„Před očima nám zmizela celá ulice, téměř všechny domy šly k zemi,“ popisuje Aneta svůj děsivý zážitek

Obcí Hrušky to celé začalo

V tento červnový den vzniklo mnoho nezapomenutelných vzpomínek a příběhů k vyprávění, přestože by je jejich aktéři jistě raději zapomněli. Nám se podařilo spojit se s několika rodinami v obci Hrušky, jejichž domy byly první „na ráně“. Právě zde byla poničená celá jižní část obce, přičemž bylo poškozeno přibližně 200 domů, z toho asi 60 bylo určeno k demolici. Na autentický zážitek jsme se zeptali Lukáše, Anety a Tomáše. Lukáš je majitelem zcela nové dřevostavby, která v nanejvýš zátěžové zkoušce naštěstí obstála. Tomáš je bratr majitelky zděného domu, který přijel hned druhý den na pomoc. A Aneta v Hruškách bydlí a v článku nám sdělila své prvotní pocity.

První na ráně byl Lukášův dům v Hruškách

Měli jsme možnost spojit se s majitelem dřevostavby v Hruškách. Lukáš nám v rozhovoru, který si můžete celý přečíst v souvisejícím článku níže, povyprávěl příběh své rodiny. Zpočátku vůbec nevěděli, co se děje. To, že se několik metrů od nich prohnalo tornádo, které jim (mimo jiné) sebralo střechu nad hlavou, se dozvěděli až ve chvíli, kdy tornádo vstupovalo do vedlejší vesnice. Pan Lukáš nám ochotně zaslal fotky z onoho dne, které najdete ve fotogalerii, a popsal škody, které v jejich domě tornádo napáchalo.

„Netušili jsme, že se na nás řítí tornádo,“ vzpomíná majitel dřevostavby. Ukázal fotky katastrofy

V Hruškách jsme se spojili i s Anetou, která má toto období živě v paměti

„Vše jsme si zažili a u všeho jsme byli, před očima nám zmizela celá ulice, téměř všechny domy šly k zemi, jelikož se jednalo o jednu z nejstarších ulic v Hruškách. Nejlépe skončily domy z 80. let, takové ty kostky z betonových panelů,“ vysvětluje obyvatelka Hrušek Aneta B.

Domy po tornádu měly velmi různorodá poškození. Některé domy měly pouze poškozenou střešní krytinu, jiné zase celý krov. V případě porovnávání dřevostaveb a zděných domů si málokdo uvědomuje, že od pozednice nahoru je takřka každý dům dřevostavbou. Střecha je zkrátka nejnáchylnější u obou typů staveb. U dalších domů už bohužel chyběly obvodové stěny či celé horní patro. Nebylo to však dáno konstrukčním systémem.

Proč některé dřevostavby „přežily“ a zděné domy pohromu neustály?

Ať už v dnešním článku nebo v jiném z níže uvedených – mohli jste si povšimnout, že spousta obyvatel zasažených obcí potvrdila, že dřevostavby pohromu ustály a naopak zděné domy byly velmi poničené (viz zpověď dobrovolného hasiče Marka: „Z toho, co jsem měl možnost vidět, byla drtivá většina staveb zděných.“) Důvodem však není volba konstrukčního systému anebo to, že by byly dřevostavby odolné vůči síle tornáda. Žádný dům postavený v Česku není navržený tak, aby vzdoroval natolik náročným klimatickým podmínkám. Na fotkách v galerii jste mohli vidět spoustu poničených zděných domů, protože tornádo zasáhlo především starou (původní) zástavbu. V nové zástavbě na okraji vesnice bylo dřevostaveb mnohem více, nicméně tamtudy nevedla hlavní trasa tornáda.

Dřevostavby jsou pro jednoho obavou, pro druhého rychlým řešením

„Zajímavé je, že oproti dřívějšku je tu teď dřevostaveb mnohem více a postavili je právě lidé po tornádu. Pro hodně lidí je to nepochopitelný krok, vzhledem k tomu, co jsme si všichni prožili. Tornádo lidi od dřevostaveb neodradilo,“ pokračuje ve vyprávění Aneta. Rychlost výstavby dřevostaveb byla v tomto období stěžejním aspektem, nad kterým rodiny bez střechy nad hlavou uvažovaly. Znovu tak mohly bydlet ve svém domě do roka.

Bydlet ve svém do jednoho roku?

Samotný dům trvá postavit zhruba jeden týden, jak ostatně dodává na závěr Aneta: „V Hruškách to jedna dřevostavba přežila. Byl to domeček, kterému jsme se všichni smáli, protože ho kdysi dovezli na kamionu a během jednoho dne poskládali jako lego. Nevím proč, ale k zemi nešel.“ Nicméně lidé musí počítat i s přípravnou fází, kdy se např. sendvičové konstrukce vyrábí ve výrobní hale 1–2 měsíce. Nemluvě o všech dokončovacích pracích v interiéru.

Tomáš dřevostavbám příliš nefandí, byť sám jednu vlastní

„Mám sestru v Hruškách, takže jsem tam byl tehdy hned druhý den po tornádu. Jedna patrová dřevostavba to tam přežila, ale nestála přímo v cestě, kudy tornádo letělo. Dům stál mimo hlavní trasu tornáda, a tak ho to tím pádem jenom lízlo. Rozhodně nechci hanit dřevostavby, sám v jedné žiju, ale kdyby to tornádo šlo přímo přes něj, myslím si, že by takhle nevypadal,“ popisuje Tomáš B. a potvrzuje tím informace uvedené v předchozích odstavcích.

Co si o tom myslíte vy?

Existují tři názorové skupiny lidí, pokud jde o odolnost dřevostaveb. Do které spadáte vy? Dejte palec pouze pod jednu z vět uvedených níže.

1. Dřevostavby jsou schopné vzdorovat síle větru stejně tak jako zděné domy.

2. Zděné domy jsou podle mě pevnější stavby oproti dřevostavbám.

3. Záleží na vzdálenosti tornáda od stavby. V přímém styku budovy s tornádem je jedno, zda se jedná o dřevostavbu nebo zděný dům.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.