Dům postavili za 3,2 mil. korun. Mladým rodinám ukazují, na čem lze znatelně ušetřit – zveřejnili vlastní rozpočet

Barčo, proč jste se rozhodli postavit nový dům? 

Barbora: Na vlastní bydlení přišla otázka hned po svatbě, oba jsme vyrůstali v rodinných domech, takže bylo jasné, že byt nebude nic pro nás. Rekonstruovat starý dům jsme též nechtěli, protože tam nikdy přesně nevíte, do čeho vlastně jdete. O stavbě nového domu rozhodl (mimo jiné) skvělý pozemek, který jsme měli možnost koupit v blízkosti obou našich rodin a zručnost mého muže.

Vítku, máte zkušenost se stavbou dřevostaveb? Proto jste jí dali přednost před zděným domem?

Vít: Vše začalo s kůrovcovou kalamitou, a protože moji rodiče vlastní les, měli jsme najednou obrovské množství dřeva. Toho času jsem byl svobodný a přemýšlel o využití dřeva k výstavbě srubu. Srub byl tedy mou první dřevostavbou, do které jsem se pustil. Bůh se mnou ovšem měl svůj plán a ještě před dokončením srubu jsem stihl požádat Barču o ruku. Srub byl tedy dokončen a den poté jsme u něho měli svatbu. Velmi se nám líbily vlastnosti srubu a obecně dřevostaveb. Když tedy přišla po svatbě otázka na bydlení a měli jsme v zásobě tak velké množství dřeva, bylo vlastně rozhodnuto.

A kde bydlíte teď, po čas výstavby vašeho domu?

Barbora: Teď bydlíme ve dvougeneračním domě u mé babičky v Pelhřimově, takže vlastně v bytě.

Podle čeho jste si vybírali pozemek? Jaká byla vaše kritéria?

Barbora: Chtěli jsme zasíťovaný pozemek, a zároveň jsme nechtěli pozemek, kde staví jeden vedle druhého, chtěli jsme trochu soukromí. Manžel stále opakoval, že by chtěl mít za domem „humna“ a ne sousedy. Nakonec máme za domem les, tak to byla jasná volba.

A jak velký je váš pozemek?

Vít: 1 207 m². Rozměrově se jedná o 35x34 metrů.

Když máte tak velký pozemek, proč jste se rozhodli pro patrový dům?

Vít: V podstatě jediný aspekt, který mi lidé říkali, jako výhodu bungalovu je ten, že nemusí chodit do schodů. Jinou výhodu mi nikdo dát nedokázal. Všechny ostatní výhody směřují pak k patrovému domu. Při stejné užitné ploše, zastavěná plocha domu je menší (zbyde více místa na pozemku), máte menší střechu (menší investice do střechy), je úspornější – menší kontaktní plocha vytápěného prostoru s vnějším prostředím (strop přízemí a podlaha v podkroví jsou „vevnitř“) a perfektně oddělíte klidovou část domu od užitné.

Spolupráci se stavební firmou jste tedy vůbec nezvažovali?

Vít: Můj táta mi celé mládí ukazoval vzor člověka, který uměl vyřešit/vyrobit/opravit téměř vše, co se k němu dostalo. Vytvořilo to ve mně touhu učit se a být také schopen si poradit s věcmi jen za pomoci svých sil. V průběhu let jsem pak zjišťoval, že všechny činnosti se dají naučit, jen je potřeba mít k tomu dostatečné množství informací, trošku zručnosti a pevnou vůli. Původně jsme byli otevření spolupracovat s firmami s tím, že si něco málo uděláme sami. Situace se po pandemii ale hodně změnila. Ceny za materiál i služby vyletěly nahoru a my jsme věděli, že těch prací svépomocí musíme udělat více, než jsme plánovali. Finančně by byl náš vysněný dům mimo naše možnosti.

Byli jste tedy přesvědčeni o tom, že vaše zkušenosti a dovednosti v oblasti výstavby domů budou stačit?

Vít: Jak se to vezme. Zásadní moment byl, když jsme pochopili, že celá výstavba bude stát na nás a že jsme tímto rozhodnutím opravdu zariskovali. Téměř nikdo z našich známých neměl zkušenosti s dřevostavbami, takže podpora z těchto stran byla téměř nulová. Všechno bylo tedy na nás a na co nejhlubším porozumění difuzně otevřených pasivních dřevostaveb. Hodně velkou podporou bylo, že jsme se rozhodli stavět v místě mého rodného bydliště.

