„Při požáru rodinného domu nedoporučuji hrdinsky hasit požár,“ apeluje na domácnosti požární specialista

Mýtus vs. fikce

Mýtů ohledně dřevostaveb se po internetu šíří mnoho, a proto jsme se v redakci Dřevostavitele spojili s Jakubem, požárním specialistou z Fakulty stavební ČVUT v Praze. Na univerzitě se zabývá výzkumem ocelových a dřevěných konstrukcí při požáru a v rámci své odborné praxe pak požárněinženýrskými přístupy. Rovněž provádí expertní posudky na stav staveb po požáru. A právě hořlavost rodinných dřevostaveb bude tématem dnešního rozhovoru.

Jakube, jaké jsou vaše zkušenosti v oboru dřevostaveb?

Zabývám se výzkumem v oblasti hoření dřeva. To znamená, že se snažím nejen popsat stavy, které v tuto chvíli máme definované pomocí norem, ale také stavy, které by buď mohly zlepšit požární odolnost dřevěných konstrukcí nebo poukázat na některé věci, které je potřeba ještě ověřit.

Co to znamená? Dokázal byste to našim čtenářům více přiblížit?

To znamená, že máme nějaké normativní předpoklady pro navrhování nejen dřevěných konstrukcí, ale máme i stavy, kdy tyto poznatky vycházejí například ze 70. a 80. let. V roce 2005 následně byly vydány první Eurokódy pro navrhování dřevěných konstrukcí, které sjednotili postupy v rámci Evropy. Zároveň se materiály a konstrukce stále vyvíjí a je nutné popsat detailněji jejich chování při požáru. Například loni byly předběžně zveřejněny pro dřevo Eurokódy druhé generace, které třeba již zahrnují i CLT panely.

Co z toho vyplývá? Co tedy v rámci své praxe dokážete?

Nyní dokážeme ověřit pomocí různých parametrických studií, jestli je daná konstrukce stále bezpečná a zda by nebylo vhodné zahrnout do výpočtu některé jiné vstupní údaje nebo případně poupravit na základě předchozích výzkumů okrajové podmínky pro návrh dané konstrukce i některé bezpečnostní součinitele, které se pro danou konstrukci používají.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Kombinací akumulačních kamen a podlahovky protopím 6 000 Kč ročně, pochvaluje si majitel novostavby

Když se začne šířit oheň v domě, je doba evakuace závislá na konstrukčním typu stavby?

Z hlediska evakuace je doba pro únik z budovy stejná, pokud se budeme bavit o normách. Je stejná jak pro cihlový dům, dům z pórobetonu, ze dřeva, z oceli, prostě z čehokoliv.

A jak je to s evakuací v případě rodinných domů?

V rodinném domě se standardně doba evakuace neposuzuje. Samozřejmě musí být splněny minimální šířky z hlediska průchodů, a pokud jsou tyto šířky menší (například dveřní otvor menší než 0,8 metru), musí být zkontrolovány požadavky únikových cest, kdy už je nutné posoudit délky únikových cest.

Postavili dřevostavbu a poté ji podpálili. Akci na jižní Moravě si budou všichni přítomní pamatovat

Dokázal byste vysvětlit, proč se neposuzuje doba evakuace u rodinného domu?

Je to možná i z toho důvodu, že u rodinných domů se dá předpokládat, že obyvatelé rodinného domu ten dům znají naprosto dokonale, a tudíž by měli znát, kudy mají unikat ven, a nehrozí relativně žádná ztráta orientace v prostoru. Dále se například předpokládá, že ví, jak se v daném prostoru zachovat, kde je uložený hasicí přístroj atd.

Šíří se požár v rodinných domech rychleji nebo pomaleji než u výškových budov?

Právě u rodinného domu může nastat problém rychlého šíření požáru, a to kvůli množství hořlavých látek, jako jsou gauče, závěsy a záclony, vestavěný nábytek a další věci.

Co doporučujete lidem, aby snížili pravděpodobnost toho, že dojde k neštěstí?

V tomto ohledu je nejdůležitější mít správně vyřešenou detekci požáru, zejména ve večerních a nočních hodinách, kdy lidé spí. Proto byla zavedena povinnost mít v rodinném domě autonomní čidlo detekce požáru (kde koupit spolehlivé požární čidlo, se můžete podívat např. zde – pozn. redakce). Podle legislativy by to mělo být jedno čidlo na patro. Ale na druhou stranu, cena tohoto čidla je malá, proč jich po době nenainstalovat více? Například tam, kde se dá předpokládat vznik požáru. Navíc toto čidlo je často pouze na baterie, tedy náklady na údržbu jsou taktéž nízké za cenu, že budu varovaný dříve před požárem.

A co kdyby ho někdo odmítl instalovat do svého domu nebo ho tam doposud neměl?

Rozumím, kam tím míříte. Ano, setkal jsem se i s tím, že lidé tato čidla odmítli instalovat, protože je považují za zbytečná a kvůli planým poplachům. Málokdo si ale uvědomuje, že jedno takové čidlo na baterie, které stojí kolem 300 korun, může zachránit životy.

