Staročeskou roubenku si postavili svépomocí bez předchozích zkušeností. Náklady majitele překvapily

Nenechte si ujít

Proč se Marek s rodinou rozhodl pro stavbu roubenky svépomocí? Jaké dřevo je nejlepší pro stavbu roubenky? Proč si majitelé do roubenky pořídili hned dvoje kachlová kamna a kolik ročně protopí? Jak dlouho jim stavba trvala a na jaké problémy při ní narazili? Proč se rozhodli oslovit kováře a čalouníka a další řemeslníky a na kolik je pohádková roubenka vyšla? To vše a mnohem více se dozvíte v našem exkluzivním rozhovoru s Markem, který bez předchozích zkušeností postavil celou chalupu.

Marku, jaký byl hlavní impuls k postavení vlastní roubenky?

Jeden známý mi řekl, že ví o stavebním podzemku s vyřízeným stavebním povolením. Pozemek se navíc nacházel přímo pod hradem Trosky, což bylo velmi lákavé, tak jsem se tam jel hned podívat. Počítalo se tam s klasickým barákem, ale jakmile jsem pozemek uviděl, okamžitě jsem věděl, že by se mi tam více líbila roubenka. Od architektky jsem si nechal namalovat na A4 jednoduchý návrh, jak by mohla na pozemku vypadat. A podle toho jsme nakonec také stavěli. Museli jsme pouze změnit stavbu před dokončením z obyčejného domu na roubenku, ale s tím nebyl žádný větší problém.

Proč zrovna roubenka?

Zaprvé se nám roubenky vždycky líbily a zadruhé zkrátka pasovala do toho okolí Českého ráje. Musím ale přiznat, že jsem původně z Prahy, takže to pro mě bylo něco úplně nového. Tím spíš, že jsme se rozhodli stavět svépomocí.

Proč jste si nenajali firmu?

Firmy, které jsme oslovili, stavěly něco trochu jiného, než jsme si představovali. Chtěli jsme atypickou chalupu, kterou žádná z oslovených firem nedělala. Tak jsme se rozhodli, že si roubenku radši uděláme úplně sami, aby to bylo podle našich představ a tak, jak se to líbí nám.

Postavit dům není jen tak. Máte nějaké přechozí zkušenosti?

Nějaké menší zkušenosti mám. Rekonstruovali jsme už dříve byt a podobně, ale přímo domy jsem nikdy nestavěl. Nicméně jsme se do toho pustili s vervou a vyšlo to (smích).

Na fotografie z průběhu stavby se můžete podívat v galerii níže.

Kde jste čerpal klíčové informace?

Především od známých a na internetu. Vždy jsem si dohledával, jak by se to mělo správně dělat.

Pozemek byl připravený na stavbu?

Právě že příliš ne. Pozemek byl ve svahu, a navíc byl zarostlý stromy. Největší problém byl, že ze všech okolních chat, které byly položeny výše, k nám byly svedeny podzemní vody. Takže jsme museli řešit drenáž toho pozemku, abychom tam vůbec mohli něco začít dělat. Nebyly tam ani přípojky, řešili jsme kompletně elektřinu, vodu a instalovali jsme čističku odpadních vod.

Můžete mi popsat stavební proces hezky od začátku?

Nejdříve jsme pozemek trochu narovnali, vzadu jsme udělali opěrnou zeď a pak jsme to vydrenážovali, aby voda odtékala pryč a my ji neměli na pozemku. Poté už jsme se mohli pustit do základové desky, na kterou se začalo stavět samotné roubení. Jako poslední se dělala střecha. Jakmile byla hotová chalupa, mohli jsme začít pracovat na okolí.

Jaké dřevo jste na roubenku použil?

Smrkové. Roubení bylo jediné, co jsme si nestavěli úplně sami, ale pomáhal nám s ním místní tesař, na kterého jsme dostali tip. Ten nám řekl, že dřevo na roubení by se mělo kácet v zimě z nějakého vrcholku nebo kopce, aby ty kmeny byly co nejvíce rovné. Poté se dřevo nechá odležet, zhruba 2–3 měsíce, až začne praskat. Na základě toho praskání se vyrábí různě velké trámy na roubení.

Jak jste dělali tesařské spoje?

Všechno bylo dělané ručně, po staročesku, jak se to dělávalo dřív. Na tom jsme si zakládali. Všechno jsme tedy dělali sekyrou, motorovou pilou a dláty.

Roubenky jsou známé tím, že si dřevo časem sedá. Neměli jste s tím problém?

Ano, to je pravda, dřevo si sedalo ještě další tři nebo čtyři roky po dostavění. Bylo slyšet takové praskání až rány. S tím se ale počítalo. Ve vyzdívkách vevnitř se nechávaly mezery, aby si to mohlo hezky sednout, a poté jsme to případně ještě dozdili, kde bylo třeba. Nebylo to zkrátka hned. Nejdříve jsme chalupu postavili, poté jsme ji přes rok nechali, aby si sedla, a pak se teprve dělal interiér.

Čím je ošetřené dřevo?

Zvenku je natřené olejem s UV filtrem, což je vlastně nabarvený olej, který se používá na sruby a roubenky v Alpách. Je to asi to nejlepší, co se na to může dát. Bylo to sice celkem drahé, ale skvěle to funguje.

