Pavel dokázal postavit základovou desku o 322 000 Kč levněji. Podělil se o postup pro laiky

Strach má na začátku každý stavebník

Pavel rozhodně nebyl jediným stavebníkem s velkými obavami v případě stavby svého domu. Nicméně si uvědomoval, že pokud se mu podaří postavit alespoň základovou desku vlastními silami, může ušetřit statisíce korun. Toto období pro něj bylo velmi náročné a stresující. S odstupem času však na celou situaci nahlíží z perspektivy zkušeného člověka a dokáže ji zhodnotit s nadhledem. V dnešním článku se kromě jeho užitečných rad také dozvíte, kolik ho jednotlivé fáze stavby stály a kde by se dalo ještě ušetřit. Pojďme se pustit do rozhovoru. Fotky z místa naleznete ve fotogalerii.

Pavle, kdy jste s partnerkou realizovali základovou desku?

Poprvé jsme do země kopli 25. března letošního roku. Původně jsme chtěli začít už na podzim, ale zpozdilo se nám stavební povolení, a tak jsme čekali na jaro.

Měl jste nějaké zkušenosti se stavbou základové desky?

Popravdě vůbec žádné. Na stavbě jsem v minulosti sice pracoval, ale spíš jako „pomocná síla“. Vlastní dům jsem si chtěl ale vždycky postavit sám. Nakonec jsme se však s přítelkyní rozhodli pro dřevostavbu realizovanou firmou, takže to začalo i skončilo na základovce.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Kombinací akumulačních kamen a podlahovky protopím 6 000 Kč ročně, pochvaluje si majitel novostavby

Odkud jste čerpal informace, jak si základovou desku postavit?

Různými způsoby. Trávil jsem hodně času sledováním videí na YouTube, stahoval jsem si PDF návody od lidí, kteří si stavbu také prováděli sami, a pročítal jsem různé blogy. Velmi mi také pomohl strýc. Díky svým bohatým životním zkušenostem mi dával cenné rady, takže jsem se ho ptal na všechno, co mě napadlo.

A měli jste i stavební dozor? Případně někoho dalšího, kdo vám říkal, co máte dělat?

Měli, i když jsem ho původně nechtěl. To bylo z hlavy mojí přítelkyně, já v tom viděl jen další faktury navíc. Nakonec jsem byl ale rád a doporučil bych ho každému, kdo se pouští do podobného projektu. Asi taky záleží, na koho zrovna natrefíte, my jsme měli suprový dozor. Díky tomu, že měl zkušenosti s výstavbou dřevostaveb, mi mnohokrát řekl o místech v projektu, která byla třeba příliš předimenzovaná. Díky tomu jsem pak nemusel kupovat spoustu věcí, což mi taky ušetřilo nějakou tu tisícovku. Někdy ale došel s tím, že by tady nebo tam naopak přidal (třeba víc armatury atd.). Nelíbilo se mi to, ale poslechl jsem.

Bylo to podle vás rozumné? Neřídit se podle projektu?

Vždycky jsem tyhle změny konzultoval i s firmou, která mi projekt vypracovala. Cokoli mi řekl stavební dozor, jsem jim přetlumočil a chtěl znát jejich názor. Když měli dobrý argument, přišel jsem zpět za stavebním dozorem a debatovali jsme o tom spolu. Všechny změny, které jsme udělali (moc jich ale nebylo) jsme psali do stavebního deníku, a když to bylo něco, na co se firma moc netvářila, nechal jsem si dané rozhodnutí o změně podepsat stavebním dozorem (kdyby náhodou do budoucna). Docela mě ale uklidňovalo, že s tím neměl sebemenší problém a za svými rozhodnutími si pevně stál.

Přejděme k výstavbě. Jaká je zastavěná plocha vašeho domu?

Zastavěná plocha bude něco okolo 140 m². Rozměry domu jsou 13,66 x 12,66 metrů. Je to dům do L.

V kolika lidech jste základovou desku realizovali?

Záleží, jakou fázi máte na mysli. Někdy jsem tam byl sám, někdy s přítelkyní, nejvíc nás tam bylo asi pět.

Tím pádem mi, prosím, uveďte jednotlivé fáze realizace. Jak dlouho trvaly?

Začali jsme skrývkou ornice a následně jsme pozvali geodeta, který nám zaměřil výkopové pasy (pozn. redakce: už v této fázi mohl Pavel ušetřit, kdyby byl zkušenější – více se o tomto tématu rozpovídal níže v článku). To zabralo pár hodin. Následně:

• Vykopali jsme základové pasy (1 den).
• Vyvedli zemnicí pásky a spoje zatřeli izolací – gumoasfaltem.
• Zalili jsme základové pasy betonem.
• Položili čtyři řady ztraceného bednění z jedné strany a tři řady ztraceného bednění z druhé strany – pozemek je mírně ve svahu.
• Provázali jsme ztracené bednění armaturou a zalili ztracené bednění betonem.
• Položili jsme ležatou kanalizaci (KG trubky) a obsypali ji pískem.
• Navozili jsme štěrk a následně ho zhutnili.
• Položili jsme kari sítě dle doporučení stavebního dozoru.
• Vylili jsme první vrstvu podkladního betonu.
• Nechali jsme si udělat PVC izolaci po celé ploše základové desky s přesahem.
• Ukotvili jsme XPS, čímž jsme vytvořili šalování okolo základové desky – vytvořili jsme tak „vanu“ pro vylití betonu.
• Zalili jsme desku druhou vrstvou betonu.
• Kropili jsme základovou desku.

