Tornádo udeřilo na dřevostavby i zděné domy. Hasič Marek porovnal následky

Letitý hasič a stavař v jednom

Pana Marka stavařina živí (má vlastní stavební firmu), profesi hasiče má jen jako koníček. U jednotky dobrovolných hasičů působí devět let, přičemž v červnu roku 2021, kdy tornádo na jižní Moravě zpustošilo tamní obce, působil v Týnci jako velitel místní jednotky hasičů (Týnec je sousední vesnice s tornádem postiženými obcemi Hrušky a Moravská Nová Ves). Náš rozhovor začíná od chvíle, kdy se Marek dozvěděl o této katastrofě.

Marku, vzpomenete si, co jste dělal ve chvíli, kdy jste se dozvěděl, že Česko zasáhlo tornádo?

Ve chvíli, kdy se tornádo prohnalo přes několik obcí v mém okolí, jsem byl zrovna v obci Ladná na stavbě svého nového domu. Byl to takový rychlý souběh událostí. Počasí se na Břeclavsku během chvíle zhoršilo, začaly padat kroupy a v 19:27 mi přišla na telefon výjezdová SMS z operačního střediska s textem, že po bouři odletěla střecha z rodinného domu v Hruškách.

Poznámka redakce – rozhovor jsme dělali i s Lukášem, majitelem dřevostavby v Hruškách, kterému tornádo sebralo střechu nad hlavou. Zda se SMS pana Marka týkala právě střechy pana Lukáše, nevíme. Podobných případů tam bylo více.

„Netušili jsme, že se na nás řítí tornádo,“ vzpomíná majitel dřevostavby. Ukázal fotky katastrofy

Napadlo vás, že by za tím mohlo být tornádo?

Ne. Pomyslel jsem jen na silný vítr a vůbec mě v ten moment nenapadla možnost tornáda. Ruku na srdce – kdo by si také v té době uměl na našem území takové tornádo představit...

Poznámka redakce – na videu můžete vidět záběr jednoho z majitelů domů v Hruškách, kterému se podařilo zachytit hrůzy tornáda na kameru. V čase videa 1:01 bylo tornádo nejblíže jeho domu. „Zesílilo to tak rychle, že už pak nešlo utéct do bezpečí. Přečkali jsme to na zemi pod altánem,“ sdílí majitel pod příspěvkem na YouTube.

A co jste v tu chvíli udělal?

Ihned po přečtení zprávy mi volal videohovorem můj kolega a kamarád, který bydlí v Hruškách, a ukazoval mi, jakou spoušť má na svém domě a že přes něj přešlo tornádo. Pořád jsem tomu nemohl uvěřit, a i když jsem viděl na vlastní oči jeho poničený dům, tak jsem myslel, že se jednalo o lokální silnou bouři. V té době jsem vůbec nevěděl, že se jedná o takový rozsah.

Co se dělo pak? Odjel jste přímo do Hrušek nebo na stanici?

Požádal mě, zda mohu přijet a odvézt z poničeného domu jeho ženu s dětmi do bezpečí. Ověřil jsem si u kamarádů z výjezdové jednotky, že je jich dostatečný počet a že vyjeli na ohlášený výjezd, a já se tak mohl vydat na pomoc ke kolegovi.

Dokázal byste popsat, jak to tam vypadalo po vašem příjezdu?

Byl problém se k jeho domu vůbec dostat. Všude na silnici byly kusy střešních tašek a suti i popadané stromy. V tento moment už jsem chápal, že nejde o lokální silnou bouřku, ale že jde skutečně o tornádo. Viděl jsem například spadlou věž místního (hrušeckého) kostela na silnici, domy bez střech, převrácená auta apod. Když jsem přijel ke kolegovi do nové čtvrti Na Zahajce, nevěřil jsem svým očím, jaké škody tornádo napáchalo. Naložil jsem jeho ženu a děti do auta a kolega zůstal, aby pohlídal dům. Odvezl jsem je k jejich rodině do Břeclavi a poté jsem se vydal do Týnce pro výjezdové oblečení, abych se připojil ke své zasahující jednotce. Ti v tu dobu již zasahovali v Moravské Nové Vsi. V této obci jsme byli až do ranních hodin.

Jaká byla vaše první myšlenka, když jste viděl tu spoušť?

První myšlenkou byla především starost o všechny ty obyvatele zasažených obcí, zda jsou v pořádku. Při katastrofě takového velkého rozsahu jsem se nejvíce obával, kolik bude vážně zraněných či mrtvých lidí. Další myšlenkou bylo, jak se vůbec dají tak velké škody v nějaké rozumné době odstranit a opravit tu spoušť.

A kde všude jste zasahoval?

Zasahoval jsem v Hruškách a Moravské Nové Vsi.

Jak jste pomáhal v zasažených obcích?

Naším prvotním úkolem bylo ošetřit zraněné a zprůjezdnit komunikace, aby mohly záchranné složky projet alespoň hlavními komunikacemi v obci. Proto jsme s motorovou pilou rozřezávali popadané stromy a odstraňovali všechny překážky. Souběžně s touto činností jsme pomáhali lidem a poskytli jim potřebnou pomoc a ošetření. V pozdějších hodinách bylo nutné všechny zasažené domy projít a ujistit se, zda v nich není někdo zraněn a nepotřebuje pomoc nebo se evakuovat.

A co následující dny?

