„Lidé by se měli obávat požáru ve zděném domě stejně jako v dřevostavbě,“ upozorňuje požární specialista

Je třeba uvést problém na pravou míru

Mýtů ohledně dřevostaveb se po internetu šíří mnoho, a proto jsme se v redakci Dřevostavitele spojili s Jakubem, požárním specialistou z Fakulty stavební ČVUT v Praze. Na univerzitě se zabývá výzkumem ocelových a dřevěných konstrukcí při požáru a v rámci své odborné praxe pak požárněinženýrskými přístupy. Rovněž provádí expertní posudky na stav staveb po požáru. A právě hořlavost rodinných dřevostaveb bude tématem dnešního rozhovoru.

Jakube, jaké jsou vaše zkušenosti v oboru dřevostaveb?

Zabývám se výzkumem v oblasti hoření dřeva. To znamená, že se snažím nejen popsat stavy, které v tuto chvíli máme definované pomocí norem, ale také stavy, které by buď mohly zlepšit požární odolnost dřevěných konstrukcí nebo poukázat na některé věci, které je potřeba ještě ověřit.

Co to znamená? Dokázal byste to našim čtenářům více přiblížit?

To znamená, že máme nějaké normativní předpoklady pro navrhování nejen dřevěných konstrukcí, ale máme i stavy, kdy tyto poznatky vycházejí například z 70. a 80. let. V roce 2005 následně byly vydány první Eurokódy pro navrhování dřevěných konstrukcí, které sjednotili postupy v rámci Evropy. Zároveň se materiály a konstrukce stále vyvíjí a je nutné popsat detailněji jejich chování při požáru. Například loni byly předběžně zveřejněny pro dřevo Eurokódy druhé generace, které třeba již zahrnují i CLT panely.

Co z toho vyplývá? Co tedy v rámci své práce dokážete?

Nyní dokážeme ověřit pomocí různých parametrických studií, jestli je daná konstrukce stále bezpečná a zda by nebylo vhodné zahrnout do výpočtu některé jiné vstupní údaje nebo případně poupravit na základě předchozích výzkumů okrajové podmínky pro návrh dané konstrukce i některé bezpečnostní součinitele, které se pro danou konstrukci používají.

Dokázal byste tedy popsat, co se stane, když začne hořet dřevostavba?

V první řadě je důležité poznamenat, že jsou velké rozdíly mezi dřevostavbami tvořenými sloupkovým systémem z lehkého skeletu, například tzv. „two by four“ systémem, a těžkými dřevěnými skelety. Dále je třeba poznamenat, že konstrukce sama o sobě často není příčinou vzniku požáru.

Jak to myslíte?

Požár například vzniká v důsledku technické závady, nedbalosti, úmyslného zapálení, zkratem v elektroinstalaci, při vaření a podobně. Je také důležité rozlišovat, zda se jedná o dřevostavbu rodinného domu nebo například většího bytového domu či budovy pro administrativu.

Co byste řekl na mýtus: ‚Čím větší dům je, tím více hoří?‘

Pro větší bytové objekty s více patry neznamená, že je v objektu více dřeva, a tudíž jsou náchylnější k rychlejšímu šíření požáru. Jsou rozděleny do požárních úseků, což může při správném návrhu eliminovat mnoho rizik, například ohrožení osob.

A co menší rodinné domy, kterých se v Česku staví čím dál více?

V případě malých rodinných domů je počáteční fáze požáru podobná jak u dřevostaveb, tak i u zděných domů. Důležité s ohledem na rozvoj požáru je vybavení prostoru, ve kterém požár vznikne nebo u sloupkových systémů z jakých desek je provedeno zaklopení, jestli ze SDK nebo třeba OSB.

Dokázal byste uvést nějaký příklad takového vybavení?

Například v obývacím pokoji mohou šíření požáru ovlivnit sedací soupravy, závěsy, nábytek, koberce a povrchové úpravy stěn, které jsou často hořlavější než samotné dřevo, neboť jsou plné plastů.

Říkáte, že je počáteční fáze požáru podobná u dřevostaveb i u zděných domů. Dokázal byste to rozvést?

Ano, v počáteční fázi požáru opravdu není přímo rozhodující, zda se jedná o dřevostavbu nebo zděný dům. Sádrokartonové stěny s nosnou konstrukcí ze dřeva často nepřispívají k hoření v prvních 15 minutách požáru, požárními zkouškami jsou klasifikovány jako DP2. Naopak stěny z OSB desek nebo překližky mohou urychlit šíření plamenů.

A co když je dřevo v interiéru přiznané?

V případě objektů s odhalenými konstrukčními prvky, například těžké dřevěné skelety s trámovými stropy, může být šíření požáru rychlejší a intenzivnější. Vrstva teplého kouře zahřívá dřevo a může dojít k rychlejšímu vzplanutí a rozšíření požáru na celý objekt.

Co je za vás klíčovým faktorem, abychom mohli předejít velkým škodám?

Klíčové je rychlé detekování požáru. Detektory kouře mohou včas upozornit obyvatele a umožnit rychlou evakuaci, což může rozhodnout o jejich bezpečnosti (kolik aktuálně stojí požární hlásiče na českém trhu, si můžete srovnat např. zde – pozn. redakce). A to bez ohledu na typ konstrukce domu. Je důležité zdůraznit, že při správném návrhu a vybavení dřevostavby je požární bezpečnost srovnatelná s tradičními zděnými stavbami. Dodržování norem, zpracovaného požárněbezpečnostního řešení stavby a pravidel při stavbě spolu s dostatečnou údržbou domu jsou zásadní pro minimalizaci rizik ohrožení osob.

Pokračování příště

Jakub Šejna v roce 2022 s kolegou Lukášem Blesákem ze Slovenska vydal knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí, která je soupisem proběhlých výzkumů a poznatků o chování dřevěných konstrukcí do roku 2018. Následně publikoval některé popularizační články, které se zabývají možností využití pravděpodobnostních přístupů pro modelování rychlosti hoření dřeva v rámci svého doktorského výzkumu. Na závěr se v rámci své dizertační práce zabývá tématem, jak lze chránit ocelovou konstrukci pomocí dřevěného obkladu.

V redakci Dřevostavitele se na tuto práci budeme velmi těšit. Zároveň bychom chtěli Jakubovi poděkovat za poučný rozhovor a také za to, že v rámci svých výzkumů účinně boří mýty o hořlavosti dřevostaveb. Pokud by naše čtenáře zajímala další témata v oblasti hořlavosti dřevostaveb, rozhovory s Jakubem naleznete pod tímto odstavcem (jsou-li už publikované). Další články na téma hořlavost dřevostaveb najdete níže.

„Dřevo je jedním z materiálů, který se sám brání proti požáru,“ potvrdili požární specialisté z Prahy

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.