Nezlobí vás pavučiny?

Ty jsou pochopitelně velký problém, dělají se hodně, ale naštěstí jenom venku. Musíme roubenku celkem často obcházet a postupně ji čistit. U střechy se navíc dělají i ptačí hnízda. Máme tam sice ochranu proti ptákům, ale to stejně nezabírá, protože ptáci si udělají hnízdo na ní. To je ale takový kolorit roubenky, to tak má být.

Jak dlouho trvala hrubá stavba?

Když to beru do prvního kopnutí do země, tak trvala od prosince do října. Úplně celá stavba od A do Z trvala dva roky a kousek. My jsme na tom trávili každou volnou chvíli a měl jsem na pomoc své tři kluky, takže to šlo docela dobře.

To je ideální mít na stavbu pohádkové roubenky tři syny...

Ano, a oni byli opravdu moc šikovní, byli na mě naladění a měli jsme podobnou představu, takže se nám to podařilo celé v jednom stylu. I gril a venkovní posezení. Měli vlastně takové brigády (smích).

Jak máte řešenou izolaci roubenky?

V přízemí je to roubení, kdy dřevo samotné funguje jako izolace. Poté je odizolovaná podlaha, máme tam 20 čísel polystyrenu. Střešní trámy jsme chtěli mít přiznané, tak jsme zvolili nadkrokevní izolaci.

Čím roubenku vytápíte?

Máme v ní dvoje kachlová kamna a podlahové topení, kdy dole v přízemí je podlahové vytápění a nahoře jsou radiátory.

S kachlovými kamny jste spokojení?

Naprosto. Za hodinu a půl vyhřejí chalupu tak, že v ní můžete chodit ve spodním prádle. To rozehřátí sice chvilku trvá, ale jakmile se kamna nahřejí, dlouho sálají teplo. Klidně ještě takových pět hodin. Vytápění tak vyjde na velmi dobré peníze. Přikládáme hlavně na začátku, poté je spotřeba už velmi malá. Kdybychom topili celou zimu, protopíme 4–5 kubíků dřeva, což je, myslím, velmi slušné.

Máte použity nějaké nestandardní materiály?

Vnitřní příčky máme obložené přírodním pískovcem a v kuchyni máme ručně malované kachličky. Ty jsou ze Španělska, protože jsme chtěli, aby byly vždy ve stejné barvě jako kamna. Takže v Babě jsou zelené kachličky a v Panně alabastrové. Nechali jsme si je vyrobit na zakázku společně s vypínači a zásuvkami.

Interiér je opravdu krásný. Navrhovali jste si ho sami nebo vám někdo pomáhal?

Navrhovala ho především manželka. Velmi nám pomohlo, že jsme dostali tip na dobrého čalouníka, který měl spoustu originálního kanafasu se spoustou vzorů. Mohli jsme si tak vybrat a sladit barvy látek s interiérem.

Rozhodli jsme se chalupu postavit jako dva samostatné apartmány, které jsme pojmenovali po dvou věžích hradu trosky – Panna a Baba.

Na co jste nejvíce hrdí?

Já osobně mám asi největší radost z těch vypínačů, ty mě úplně uchvátily. A potom taky ten ušák. V každém přízemí je jeden a je u něj takový malý bobek na nohy a stoleček na kávu nebo víno. No, je to úplně úžasný svět. Hned, jak přijdu, tak si tam sedám buď já nebo manželka a je to opravdu skvělý relax. Je to asi nejfrekventovanější místo na chalupě. Je třeba zmínit, že jsme měli velké štěstí na dodavatele, od kterých máme kamna a nábytek a všechny ostatní věci, které nám hezky utvořily celek.

Co bylo naopak nejvíce stresující?

Asi vybavit interiér tak, aby k sobě všechno sedělo. Největší oříšek byly schody do patra a to, jak udělat ty schodnice. Nakonec nám pomohl kovář, který dělal konzole, světla, koše na dřevo a podobně. Na těch schodech se natrápil, ale nějak jsme to vymysleli. Byl to trošku boj, ale zvládli jsme to.

Myslíte si, po vaší zkušenosti, že je dobrý nápad pustit se jako laik do stavby roubenky?

Já si myslím, že je to nejlepší nápad na světě (smích). Člověk se fakt pobaví, pozná spoustu nových možností. Hlavně jakmile postavíte s manželkou barák, tak pak už vydržíte úplně všechno. Je to taková velká zkouška. Člověku to zpestří život.

Na kolik taková roubenka vyjde?

Já jsem to pak přestal raději počítat, abych nedostal infarkt (smích). Ale myslím si, že vyšla na takových 6–7 milionů. Chytili jsme to ještě dobře, dřevo jsme kupovali za dobré peníze. Na druhou stranu jsme si většinu věcí nechávali dělat na míru. Konzole, schodiště, branky, doplňky, světla nad vchodovými dveřmi… to všechno dělal kovář. Nechali jame si udělat taky originální keramické nádobí. V jednom apartmánu je zelené a v jednom modré. Chtěli jsme podpořit místní řemeslníky, vybírali jsme si malé dodavatele, kteří to dělali na míru podle naší hrubé představy, a oni se trefovali. Měli jsme velké štěstí.

Děkuji za příjemný rozhovor.

Také děkuji.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.