Moravská Nová Ves utrpěla tvrdé rány. Získali jsme fotky před a po úderu doposud nejsilnější bouře v Česku

Všichni víme, co se stalo 24. června 2021

Ve čtvrtek 24. června 2021 zasáhlo několik obcí na pomezí Břeclavska a Hodonínska na jižní Moravě tornádo o síle F4. Bylo poničeno asi 1 200 až 1 600 staveb, infrastruktura včetně železničního koridoru a zemřelo šest osob. Škody byly vyčísleny na 15 miliard korun a 200 domů bylo určeno k demolici. Tornádo se stalo nejsilnějším v historii Česka a nejtragičtějším v Evropě od roku 2001. Po tornádu se zvedla vlna solidarity a bylo vybráno 1,1 miliardy korun na pomoc. V redakci Dřevostavitele se nám podařilo spojit se s obyvateli obce Moravská Nová Ves, díky čemuž jsme získali zpovědi z první ruky. Pokud byste si chtěli přečíst příběhy lidí z jiných obcích zasažených tornádem, odkazy na související články najdete níže.

Moravská Nová Ves utrpěla nejsilnější rány

Tornádo zde způsobilo největší škody ze všech zasažených obcí. Bylo poškozeno asi 370 domů, z nichž 30 bylo určeno k demolici. Silně zasaženo bylo také zemědělské družstvo Agromoravia, střecha a část věže kostela sv. Jakuba Staršího a zničeny byly i dva penziony a hospoda. Na fotky z místa se můžete podívat ve fotogalerii níže.

Z pohledu hasiče zasahujícího v Moravské Nové Vsi

Svůj pohled z jiného úhlu nám poskytl i Marek, stavař a dobrovolný hasič z jižní Moravy. V době, kdy se mezi Břeclaví a Hodonínem prohnalo tornádo, byl jedním z prvních ze záchranných složek, kteří na místo dorazili. Pro stavební portál Dřevostavitel poskytl krátký rozhovor, ve kterém popisoval situaci ze dne 24. června 2021 se záchranou rodiny jeho blízkého přítele. Kamarád z Hrušek mu volal a přes chytrý telefon ukazoval, jakou spoušť má na svém domě. Marek se tak rozhodl, že přijede, naloží jeho ženu s dětmi a odveze je do bezpečí, zatímco jeho kamarád zůstal na místě.

„Byl problém se k jeho domu vůbec dostat. Všude na silnici byly kusy střešních tašek a suti i popadané stromy. V tento moment už jsem chápal, že nejde o lokální silnou bouřku, ale že jde skutečně o tornádo. (...) Naším prvotním úkolem bylo ošetřit zraněné a zprůjezdnit komunikace, aby mohly záchranné složky projet alespoň hlavními komunikacemi v obci. Proto jsme s motorovou pilou rozřezávali popadané stromy a odstraňovali všechny překážky.“

Tornádo udeřilo na dřevostavby i zděné domy. Hasič Marek porovnal následky

Rodiny v Moravské Nové Vsi hledaly náhradní nocleh

Po silné bouři přijely do všech vesnic postižených tornádem záchranné složky a v následujících dnech dorazili i statici. Ti měli za úkol posoudit všechny objekty a určit, zda vyhoví stavebnětechnickým požadavkům, či nikoliv. V případě, že dům nevyhověl, musel být stržen.

„U sokolovny měl kamarád nový dům. A museli ho kvůli statice nechat celý zbořit. Tehdy jsem se o to hodně zajímala. U zděných staveb je nebezpečí, že to utrhne věnec. Jakoby to nadzvedne střechu a pak, i když je třeba dům na první pohled v pořádku, je statika narušena, a tím pádem se dům musí zbořit. To se tam stalo opravdu hodně domům. Naopak dřevostavba nemá betonový věnec a více pruží, tak by tomuto mohla lépe odolat,“ uvažuje nad problematikou Michaela Z.

V Moravské Nové Vsi byli lidé velmi sdílní

„Viděl jsem jednu dřevostavbu, které sice odletělo opláštění, ale po konstrukční stránce byla v pořádku,“ sdělil portálu Dřevostavitel anonymní zdroj. Své dojmy nám popsala i Julie Z. jakožto majitelka zděného domu:

„Ulicí, kde bydlíme, prošlo tornádo hlavní trasou. Náš dům byl zděný se sedlovou střechou – vše staré, střecha nevydržela, ale základ domu ano. V porovnání s dřevostavbou podle mě (nejsem odborník) hlavně záleží na trase tornáda a jeho vzdálenosti od domu.“

Pomoc nepřicházela jen z řad záchranných složek

Hned druhý den vypukla v obcích velká vlna solidarity. Lidé si začali navzájem pomáhat, na místo se začali sjíždět přátelé, příbuzní i vzdálená rodina. Mnoho z místních obyvatel bylo vřelými gesty a pomocí překvapeno.

„Mám tetu v Moravské Nové Vsi, pomáhali jsme tam hned po tornádu. Z nových domů byly poničené fasády, okna, někde i zatékalo střechou. Zděných staveb, z různých období, tam bylo zbořeno hodně. Bohužel netuším, kolik dřevostaveb tam je postavených, na druhou stranu ani nevím o žádné, která by to nepřežila.“ (anonymní zdroj)

Zděný dům vs. dřevostavba v případě úderu tornáda

Nezáleží příliš na tom, z jakého materiálu byl dům postavený, ale spíše na tom, jaká síla větru zrovna dům postihla. Všechny dnešní stavby jsou navrženy tak, aby odolaly silnějšímu větru a výkyvům v počasí. Ovšem na sílu tornáda není žádná z běžných staveb dimenzována. Tornádo na Moravě bylo to nejsilnější, které pravděpodobně v Česku bylo, proto se nemůžeme divit, že mu stavby neodolaly.

„Přítel má strýce v Moravské Nové Vsi. Stálo ho to půlku domu. Je zděný. Nevím, jak by dopadla dřevostavba, ale asi mnohem hůř. Strýc tak rovnou shodil celou střechu a místo klasické zvolil plechovou. Když už v tom byl, tak ten dům malinko zrenovoval a zateplil,“ popisuje Natálie P.

Pokud by vás zajímalo, jak na tom byly domácnosti postižené tornádem v jiných obcích, podívejte se na související články níže.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.