HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

„Dřevo je jedním z materiálů, který se sám brání proti požáru,“ potvrdili požární specialisté z Prahy

Okolo dřevostaveb panuje neustále mnoho mýtů, přičemž jedním z těch největších je právě jejich požární odolnost. Tato fáma byla už mnohokrát rozklíčována, a to nejen díky tomuto experimentu specialistů z ČVUT. Před pár dny jsme s Ing. Jakubem Šejnou, jedním z přítomných požárních specialistů, připravili rozhovor a nechali ho, ať se k incidentu vyjádří. „Dřevo se dá vlastně považovat za jeden z mála materiálů, který se do určité míry sám brání proti požáru,“ podotýká a navazuje na další otázku o požární bezpečnosti rodinných domů v Česku.


Jak hoří dům?
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Bc. Jiří Ryszawy, VIC ČVUT, Mediatéka ČVUT (se souhlasem)

Pro všechny platí stejná pravidla

Všichni víme, že dřevo je hořlavý materiál, a vědí to i odborníci, kteří z něj navrhují nejen rodinné domy. Požární odolnost dřevostaveb by tedy měli mít podchycenou. A taky že mají. Mimo jiné musí dřevostavby splnit stejná bezpečnostní pravidla a normy jako jakákoliv jiná stavba. Jak hoří dřevo a k čemu dochází při procesu vzplanutí, nám prozradil Jakub, požární specialista z ČVUT.

Dřevostavby musí splňovat stejné bezpečnostní protipožární předpisy jako ostatní stavby

Splnění požadavků na dřevostavbu z požárního hlediska začíná správným návrhem konstrukce a správnou volbou materiálů. Musí být správně navržené únikové cesty pro zajištění bezpečného opuštění stavby uživateli a omezena možnost rozšíření požáru na sousední objekty – dodržení odstupových vzdáleností. Je třeba také zajistit únosnost jednotlivých stavebních prvků i celé stavby po určitou stanovenou dobu a omezit případné šíření ohně a kouře. Tím třeba zajistit i bezpečný zásah pro hasiče.

Jakube, jaké jsou vaše zkušenosti v oboru dřevostaveb?

Zkušenosti z hlediska dřevostaveb jsou spíše z toho ohledu, že se zabývám výzkumem v oblasti hoření dřeva. To znamená, že se snažím nejen detailněji popsat stavy, které v tuto chvíli máme definované pomocí norem, ale také stavy, které by buď mohly zlepšit požární odolnost dřevěných konstrukcí nebo poukázat na některé věci, které je potřeba ještě ověřit.

Co to znamená? Dokázal byste to našim čtenářům více přiblížit?

To znamená, že máme nějaké normativní předpoklady pro navrhování dřevěných konstrukcí, ale máme i stavy, kdy tyto poznatky vycházejí typicky ze 70. a 80. let a byly následně ověřeny a rozepsány v různých detailech kolem roku 2005, kdy byly vydány první Eurokódy pro navrhování dřevěných konstrukcí. Zároveň se materiály a konstrukce stále vyvíjí a je nutné popsat detailněji jejich chování při požáru. Samozřejmě výzkum a poznání v rámci dřevostaveb se vyvíjí také neustále.

Co z toho vyplývá? Co tedy v rámci své praxe dokážete?

Nyní dokážeme ověřit pomocí různých parametrických studií, jestli je daná konstrukce stále bezpečná a zda by nebylo vhodné zahrnout do výpočtu některé jiné vstupní údaje nebo případně poupravit na základě předchozích výzkumů okrajové podmínky pro návrh dané konstrukce i některé bezpečnostní součinitele, které se pro danou konstrukci používají. Nebo posoudit, kolik kouře se při požáru uvolní, jestli by nebyly ohroženy unikající osoby atd.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Kombinací akumulačních kamen a podlahovky protopím 6 000 Kč ročně, pochvaluje si majitel novostavby

Jak se dřevo chová v průběhu požáru a po něm? Dokázal byste to vysvětlit laickým pohledem?