Kam byste takové čidlo umístil?

Mělo by být strategicky umístěno v kritických místnostech domu (tedy v místech, kde by mohl vzniknout požár – kuchyně, nebo v chodbě u ložnic, aby bylo v noci nejvíce slyšet). Čidlo na baterie vydrží dlouho a případná výměna baterie je levná a rychlá. Pokud čidlo zazní, obyvatelé tak mají šanci rychle zareagovat a uniknout. Dále je i vhodné popřemýšlet, jestli neinvestovat více peněz a nepořídit čidla, která jsou spolu propojená bezdrátově, tedy když jedno detekuje požár, rozezní se všechny. Tedy zase mít co nejrychlejší varování před požárem.

A co když dojde ke vzplanutí a požár se začne šířit? Jak by měli lidé správně reagovat?

Při požáru není, z mého pohledu, cílem hrdinsky hasit požár pomocí hasicího přístroje. Hasicí přístroj by měl sloužit na prvotní zásah, tedy pokud vznikne požár a já bych jej zpozoroval okamžitě. V tu chvíli dává smysl co nejrychleji vzít hasicí přístroj a pokusit se hasit. Důležité je také co nejrychleji volat hasiče na číslo 150.

Co když ale zpozoruji již větší požár, kdy jeden hasicí přístroj nemusí stačit?

Odpověď je jednoduchá, co nejrychleji dostat členy rodiny ven (a zároveň za sebou i zavírat dveře, aby se požár nešířil dál). Vývoj kouře v domě může být velmi rychlý, zejména v místnostech s velkým množstvím hořlavých materiálů, které máme doma všichni. Kouř stoupá vzhůru a zakouření může být velmi rychlé, takže únik musí být logicky co nejrychlejší.

Opusťme teď problematiku rodinných domů a podívejme se na stavby s vícero patry. Jak by měli reagovat lidé, kteří bydlí v panelácích?

Pokud bychom se podívali na běžnou budovu, tak při správném dělení do požárních úseků (např. každý byt bude tvořit samostatný požární úsek) se můžeme bavit o menších požárech v jednotlivých bytech. Rozptylová plocha nebo možnosti pro únik osob v tomto prostoru jsou snadnější. Nabízejí se zde dvě varianty.

Zaprvé utíkat po schodišti ven z paneláku. V tomto případě je ale důležité nezapomenout za sebou zavřít dveře do bytu. Přece jenom jsou protipožární, a především tak zabráníme zakouření našeho bytu a zničení našich věcí. Pokud ale již je schodiště zakouřené a není možné uniknout bezpečně na volné prostranství, je vhodnější udělat druhou variantu. Tedy zůstat ve svém bytě a zkusit počkat, až hasiči odvětrají schodiště, nebo počkat na pomoc s evakuací na hasiče, kteří mohou poskytnout ochranu před kouřem. Je ale vhodné na sebe upozornit, třeba zavolat tuto informaci na tísňovou linku, kde bude moci operační středisko předat informaci veliteli zásahu.

A co výškové domy z CLT materiálu, tedy z masivu?

Pokud bychom se podívali na stavbu s hořlavým konstrukčním systémem, například s těžkým dřevěným skeletem a, jak zmiňujete, s CLT panely, budou požadavky na požární bezpečnost přísnější. Často v tomto objektu bude muset být chráněná úniková cesta, která bude z nehořlavých materiálů, například železobetonu. Cílem chráněné únikové cesty je zabezpečit bezpečný únik z objektu po stanovenou dobu, například pomocí nuceného větrání a tím snížení objemu kouře. Samozřejmě, čím více dřeva bude hořet, tím více bude kouře, což snižuje viditelnost a může ohrozit orientaci lidí v prostoru.

Jak se na návrh evakuačních cest nahlíží z hlediska projektu?

Je nutné ověřit, zda by vyhovovalo řešení pomocí nechráněných únikových cest nebo je už nutné navrhnout únikové cesty chráněné. Z hlediska větších objektů a většího využití dřeva bych ale netvrdil, že se jedná o velké riziko z hlediska evakuace. Je nutné věnovat větší péči konceptu požární bezpečnosti, více například diskutovat různé detaily, které legislativa ani neukládá. Je třeba prověřit únikové cesty a zvážit, zda by nebylo vhodné navrhnout další únikovou cestu pro zvýšení bezpečnosti, například pokud by vznikl požár na chodbě, nebo je možné využít náhradních únikových možností.

Za redakci Dřevostavitele bychom chtěli Jakubovi poděkovat za poučný rozhovor a také za to, že v rámci svých výzkumů účinně boří mýty o hořlavosti dřevostaveb. Pokud by naše čtenáře zajímala další témata v oblasti hořlavosti dřevostaveb, rozhovory s Jakubem naleznou pod tímto odstavcem (jsou-li už publikované). Další články na téma hořlavosti dřevostaveb najdou níže.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.