Postavili dřevostavbu a poté ji podpálili. Akci na jižní Moravě si budou všichni přítomní pamatovat

Spálíme si rychle jeden mýtus o dřevostavbách

Okolo dřevostaveb panuje neustále mnoho mýtů, přičemž jedním z těch největších je právě požární odolnost (obecněji řečeno reakce na oheň). Všichni víme, že dřevo je hořlavý materiál, a vědí to i odborníci, kteří z něj navrhují rodinné domy, na které poskytují záruku v průměru 50 let. Reakci dřeva na oheň by tedy měli mít podchycenou. A taky že mají. Mimo jiné musí dřevostavby splnit stejná bezpečnostní pravidla a normy, jako jakákoliv jiná stavba.

Dříve než začneme, přidáme důležitou zkušenost ohledně vybavení domácnosti. Jakmile začne hořet, snaha řešit situaci vodou může být smrtelně nebezpečná a ostatní alternativní pokusy o hašení končí obvykle průšvihem. Řešením je hasící přístroj, který si ale většina domácností nepořídí, protože zabírá spoustu místa. Hasicí přístroje však již existují i v levném a kompaktním (sprejovém) provedení, takže nezabírají žádné místo. Možnosti a ceny si můžete srovnat zde.

„A“ jako nehořlavé, „F“ jako hořlavé

Z hlediska požární bezpečnosti jsou stavební materiály (či výrobky) charakterizovány normou. Zjednodušeně – materiály jsou klasifikovány do sedmi tříd – A1, A2, B, C, D, E, F. Přičemž materiály typu A1 jsou „nehořlavé“, ostatní materiály tříd A2–F jsou „téměř nehořlavé“ až „extrémně hořlavé“.

• A1 = Nehořlavé (nevykazují celkové vzplanutí)
• A2 = Téměř nehořlavé (nevykazují celkové vzplanutí)
• B = Nesnadno hořlavé (nevykazují celkové vzplanutí)
• C = Hořlavé (dojde k celkovému vzplanutí)
• D = Snadno hořlavé (dojde k celkovému vzplanutí)
• E = Velmi snadno hořlavé (dojde k celkovému vzplanutí)
• F = Extrémně hořlavé (neklasifikované výrobky)

Sendvičové konstrukce mají třídu reakce na oheň A1. Klasický rodinný bungalov tak musí dosáhnout požární odolnosti 15 minut, patrový dům minimálně 30 minut.

Dřevostavby musí splňovat stejné bezpečnostní protipožární předpisy jako ostatní stavby

Splnění požadavků na dřevostavbu z požárního hlediska začíná správným návrhem konstrukce a správnou volbou materiálů. Musí být správně navržené únikové cesty pro zajištění bezpečného opuštění stavby uživateli a omezena možnost rozšíření požáru na sousední objekty – dodržení odstupových vzdáleností. Je třeba také zajistit únosnost jednotlivých stavebních prvků i celé stavby po určitou stanovenou dobu a omezit případné šíření ohně a kouře.

Na obrázku můžete vidět řez ohořelého sloupku a kompletně ohořelou dřevěnou desku.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Starý kotel chtěli nahradit tepelným čerpadlem. Nyní litují

Dřevo v některých případech chrání ocelovou konstrukci před požárem

Dřevo má určité procento přirozené vlhkosti. Díky tomu ho není tak snadné zapálit, protože se voda v něm obsažená musí nejprve odpařit. Poté dřevo ohoří a na jeho povrchu vznikne zuhelnatělá izolační vrstva, která překvapivě brání dalšímu hoření. Proto je pevnost dřevěných konstrukcí při požáru vysoká, dřevo hoří předvídatelně a nebortí se tak snadno. Platí, že čím silnější masiv, tím pomaleji hoří – oheň pronikne jen do vrstvy několika centimetrů a pak uhasne.

Věděli jste, že se dokonce u konstrukcí s nosnými ocelovými prvky obalují jejich interiérové (viditelné) části do dřeva? Dřevo totiž razantně zpomaluje proces hoření, a zabraňuje tak styku požáru s ocelovým materiálem. I viditelné hlavičky ocelových vrutů se chrání dřevěnými zátkami.

Dřevo dobře hoří až v případě porušení jeho struktury (např. při naštípání)

Dřevo je organický materiál, který se skládá z celulózy, hemicelulózy a ligninu. Tyto složky tvoří jeho strukturu a určují jeho vlastnosti, včetně hořlavosti. Aby dřevo dobře hořelo, musí dojít k narušení této struktury. Zajímá-li vás, jak to funguje, máme pro vás jednoduché vysvětlení v boxu níže.

Experiment: Odborníci postavili dřevostavbu a následně ji zapálili

Experiment, který proběhl v roce 2009 v jihomoravských Dubňanech v rámci konference o dřevostavbách, měl za úkol porovnat výzkum a realitu.

Konstrukce testované dřevostavby vypadala takto:

• Konstrukční systém: systém stěnových panelů sloupkové konstrukce
• Opláštění: OSB desky a sádrokartonové desky
• Vnitřní izolace: minerální vlna a dřevovláknitá izolace

A výsledek? Dřevo obstálo při požáru skvěle. Potvrdilo se, že po zapálení dřevostavby se oheň za 30 minut nedostal ani do vedlejší místnosti. V průběhu požáru se sice polystyren kolem okenního i dveřního otvoru zcela roztavil a na fasádě zůstalo pouze vlající vnější omítkové souvrství zateplovacího systému, ale polystyren naštěstí působil jako samozhášivý materiál. Zkouška fasády tak potvrdila důležitost použití požárních pásů z minerální vlny kolem oken a dveří (aktuální ceny izolačních minerálních pásů si můžete prohlédnut např. zde).

Během testu byl dokonce jeden z organizátorů ve vedlejší místnosti sousedící s požárem (pokoje byly odděleny pouze dřevěnou stěnou pokrytou sádrokartonovou deskou). Tato stěna se nerozpálila a bylo možné se jí dotknout bez popálení, zatímco v hořící místnosti dosahovala teplota až 800 °C.

Teplota se měřila i pomocí termovize, což není běžné při standardních zkouškách. Díky tomu měli odborníci jasný závěr – dřevostavby jsou bezpečné.

Nebezpečná izolace je volně k dostání na trhu. Jejím pořízením si do domu dáváte časovanou bombu