Hledají Češi jen výmluvy nebo jsou hákliví na peníze? Co jde v Norsku, nejde u nás

Stavebnictví v Česku může mířit k výšinám. Jen se musíme zbavit brzdy

Hasičský záchranný sbor společně s UCEEB ČVUT a UNMZ v lednu letošního roku jasně definovaly, že při použití požárněinženýrského přístupu lze překročit výškový limit 12 metrů pro stavby s hořlavým konstrukčním systémem. Tento stav je tady mnoho let. § 99 v zákoně o požární ochraně (Zákon 133/1985 Sb.) definuje inženýrský přístup už dlouho. Problém je v tom, že nikdo u nás nechce takový přístup využít nebo ani neví, jak by měl tento inženýrský přístup vypadat, co by měl obnášet a kolik by to ve finále mělo stát.

„To bude moc drahé, to bude moc zdlouhavé.“

V mnoha rozhovorech se možná dočtete, že developeři nebo investoři mají spoustu výmluv. Je potřeba si uvědomit, že tam, kde by měl být aplikován inženýrský přístup, se staví něco atypického, něco nového, něco revolučního, co nelze postihnout normou.

Věděli jste, že...

Jen napsat jednu normu, která by postihovala případ všech dřevostaveb, trvá třeba dva a půl roku. Další rok bude trvat recenzní řízení, připomínky atd., pak se bude teprve dokument zapracovávat. Problém je v tom, že než se tato norma vydá a bude platná, uplyne pět, šest let. Za tuto dobu budou úplně jiné požadavky na tyto typy staveb. A to je ono. Pojďme používat inženýrský rozum a přístup tak, abychom stavby dosahující mračen stavěli.

Je důležité stanovit pevné hranice

V zahraničí, například v Norsku, kde postavili bytovku vysokou 84 metrů, použili inženýrský přístup. Neznamená to, že by museli vzít výkonný počítač a zaplatit několik týmů profesionálních statiků, projektantů a architektů. Dokonce ani nemuseli spočítat celou stavbu do posledního hřebíku ve 3D. Jen nad návrhem uvažovali trochu jinak.

„Dali například do dřevostavby sprinklery, aktivní požární zařízení, které bude v případě požáru hasit. V České republice by bylo s největší pravděpodobností řečeno, že je to velmi drahá věc, že údržba těchto sprinklerů je nákladná, a jak budou třeba probíhat kontroly toho zařízení v bytech apod.,“ vysvětluje Jakub, požární specialista z ČVUT. Jde o to, že pokud majitel bytu nepustí kontrolora dovnitř, nemůže být systém zkontrolován. V Norsku to vyřešili jednoduše. Řekli, že majitel bytu bude muset pustit kontrolora dovnitř, aby splnil kontrolu systému. A voila.

Sprinklerové systémy hrají klíčovou roli

Sprinkler je automatické protipožární zařízení, které v případě detekce vysoké teploty v domě vypouští vodu či pěnu přímo do požáru. právě díky tomu efektivně minimalizuje škody na majetku a ohrožení na životech. Používá se zejména v kancelářských budovách, hotelech, skladech a dalších komerčních objektech, kde výrazně zvyšuje bezpečnost. A pokud vás zajímá cena instalace, pohybuje se od 1 000 Kč/m² (odvíjí se od typu objektu a rozsahu systému). V Česku patří mezi standardní a také povinnou výbavu rodinných domů hasicí přístroje. Podívejte se zde, jak se aktuálně pohybují ceny hasicích přístrojů vhodných do domácnosti.

Hledáme jen výmluvy nebo jsme hákliví na peníze?

Je to atypická stavba, co kdybychom tam dali ne jeden systém sprinklerů, ale hned dva? Protože co kdyby jeden systém nedokázal hasit požár nebo byla mimořádná odstávka?

V Norsku tedy instalovali do budovy druhý systém, aby eliminovali možnost rychlého rozšíření požáru. „U nás by se pravděpodobně řeklo, že dva nezávislé systémy sprinklerů prodražují stavbu, takže to nepřipadá v úvahu,“ pokračuje Jakub. V zahraničí to přitom problém nebyl.

Řešení je prosté

Při návrhu konstrukcí Norové posoudili těžký dřevěný skelet. Provedli numerický výpočet a ověřili, že všechno perfektně funguje. Pak si řekli, že chtějí být na straně bezpečnosti, takže provedou požární zkoušku nejnepříznivějšího spoje. Pokud ta vyhoví, vyhoví všechny ostatní. Co by se stalo u nás? Řeklo by se, že provést navíc požární zkoušku prodražuje stavbu, a postavilo by se to z betonu?

V zahraničí je jiná mentalita

„My na všechno chceme mít normu, předpis, metodiku, vyhlášku nebo zákon, abychom mohli vůbec něco naprojektovat. V zahraničí používají inženýrský přístup a rozum,“ pokračuje Jakub. Pokud bychom začali přistupovat k projektování podobným způsobem, možná bychom také stavěli více výškových staveb ze dřeva. „Až budou inženýři myslet jako inženýři, zjistíme, že každý problém má řešení, a budeme mít zázemí pro špičkovou realizaci, budeme moci stavět výškové dřevostavby i u nás. Máme skvělé realizační firmy, jen stále nemají zkušenosti s výstavbou 15podlažních dřevostaveb,“ uzavírá téma Jakub.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.