A spolupracovali jste s projektantem, statikem, stavebním dozorem nebo architektem?

Vít: Jediná pravdivá odpověď na vše je ne. Dům jsme si kompletně navrhli a narýsovali. Vycházeli jsme hodně z dostupných informací z jiných projektů a trošku je naddimenzovali. Hodně nám pomohla i videa z YouTube, kde stavební dozorci upozorňovali na časté chyby atd.

Odkud jste čerpali veškeré informace k výstavbě?

Vít: Mimo stavbu toho srubu, jsem pomáhal svému bratrovi na stavbě jeho zděného domu. V průběhu řezání dřeva na celý dům na vlastní pásové pile jsem se snažil nastudovat co nejvíce toho bylo možno. Převážně jsem čerpal z videí jiných dřevostavitelů nebo stavebních dozorů. Pak jsem trávil hodně času na odborném portálu, kde často v diskusích projektanti a řemeslníci prozradili mnoho velmi prospěšných informací.

Odrazoval vás někdo od rozhodnutí stavět svépomocí?

Barbora: Neodrazoval, třeba naši rodiče, kteří mého muže a jeho zápal pro práci dobře znají, celou dobu věřili a stále věří, že to zvládneme a hodně nás v tom podporují.

A odrazoval vás někdo od volby dřevostavby?

Vít: Asi bych neřekl odrazovali. Spíš ten efekt odrazování přicházel, když někteří lidé vypichovali různé předsudky, jako „budete to mít plné myší“, „bude vám to hnít“ nebo „všechno tam bude slyšet“. Toho času jsem tomu také nerozuměl, takže bylo těžké argumentovat. Jak ale víme, je to jen nevědomost, protože vše jde udělat dobře. Třeba v oblasti akustiky, dokonce jít na lepší hodnoty než zděná stavba.

S čím jste v průběhu výstavby nejvíce „bojovali“?

Barbora: Náš největší protivník je nejspíše čas. Ne, že bychom se stavbou museli úplně spěchat, ale měsíc před zaléváním základové desky se nám narodil první syn. V té době jsem si myslela, že dřevostavba se staví rychleji než cihlový dům, že spoustu prací budou dělat firmy nebo řemeslníci atd. Jenže v té samé době také přišlo velké zdražení stavebního materiálu a nám bylo jasné, že mnohem více věcí budeme dělat svépomocí. Netušila jsem ale, že nakonec udělá 90 % domu sám. Také jsem netušila, že ještě začne dálkově studovat obor „elektrikář“, aby i tuhle práci mohl udělat na domě sám a to byl úvazek na 2 roky. Chvíli po začátku jeho studia se nám narodil druhý syn.

Jak přistupovaly banky na vypůjčení úvěru na stavbu realizovanou svépomocí?

Vít: Tak tady se banka hodně cukala. Přijde mi, že čím více chcete udělat vlastní silou, tím větší odpor jde proti vám. Banky se vždy pochopitelně snaží vypůjčit klientovi co nejvíce peněz, ale s co nejmenším rizikem. Stavbě svépomocí tedy moc nakloněné nejsou. Museli jsme v průběhu vyjednávání dokonce vyměnit banku, protože jsme se nemohli dohodnout na 2 mil. hypotéce. Nakonec jsme tedy hypotéku na 2 mil. dostali s tím, že musíme první fází na domě v hodnotě 2 mil. udělat komplet ze svého a zbytek peněz uvolní následně. Tady jsem musel využít pomoc mých rodičů, kteří nás hodně podrželi, než vůbec banka pustila korunu.

Pozn. redakce – kompletní rozpočet na výstavbu si můžete prohlédnout níže.

Na co by si měli lidé dávat pozor při jednotlivých činnostech, které jste dělali svépomocí?