Při požáru se dřevo postupně zahřívá a vytváří na svém povrchu takzvanou zuhelnatělou vrstvu, která funguje jako izolant a zpomaluje šíření ohně. Tato vrstva „dřevěného uhlí“ se dá považovat za nehořlavou a má lepší izolační vlastnosti. Samozřejmě při hoření dřeva probíhá mnoho nejen chemických reakcí najednou.

Dřevo se dá vlastně považovat za jediný materiál, který se do určité míry sám brání proti požáru. Problémem ale je, že tato vrstva je velmi křehká a při požáru odpadává, přičemž následně znovu dochází k rozhoření dřeva.

Jak vlastně hoří dřevo?

Dřevo je organický materiál, který se skládá z celulózy, hemicelulózy a ligninu (a dalších složek s menším zastoupením). Tyto složky tvoří jeho strukturu a určují jeho vlastnosti, včetně hořlavosti. Aby dřevo dobře hořelo, musí dojít k narušení této struktury.

Při vystavení materiálu teplu se nejprve odpaří vlhkost obsažená ve dřevě. I proto hoří suché dřevo mnohem lépe než mokré (voda obsažená v něm musí být nejprve odpařena, což zpomaluje proces hoření).

Dejme tomu, že máme už dřevo dokonale suché. Postupným zahříváním se začnou rozkládat složité chemické řetězce. Tento proces se nazývá pyrolýza. Při pyrolýze se celulóza, hemicelulóza a lignin rozkládají na těkavé plyny a pevný uhlík (dřevěné uhlí). A právě těkavé plyny se mohou vznítit a hořet. Začnou hořet, jakmile dosáhnou teploty vznícení.

Při jaké teplotě začne dřevo hořet?

Chování dřeva při požáru (hoření) lze rozdělit do tří částí. V první části probíhá endotermická reakce, která spotřebovává energii. Při teplotách mezi 100–120 °C dochází k vypařování vlhkosti ve dřevě. Tento proces spotřebovává energii a zpomaluje další zahřívání. Při teplotách kolem 140–160 °C začíná tepelný rozklad dřeva. Chemické řetězce ve dřevě se začínají rozkládat na jednodušší, jsou uvolňovány různé kyseliny a další nehořlavé plyny ze dřeva. Při teplotách kolem 180–200 °C začíná exotermická reakce, při které se uvolňují hořlavé plyny.

Jsou tyto plyny škodlivé? K čemu dochází poté, co se uvolní?

Tyto plyny mohou podporovat hoření na povrchu dřeva. Kolem 288–300 °C je na povrchu dřeva vytvořena zuhelnatělá vrstva s lepšími izolačními vlastnostmi. Tato zuhelnatělá vrstva má při 300 °C cca 60 % původní objemové hmotnosti dřeva a dvakrát lepší izolační vlastnosti. Při 600 °C má objemovou hmotnost už jen 30 % z původní hodnoty a v jejím objemu se začínají výrazněji šířit praskliny, které následně obráceně zvyšují přestup tepla do dřeva. Vývoj těchto vrstev probíhá současně a zároveň postupně vrstva po vrstvě.

Pokračování příště

V redakci Dřevostavitele bychom chtěli Jakubovi poděkovat za poučný rozhovor a také za to, že v rámci svých výzkumů účinně boří mýty o hořlavosti dřevostaveb. Pokud by naše čtenáře zajímala další témata v oblasti hořlavosti dřevostaveb, rozhovory s Jakubem naleznete pod tímto odstavcem (jsou-li už publikované). Další články na téma hořlavost dřevostaveb najdete níže.

„Při požáru rodinného domu nedoporučuji hrdinsky hasit požár,“ apeluje na domácnosti požární specialista

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
21.08.2024

Photocredit: Bc. Jiří Ryszawy, VIC ČVUT, Mediatéka ČVUT (se souhlasem)

0