V dalších dnech po tornádu již probíhaly likvidační práce a pracovalo se na uklízení sutin a zajišťování domů – ať už střech před deštěm či statické zajištění poškozených nosných konstrukcí. Naší další činností byl rozvoz potřebného materiálu ze skladu v Břeclavi do obcí Hrušky a Moravská Nová Ves.

Jaké jsou vaše dojmy z obcí po tom, co se skrz ně prohnalo tornádo?

Prvním dojmem byla určitě neuvěřitelná statečnost lidí zasažených tornádem. I přes tu hrůzu, která je potkala, se většina snažila být pozitivní a nepropadali panice. Viděl jsem, jak se lidé dokážou spojit a pomáhat si navzájem. Ta vlna solidarity, která se ihned následující ráno po tornádu spustila, byla až neuvěřitelná. Nikdy jsem neviděl tolik lidí pohromadě tak usilovně pracovat a pomáhat jeden druhému. To vše zdarma a bez nároku na nějakou odměnu. Jen škoda, že taková dobročinnost trvá jen chvíli a je jen při takových výjimečných událostech.

Jak to myslíte?

Bohužel ani při takových neštěstích se někteří neštítí škodit a již tu noc po tornádu bylo nutné domy hlídat před rabujícími jedinci. Je smutné, že taková událost ukáže i ty špatné stránky lidí a některým nebylo vůbec ,,proti srsti" i nabízenou pomoc zneužívat.

Byl jste dříve i u náročnějších zásahů? Dá se tato katastrofa vůbec s něčím srovnat?

Většina zásahů je náročná a nikdy přesně nevíte, co na místě bude nutné řešit. Tento výjezd byl ale rozhodně tím nejnáročnějším, na kterém jsem zasahoval. Byl náročný jednak délkou trvání, protože ani po tolika hodinách fyzické práce, kdy jste úplně vyčerpaní, nemáte dostatek času na odpočinek. Dalším vlivem na náročnost zásahu bylo i psychické vyčerpání, kdy vidíte vesnice, které dobře znáte, úplně zničené. Díváte se na neštěstí lidí a snažíte se je utěšit. Určitě tuto katastrofu nemám s čím porovnat. Běžný zásah (například požár domu) je většinou o neštěstí několika lidí, ale u tornáda to byly stovky nešťastných lidí, které vidíte.

Dokázal byste odhadnout, kolik poničených domů bylo dřevostaveb a kolik zděných domů?

Nevím, jestli je k tomuto vedena nějaká statistika, ale já toto číslo neznám. Z toho, co jsem měl možnost vidět, byla drtivá většina staveb zděných. Což je dáno hlavně tím, že nejvíce byla zasažena původní zástavba jednotlivých obcí, kde řadové domy byly zděné. U okrajových částí obcí, kde byla nová zástavba, už mohl být poměr dřevostaveb určitě větší.

Jak tyto domy vypadaly po tornádu?

Domy po tornádu měly velmi různorodá poškození. Některé domy měly pouze poškozenou střešní krytinu, jiné zase celý krov a u jiných domů chyběly obvodové stěny či celé horní patro.

Záleží podle vás na konstrukčním systému, když dojde na pohromu, jakou je právě tornádo?

Popravdě bylo vidět, že moc nezáleží, z jakého materiálu máte dům postavený, ale spíše záleželo na tom, jaká síla větru zrovna dům postihla. Všechny dnešní domy jsou navrženy tak, aby odolaly silnějšímu větru a výkyvům v počasí. Ovšem na sílu tornáda není žádná z běžných staveb dimenzována. Tornádo na Moravě patřilo k nejsilnějším, která pravděpodobně v Česku byla, proto se nemůžeme divit, že mu stavby neodolaly.

Když jste viděl tu spoušť, bylo něco, co vás překvapilo?

Mě osobně překvapilo, jaké musí být rozdíly v síle větru, která při rotaci tornáda vzniká a působí na stavby v okolí. Viděl jsem například, že na jedné ulici, kde byly domy stejného stáří a z obdobných materiálů, jeden dům přišel o celé horní patro, zatímco dům o pár metrů vedle měl poškození značně menší.

A co byste po této zkušenosti řekl na mýtus, že dřevostavbu lehce odfoukne vítr?

Rozhodně dřevostavbu běžný vítr neodfoukne a u tornáda je již jedno, zda se jedná právě o dřevostavbu či dům zděný. Naopak mě překvapilo, že konkrétně v Hruškách v jedné nově vybudované čtvrti byl zděný dům po tornádu určen k demolici, další dům vedle měl kompletně zničenou střechu a dřevostavba naproti jen poničenou střešní krytinu.

Tím samozřejmě nechci tvrdit, že by odolnost dřevostaveb byla lepší než u zděných budov, ale bylo zde názorně vidět, že ty síly větru při tornádu se opravdu musí různě měnit a je to trochu o štěstí, jak silný vítr zrovna váš dům zasáhne.

Myslíte si, že jsou obavy lidí z výstavby dřevostavby oprávněné ve spojitosti s náročnými klimatickými podmínkami?

Spojitost s klimatickými podmínkami určitě jako překážku nevidím. Můj názor je, že dřevostavba je velmi náročná na kvalitní provedení a bohužel mohou nastat problémy např. u kvalitního vkládání izolací či utěsnění parotěsných fólií. U dřevostaveb je to především o detailech.

Velice děkujeme panu Markovi za strhující rozhovor pro stavební portál Dřevostavitel.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.