Vít: Napadá mě pár základních bodů, např.:

• Vlastní dřevo – co nejrychleji po nařezání dát do hrání a určitě si pohlídat finální vlhkost.
• Základová deska – základovou deskou si přiveďte do technické místnosti KG200. Můžete tím později přichlazovat dům v letních měsících (v zemi je pořád cca 12 °C).
• Okna a HS portál – pohlídat si správné napojení na parobrzdu (v případě difuzně otevřené konstrukce).
• Pokládka střechy – dobře si rozpočítat počet tašek. Složte si na zem 10 tašek do sebe, pak je natáhněte změřte jejich největší rozměr a poté naopak srazte k sobě a změřte nejmenší rozměr – z toho pak udělejte průměr a s tím teprve počítejte.
• Rozvody vody – pohlídejte si svařování trubek. Raději si fixou označujte, jak hluboko zasunout. Pokud přetáhnete moc, trubka „přeteče“ dovnitř a sníží vám průřez. U PPR20 je vnitřní průměr 13,2 mm a pokud 2 mm přetečou, průměr se zmenší na 9,2 mm ale průtok to sníží rovnou na polovinu. Pak to musíte dohánět tlakem, což namáhá více celý systém a v případě darlingu zvýší spotřebu energie.
• Elektřina – pro úplné začátečníky elektřina svépomocí opravdu není. Každopádně doporučil bych v případě svépomoci hned pořídit kvalitní nářadí.
• Komín – při výstavbě použijte laser. Tvárnice nejsou dokonalé a pokud se budete držet jen olovnice a hran tvárnice, může se vám pak komín „točit“.
• Podlahové vytápění – před pokládkou trubek si udělejte takový mini test ohybu trubky – kdy se „zbortí“, kdy se zlomí. Pak člověk hned ví, co si může dovolit.
• Sádrokartony – hned si přes bazar kupte zvedák, což je super věc. Tmelení je pak opět o správném nářadí a zručnosti. Osobně se mi nejlépe pracuje s 30cm hladítkem a 30cm špachtlí.
• Rekuperace – raději dávejte větší průřezy, případně 2 trubky do jednoho výstupu. Trubka navíc není zas takový náklad a dosáhnete většího průtoku vzduchu s menším odporem v trubkách.

Jaký jste zvolili konstrukční systém dřevostavby?

Vít: Konstrukční systém jsme zvolili „Two by Four“ s tím, že sloupky nosné konstrukce měly průřez cca 55x160 mm.

A jaké dřevo a příp. jaký další materiál jste použili?

Vít: Vše je vlastní nařezané smrkové dřevo. Nějak jsme ho zvlášť neimpregnovali. Na každé impregnaci je informace, že je účinná jen několik let (5–10). A co pak? Někdo rozebere střechu a bude impregnovat znovu? Chápu, že to lidé dělají, ale nevidím v tom moc smysl. Já napouštěl hlavně spodní fošny asfaltovou penetrací, aby dobře snášely dešťové dýchánky, které nastanou, než to dostanu celé pod střechu.

Jak celkově probíhá objednávání materiálu v případě stavby svépomocí?

Vít: Rovnou jsme si s jedněmi stavebninami domluvili, že pokud nám budou dávat hezké ceny, budeme materiál brát od nich. A protože pracuji v Jihlavě a každý den se vracím domů kolem těchto stavebnin, odvozil jsem si postupně materiál na většinu domu.

Kolik jste do dřevostavby doposud investovali? A jaký je váš plánovaný rozpočet?

Vít: Ke dnešnímu dni jsme i s koupí pozemku těsně pod 3 mil. korun. Rozpočet žádný nemáme, ale věříme, že do 3,6 mil. se vejdeme i s ptačí budkou na plotě (stavební pozemek stál cca 400 000 Kč).

Jak dlouho probíhal proces výstavby hrubé stavby? A celé stavby včetně dokončovacích prací?

Barbora: Pokusím se to nastínit v bodech...

• Podzim 2020 až podzim 2021 – řezání dřeva na dům
• Jaro 2021 – nákup stavební parcely
• Podzim 2021 – základová deska
• Jaro 2022 až podzim 2022 – stavba pod střechou i s okny
• Jaro 2023 až podzim 2023 – dokončené izolace a fasáda v lepidle
• Zima 2023 až zima 2024 – instalace v domě a „sádrokartonařina“
• Zima 2024 až cca 06/2025 – dokončovací práce + stěhování

Jakou největší výhodu dispozice byste vyzdvihli?

