„Nikdo mi pořádně neřekl, kolik to bude stát,“ říká Pavel. Pro budoucí stavebníky se tak rozhodl zveřejnit vlastní rozpočet na stavbu

Počáteční obavy bylo těžké ignorovat

‚Co když to nezvládnu?‘ ‚Co když to udělám špatně?‘ ‚Co když na něco zapomenu?‘ Pavel nebyl určitě jediným stavebníkem, kterému tyto otázky nedaly spát. Věděl, že když si dokáže postavit byť jen základovou desku sám, ušetří tak statisíce korun. Toto období pro něj bylo velmi stresující. S odstupem času se však na celou situaci dívá jinak a dokáže ji zhodnotit z pohledu zkušeného člověka. Kromě jeho bystrých postřehů se v dnešním článku také dozvíte, na kolik ho jednotlivé fáze přišly a kde by se dalo ještě škrtat. Pojďme se pustit do rozhovoru. Fotky z místa naleznete ve fotogalerii.

Pavle, v jakém období jste realizovali základovou desku?

Poprvé jsme do země kopli 25. března letošního roku. Původně jsme chtěli začít už na podzim, ale zpozdilo se nám stavební povolení, a tak jsme čekali na jaro. Koneckonců jsem i rád. Neměl jsem žádné zkušenosti se stavbou a všichni zkušení kamarádi a kolegové z práce mi říkali, že by přes zimu nechali půdu být. Hezky to vyšlo.

Jaké byly vaše zkušenosti se stavbou základové desky?

Popravdě vůbec žádné. Na stavbě jsem v minulosti sice pracoval, ale spíš jako „pomocná síla“. Vlastní dům jsem si chtěl ale vždycky postavit sám, často jsme o tom mluvili s mým tátou. Nakonec jsme se však s přítelkyní rozhodli pro dřevostavbu realizovanou firmou, takže to začalo i skončilo na základovce.

Kde jste čerpal informace, jak si základovou desku postavit?

Různě. Hodně jsem se díval na YouTube, stahoval si PDF soubory od lidí, kteří si ji taky stavěli sami, a pročítal různé blogy. Taky jsem hodně vyzvídal od kolegů z práce, kteří si na to taky troufli. Každý vám dá jiný pohled na věc a vy si z toho pak musíte udělat nějaký logický závěr. Hodně mi taky pomohl strýc, který má vlastní devítitunový bagr. Má spoustu životních zkušeností, a tak jsem se ptal na všechno, co mě jen napadlo.

Přejděme k výstavbě. Jaká je zastavěná plocha vašeho domu?

Zastavěná plocha bude něco okolo 140 m². Rozměry domu jsou 13,66 x 12,66 metrů. Je to dům do L.

V kolika lidech jste základovou desku realizovali?

Záleží, kterou fázi máte na mysli. Někdy jsem tam byl sám, někdy s přítelkyní, nejvíc nás tam bylo asi pět.

Tím pádem mi, prosím, uveďte jednotlivé fáze realizace. Jak dlouho trvaly?

Začali jsme skrývkou ornice a následně jsme pozvali geodeta, který nám zaměřil výkopové pasy. To zabralo pár hodin. Následně:

• Vykopali jsme základové pasy (1 den).
• Vyvedli zemnicí pásky a spoje zatřeli izolací – gumoasfaltem (1 hod).
• Zalili jsme základové pasy betonem (2 hod).
• Položili čtyři řady ztraceného bednění z jedné strany a tři řady ztraceného bednění z druhé strany – pozemek je mírně ve svahu (půl dne ve čtyřech lidech).
• Provázali jsme ztracené bednění armaturou a zalili ztracené bednění betonem.
• Položili jsme ležatou kanalizaci (KG trubky) a obsypali ji pískem (1 den).
• Navozili jsme štěrk a následně ho zhutnili (1 den).
• Položili jsme kari sítě dle doporučení stavebního dozoru (půl dne).
• Vylili jsme první vrstvu podkladního betonu (3 hod).
• Nechali jsme si udělat PVC izolaci po celé ploše základové desky s přesahem (3 dny).
• Ukotvili jsme XPS, čímž jsme vytvořili šalování okolo základové desky – vytvořili jsme tak „vanu“ pro vylití betonu (1 den).
• Zalili jsme desku druhou vrstvou betonu (3–4 hodiny).
• Kropili jsme základovou desku (3 týdny).

Se vším všudy jsme měli hotovo za necelé tři měsíce. Staveniště jsme pak předávali firmě začátkem července, což bylo tři týdny po vylití základové desky.

Jaký beton jste použil na základovou desku a do základových pasů?

Základové pasy jsme provedli z betonu C16/20. Nosná deska je provedena z betonu C20/25 a vyztužena kari sítí 150/150/6 mm.