Se vším všudy jsme měli hotovo za necelé tři měsíce. Staveniště jsme pak předávali firmě začátkem července, což bylo tři týdny po vylití základové desky.

Jaký beton použili na betonové pasy? Jak si spočítali množství armatury? Jak velké použili chráničky? To a mnohem více se dočtete v souvisejícím článku níže.

Pustil byste se znovu do stavby svépomocí?

Určitě ano. Bylo to sice náročné období, ale teď, když se na to dívám zpětně, jsem spokojený. Kdybych pominul tu peněžní úsporu, jsem na sebe a na kamarády, kteří mi pomáhali, pyšný. Celý život budu bydlet v našem domě s vědomím, že jsem základy postavil sám.

A hlavně kvůli ušetřenému času jsem rád, že nám samotný dům staví nakonec firma. Všichni, kteří se rozhodnou pro stavbu celého domu svépomocí, mají můj upřímný obdiv.

Kolik vás stála celkově základová deska?

No, asi o 200 000 Kč víc, než jsem si původně myslel. Na začátku jsem si dělal rozpočet, abychom měli alespoň nějakou představu. Ten byl ale příliš optimistický, protože nás nakonec celá základová deska vyšla na nějakých 527 500 Kč. Největší položkou byl beton a PVC izolace. Taky jsme dali něco chlapům, kteří nám pomáhali, a strejdovi, který nám vykopal základy, na tom jsem trval. Opravdu mi moc pomohli a strávili na našem pozemku hromadu času.

Na kolik vás vyšel beton?

Samotný beton vyšel na 182 500 Kč. Plus ještě musíte připočítat pumpu, která nás vyšla celkem na 18 900 Kč. Právě beton byl tou položkou, ve které jsem se zmýlil při vytváření našeho rozpočtu. Nevěděl jsem, že ho budou muset dovážet natřikrát, ale v projektu to tak bylo. I stavební dozor mi řekl, že se to u dřevostaveb tak dělá.

Máte cenové srovnání s firmou, která by vám základovou desku postavila?

Určitě. Firma nám základovou desku nacenila na zhruba 850 000 korun. Už tehdy jsem byl docela zaražený, a tak jsem se zeptal přímo ředitele stavební firmy, jak je možné, že to stojí tolik. A on byl férový, za což si ho cením. Řekl mi, že se jejich společnost specializuje na stavbu horní stavby, tedy samotného domu, a základovou desku nám může zajistit pouze formou subdodávky, tedy že ji objedná od dodavatele základových desek. Tím pádem udělá v podstatě jen prostředníka. Sám mi doporučil, ať do toho jdeme cestou svépomocí. A toho si hodně cením, stejně jako důvěry, kterou tím do nás vložil.

Kde by se podle vás dalo ještě ušetřit?

V první řadě určitě cestou svépomocí, to je ale, myslím, každému jasné. Já jsem tak ušetřil třeba 322 000 korun, které můžu dát v budoucnu do jiného projektu. Taky bych doporučil poptat se u známých, jestli nemají možnost slevy u různých prodejců stavebních materiálů. Zdá se to možná jako maličkost, ale hodně to pomůže. Já jsem třeba nevěřil tomu, kolik lidí v mém okolí takovou možnost má. A byl jsem za jejich pomoc rád.

Nakonec mě ještě napadá počáteční geodetické zaměření. Jeden výjezd a změření pozemku geodetem něco stojí a my jsme ho volali hned třikrát. Nechali jsme si totiž zaměřit pozemek (kvůli stavebnímu povolení, studii a projektu), potom výkopy pro základové pasy a potom kompletní dům. Na zaměření výkopových pasů jsme ho volat nemuseli. Kdyby nám rovnou zaměřil dům, mohli jsme si od tohoto vytyčení jen odečíst šířku pasu a měli bychom to. Co už, nevadí.

Co byste doporučil stavebníkům předtím, než se do stavby základové desky pustí?

Jak jsem už říkal, ať si zaplatí stavební dozor. My jsme díky němu paradoxně i něco ušetřili. A taky bych doporučil těm, kteří se chystají stavět základovou desku pro dřevostavbu, ať opravdu dbají na přesnost. Vzhledem k tomu, že mají dřevostavby užší stěny, je odchylka pro vyvedení kanalizace nad základovou desku menší. Abychom se s těmi rourami trefili přímo do příček, nechali jsme si ještě zaměřit geodetem prostupy v základové desce. Při osazování prefabrikovaných stěn tak nedošlo k jedinému problému.

Velice děkujeme Pavlovi za cenné informace a sdílení jeho postupů při stavbě základové desky. Ať vám stavba vysněného domu dobře dopadne.

P.S. Chcete vědět, o kolik procent se ještě můžou zvýšit ceny energií? Do čeho má smysl investovat z pohledu úspor do technologií na vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.