Tornádo se bude v Česku opakovat. Víme, kde by mohlo udeřit příště

Víme o problému, ale přehlížíme jej

V různých sférách našeho života zcela běžně přehlížíme problémy a doufáme, že se vyřeší „tak nějak samy“. Lépe řečeno, že je za nás vyřeší někdo jiný. Kdo se ale postará o problémy světového měřítka? Kdo vyřeší globální oteplování, změnu klimatu, nárazové vlny veder apod.? Důsledky změny klimatu jsme v Česku pocítili mnohokrát. Jen si vzpomeňte na ničivé tornádo na jižní Moravě. Byť to byl incident, na který postižené vesnice nikdy nezapomenou, ve světě dosahují přírodní katastrofy mnohem většího měřítka.

Hurikány, tornáda a tajfuny málokdo rozlišuje

Jeden by řekl, že je to totéž, neboť se ve všech případech jedná o silný vítr. Nicméně na rozdíl od tornád se hurikánů, tajfunů a cyklónů u nás v České republice nemusíme obávat. Pokud by vás zajímalo, za jakých podmínek se vyskytují, klikněte na libovolný obrázek z níže přiložených. Hurikány, tajfuny a tropické cyklóny – tato pojmenování označují velké bouře vznikající nad teplými oceány s větry o rychlosti alespoň 119 km/h. Nicméně hurikán je termínem používaným především v Atlantiku, tajfun naopak v západním Tichomoří a cyklón je označení pro tropickou cyklónu v Indickém oceánu a jižním Pacifiku (rozdíl je tedy pouze pouze v místě výskytu). Tornádo v neposlední řadě označuje rotující vír na pevnině vznikající při bouřkách.

I když nejsou tornáda v Česku běžnou záležitostí, není nemožný jejich výskyt (např. tornádo na jižní Moravě v červnu 2021, které dosáhlo síly F4 s rychlostí větru až 300 km/h).

„Netušili jsme, že se na nás řítí tornádo,“ vzpomíná majitel dřevostavby. Ukázal fotky katastrofy

Bhola – Nejsmrtelnější přírodní katastrofa spojená s hurikánem

O hurikánu jménem Bhola jste jistě slyšeli. V opačném případě... tento ničivý hurikán zasáhl 13. listopadu 1970 Bangladéš (tehdy Východní Pákistán). Silné větry o rychlosti až 185 km/h a vzedmutí mořské hladiny o 6–10 metrů zapříčinily úmrtí 300 000 až 500 000 lidí. Bohužel selhání varovného systému a nedostatečná informovanost obyvatel způsobily, že mnoho lidí nebylo evakuováno včas.

Obyvatelé na Filipínách neuposlechli varování. Víte, jak to dopadlo...

Největší přírodní katastrofou spojenou s tajfunem byl Haiyan (Yolanda), který zasáhl Filipíny 8. listopadu 2013. S větry o rychlosti až 315 km/h a bouřlivým přílivem vysokým 6 metrů způsobil smrt více než 6 300 lidí, zničil přes 1 milion domů a připravil 4 miliony obyvatel o střechu nad hlavou. Celkové škody dosáhly 14 miliard dolarů (cca 334,4 miliard Kč). Nicméně varování byla. Mnozí obyvatelé bohužel podcenili sílu bouře, jiní neměli možnost evakuace. Fotografie z místa katastrofy najdete ve fotogalerii.

Málokdo ví o „malých“ tornádech v Česku

Tornáda vznikají při specifických bouřkových podmínkách, zejména při tzv. supercelách – silných bouřích s rotujícím vzduchovým proudem. Tyto podmínky mohou v Česku nastat zejména v letních měsících. Nicméně na základě klimatických změn teplot, které (nejen) v Česku pozorujeme, a extrémních bouřek lze předpokládat, že vhodné podmínky pro tornáda budou v budoucnu pravděpodobnější. Málokdo ví, že se u nás menší tornáda objevují opakovaně, obvykle s nižší intenzitou (F0–F2).

Jižní Morava nabízí ideální podmínky

Jak jistě víte, tornáda se tvoří převážně v nížinách a na otevřených rovinách. Právě zde totiž dochází ke snadnějšímu proudění vzduchu a následnému střetu teplého a studeného vzduchu, což vytváří atmosférickou nestabilitu – základní podmínku pro vznik bouří a tornád. Kromě toho se budou spíše vyskytovat kolem velkých jezer nebo při pobřeží (dochází zde ke střetu teplého a vlhkého vzduchu s chladným a suchým vzduchem). V Česku je tak nejvíce ohrožena Polabská nížina, oblast Dyjsko-svrateckého úvalu, Dolnomoravského úvalu a Hornomoravského úvalu.

Nemějme jim to za zlé

Byť máme v dnešní době špičkovou techniku, která nás dokáže upozornit na mnohá blížící se nebezpečí, stále nedokážeme zcela předpovídat výskyt tornád. Jejich předpověď je obtížná, protože tornáda vznikají poměrně rychle a za komplexních podmínek. Jejich výskyt je navíc lokální a zmíněná změna klimatu se všude projevuje jinak. Tím pádem není zcela možné varovat obyvatele několik dní dopředu před blížícím se nebezpečím. Naopak třeba povodně už se dají předpovědět lépe, protože úzce souvisí s přívalovými dešti a srážkami, které lze sledovat a předpovědět pomocí meteorologických modelů. Samotné povodně jsou samozřejmě ovlivněny také dalšími faktory (využívání půdy, odvodnění a protipovodňová opatření). To už je ale jiný příběh.

Povodně způsobily rodinám milionové škody. Majitelé dřevostaveb zveřejnili fotky po katastrofě

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.