Do jaké hloubky jste vykopal základové pasy a jaká byla šířka výkopu?

Stavěli jsme ve svahu, takže se hloubka docela lišila. Zakládali jsme na jedné straně do hloubky 1,15 metrů a na druhé straně do hloubky 1,4 metrů. Šířka výkopu byla půl metru. Ten jsme zalili betonem a pár hodin poté jsme do něj pokládali ztracené bednění o šířce 30 cm.

Jak jste si spočítal množství potřebného betonu? A dalších materiálů jako např. armatury?

Co se týče potřebného betonu, všechno je to matematika základní školy, klasické výpočty obsahu kvádrů.

V případě vodorovné výztuže jsem si nejdříve spočítal obvod domu. Následně jsem věděl, že v jedné tvárnici jsou navržené dva pruty o nějaké délce. Na závěr jsem si spočítal řady ztraceného bednění a vynásobil to. Vyšlo mi nějaké číslo v metrech, které jsem pak koupil u prodejce. Je důležité tedy znát délku (a taky průměr) prutu. My jsme vyztužili ztracené bednění betonářskou ocelí o průměru 10 mm.

A v případě svislé výztuže jsem věděl, že jsou v jedné tvárnici dva 60cm pruty. Stačilo tak jen zjistit počet otvorů tvárnic v řadách a vynásobit to. V našem případě jsem musel myslet i na to, že máme na jedné straně tři řady ztraceného bednění a na druhé straně domu čtyři řady ztraceného bednění (jsou tam potřeba delší pruty). Výztuž je v každé vodorovné spáře a ve svislém směru je výztuž vložená do každého otvoru ve ztraceném bednění. 

Jak velké chráničky jste použil v případě inženýrských sítí?

Vodovodní rozvody jsou vedeny v plastové chráničce o průměru 75 mm. Elektro rozvody jsou vedeny v plastové chráničce o průměru 63 mm. A kanalizační rozvody jsou obsypány pískem a velikost prostupu je 300/300 mm. Veškeré kanalizační potrubí jsme uložili ve 2% spádu a větším.

Většina lidí si netroufne vytvořit prostupy a položit přípojky s odpady. Přinášíme jednoduché vysvětlení

Jak jste realizovali odvzdušnění krbových kamen přes základovou desku?

Aby se ke krbovým kamnům dostal vzduch zvenku, přivedli jsme k nim KG trubku o průměru 150 mm. Tyto informace najdou stavebníci jednak v projektu a taky v technickém listu daných krbových kamen. Potrubí jsme z exteriérové strany zakončili větrací mřížkou na soklové zdi. K těm kamnům mě ještě napadá jedna důležitá poznámka. Ona jsou totiž docela těžká (1,1 t), a tak jsme pod komínové těleso a pod samotná krbová kamna dali navíc kari síť 150/150/6 mm. V projektu byly také navržené betonové základy komínového tělesa a my raději udělali navíc betonové základy i krbových kamen, byť to v projektu nebylo.

Pavel se s námi podělil také o kompletní rozpočet na stavbu základové desky, který najdete ve fotogalerii. Pokračování rozhovoru a více informací naleznete v souvisejícím článku níže.

Pavel dokázal postavit základovou desku o 322 000 Kč levněji. Podělil se o postup pro laiky

Jak jste zajistil rovnost základové desky? Byla tam nějaká odchylka?

Pomocí nivelačního přístroje. Když se vylívala základová deska betonem, tak jeden člověk musel hlídal rovinatost. Tolerance základové desky byly stanovené firmou takto:

• obvodové rozměry desky + 15 mm,
• pravoúhlost stavby + 20 mm,
• osy instalačních prostupů + 15 mm,
• vodorovnost desky (maximální výškový rozdíl) + 15 mm.

Co byste doporučil stavebníkům předtím, než se do stavby základové desky pustí?

Ať si zaplatí stavební dozor. My díky němu paradoxně i něco ušetřili. A taky bych doporučil těm, kteří se chytají stavět základovou desku pro dřevostavbu, ať opravdu dbají na přesnost. Tím, že mají dřevostavby užší stěny, je odchylka pro vyvedení kanalizace nad základovou desku menší. Abychom se s těmi rourami trefili přímo do příček, nechali jsme si ještě zaměřit geodetem prostupy v základové desce. Při osazování prefabrikovaných stěn tak nedošlo k jedinému problému.

Velice děkujeme Pavlovi za cenné informace a sdílení jeho postupů při stavbě základové desky. Ať vám stavba vysněného domu dobře dopadne.

P.S. Umí úsporný dům opravdu ušetřit dost energie na vytápění a chlazení? Opravdu to potřebuji? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.