Barbora: Dům jsme si navrhovali sami, věděli jsme, že chceme patrový dům, abychom mohli oddělit „klidovou“ část domu (dětské pokoje a ložnice v patře) od té „aktivní“ v přízemí. Schody do patra vedou hned ze vstupní chodby, což je výhodné pro soukromí všech členů domácnosti. Každé patro má svou koupelnu a záchod, v dolní koupelně je i pisoár – to mi přijde jako velká výhoda, jelikož už teď mám doma 3 chlapy. V přízemí je pokoj pro hosty, který se dá v budoucnu použít i pro nás, kdybychom ve stáří nemohli do schodů. A mně osobně se nejvíce líbí šatna v ložnici a spíž pod schody v kuchyni.

Jak máte naplánovaný systém vytápění?

Vít: Spousta lidí spočítá úsporu ve štěpce, uhlí, či dřevu a kotli, ale už nezapočítá náklady na výrobu uhelny/dřevníku (místa co to zabere), přizpůsobení pozemku – aby mohlo každý rok přijet auto, čistit pravidelně celý tento systém, pravidelně tam chodit atd. U topení dřevem jsou například velmi nízké náklady, ale o to více času tomu člověk musí dávat. Najednou tedy máte levné topení, ale prodáváte svůj životní čas k obstarávání celého toho systému. A pokud si svého času ceníte, pak už to tak výhodné není. A nikdy vlastně nevíte, jak se vrchnost zase vyspí a zatrhne to kvůli nějakým novým limitům. Chvilku jsme zvažovali elektrokotel, protože s tepelnou náročností pasivních dřevostaveb mi to i dává smysl, ale je to opět velmi závislé na vývoji cen energetiky. My jsme tedy zvolili cestu tepelného čerpadla, které si nainstaluji rovněž sám. Což nám opět sníží pořizovací náklady, a když už máme topit elektrikou, tak alespoň s čtyřnásobnou účinností. Když pak člověk započítá téměř nula životního času na denní údržbu, nulový odpad, komfort zapínání na dálku atd. Pak už ta cena navíc zas tak nevadí. Jako další zdroj tepla (vedlejší) máme krbovou teplovzdušnou vložku. Rovnou jsem si udělal i přípravu na fotovoltaiku.

Jak je řešeno stínění a chlazení domu?

Vít: Tahle otázka je hodně podceňovaná. Jen kolem nás vidím spousty mladých rodin, co to podcenili, postavili nový dům a nyní se v něm v létě „vaří“. Což po tak velké investici, kterou každý dá do domu, určitě zamrzí. My jsme zvolili cestu venkovních žaluzií, aby se teplo zastavilo ještě před vstupem do domu. Nabízely se samozřejmě i rolety, ale žaluzie jsme zvolili pak proto, že dokáží jak stínit přímému slunci, tak zároveň pouštět nějaké světlo do domu a ponechat stále částečný výhled ven.

Na co jste dosud nejvíce hrdí?

Barbora: Na svého muže. Je pro mě stále neuvěřitelné, s jakým nadšením se do všeho pouští, práce mu odsýpá pod rukama a ještě je skvělý táta.

Doporučili byste dřevostavbu dalším lidem?

Vít: Určitě doporučil. Ten dům se prostě chová jinak. Od první chvíle vlastně stavíte z nějakého izolačního materiálu. Proto taky takové výsledky v oblasti úspor. Tady bude cihla vždycky ztrácet krok.

Co bylo dosud nejvíce stresující na celém procesu výstavby?

Vít: To stejné co dodnes. Den má jen 24 hodin a člověk musí moudře rozhodnout, koho dnes o čas na úkor někoho jiného okrade. Rodinu? Stavbu?

Co byste za sebe poradili lidem, kteří se teprve chystají stavět?

Vít: Největší nepřítel člověka je jeho strach. Ano, mnoho profesí vyžaduje odbornost, ale velká většina prací lze udělat skutečně vlastní silou. Informace a kvalitní nástroje jsou dnes bohatě k dispozici na internetu a jde tedy jen o to, investovat do toho čas a nabrat je. Díky tomu pak člověk ušetří nějaké miliony na hypotéce, sám se i spousty věcí naučí a zná svůj vlastní dům do největších detailů. Sám jsem věřící člověk a musím rovněž zmínit, že Písmo říká, že bude-li člověk prosit Boha o moudrost, On ji bohatě dá. Nemohu tedy nezmínit tento aspekt, který v mém případě hrál velkou roli.

Moc vám oběma děkuji za rozhovor.

Vít: Také děkujeme za příležitost.

Barbora: Díky moc.