Zapomenutý způsob levné povrchové úpravy prodlouží životnost fasády až o 50 let

Z čeho je nejlepší stavět dům? Beton vs. ocel vs. dřevo

Zda je dřevo lepší než ocel nebo že beton je lepší než dřevo, nelze nezaujatě říci. Konstrukce z monolitického betonu vydrží stát mnoho let, nicméně povrchy svislých a vodorovných konstrukcí mohou být požárem poškozeny natolik, že bude kompletní rekonstrukce nevyhnutelná.

Dřevěná konstrukce při požáru do jisté míry shoří, a je tak třeba ji očistit od zuhelnatělé vrstvy a zesílit zpátky její rozměr nebo zcela zcela vyměnit. Nicméně pokud by zuhelnatělá vrstva dřeva neodpadla, oheň samovolně uhasne.

V neposlední řadě je tu ocel. Tu můžete velmi snadno chránit, ať už pomocí nátěrů, nástřiků, aktivní požární ochrany nebo odvětráním kouře z daného prostoru, což by zabránilo kumulaci teploty. Bohužel však ocel velmi dobře vede teplo, což je její nevýhoda při požáru (rychle se zahřívá a ztrácí únosnost).

Nebylo by skvělé některé vlastnosti materiálů spojit do jednoho celku?

Existují hybridní stavby, u kterých si týmy statiků, projektantů a architektů pohrávají s myšlenkou funkčnosti a estetičnosti. Věděli jste, že se např. u výškových budov chrání ocelové prvky dřevem? Dřevěný materiál totiž hoří mnohem déle, a pakliže by vás zajímalo jak a proč, přečtěte si související článek níže.

„Dřevo je jedním z materiálů, který se sám brání proti požáru,“ potvrdili požární specialisté z Prahy

Dřevo vás bude jako jeden z mála materiálů varovat

Výhodou dřeva jakožto stavebního materiálu je skutečnost, že se při požáru dokáže samo chránit. Materiál sice hoří, uvolňuje do ovzduší spoustu kouře, ale na jeho povrchu se vytváří zuhelnatělá vrstva, která už dále nehoří. Pokud by neodpadla, dřevo by přestalo samo hořet. Navíc díky poměrně výraznému praskání poměrně brzy zjistíte, když dojde ke vzplanutí dřevěné konstrukce. Na tuto skutečnost vás nadto upozorní i čidla, která zaznamenají výskyt kouře v místnosti. A protože v mnoha případech zachránila lidské životy, domácnosti si je do rodinných domů instalují čím dál častěji (aktuální ceny požárních čidel najdete např. zde).

V dřevostavbách se rodiny nemusí požáru obávat

Opracované dřevo v podobě KVH hranolů, které se využívá při stavbě klasické rodinné dřevostavby, může být ošetřeno pro snížení hořlavosti, nicméně to není potřeba a zpravidla se to ani neprovádí. Ideální je přistupovat k návrhu tak, aby konstrukce vyhověla sama o sobě. Proto se věnuje velká pozornost správnému výběru materiálů do skladby stěn a nebo se např. zkosují rohy již zmíněných nosných KVH hranolů. Při návrhu i samotné výstavbě je nicméně jednou z nejjednodušších variant obložení dřeva deskou, která splňuje požární odolnost (v poslední době se u dřevostaveb nejčastěji využívají sádrovláknité desky). Nosná dřevěná konstrukce tak začne hořet až po skončení požární odolnosti této desky, což bývá 90 minut (reálně vám však k evakuaci a příjezdu hasičů stačí 15 minut).

Správným postupem můžete oheň využít k ochraně domu

Když nechcete, aby dům shořel, opalte ho. Setkáváme se tu s paradoxem, nicméně je pravdou, že ohořelé dřevo se zapaluje hůře než to surové. Pohledovou stěnu CLT panelu nebo palubkového obkladu můžete předem opálit do hloubky například 4–5 mm a zuhelnatělou vrstvu napustit epoxidem, aby byla odolná vůči oděru. Posouzení o požární odolnosti by posléze musel prokázat odborník.

Pokud byste se však chtěli pustit do opalování dřevěné fasády svépomocí, zadržte. Kladete na sebe velkou zodpovědnost, a proto byste měli své plány v podobě opálení dřevěné fasády diskutovat s danou stavební firmou či odborníky v oboru výstavby rodinných domů na bázi dřeva.

Opalování dřeva: levná povrchová úprava dřeva, která má životnost přes 50 let

Bez dozoru a konzultace se stavební firmou však můžete opalovat třeba nábytek. Pokud by vás právě toto téma zaujalo, ve videu níže se můžete podívat na tři typy plynových hořáků v ceně 500–600 Kč, kterými lze opalovat dřevěný materiál.

Ohořelá dřevěná fasáda už nadále nevyžaduje žádnou další údržbu

Ohořelá dřevěná fasáda je známá také jako Shou Sugi Ban nebo Yakisugi, což je tradiční japonská technika úpravy dřeva pomocí ohoření povrchu. Díky této technice je povrch dřeva chráněný proti povětrnostním vlivům (ohořelá vrstva na povrchu dřeva vytváří přirozenou ochrannou bariéru proti vlivům počasí, díky čemuž dřevo méně trpí rozpadem a stárnutím) i škůdcům (ohořelé dřevo je méně atraktivní pro hmyz a plísně, protože je jeho povrch karbonizovaný).

Proces karbonizace navíc zpevňuje vnější vrstvu dřeva, což zvyšuje jeho trvanlivost a odolnost vůči mechanickému poškození. A také nemusíte takto ošetřenou fasádu natírat, lakovat nebo ošetřovat ochrannými nátěry, jak je to běžné u neopracovaného dřeva.

Stále se obáváte jednoho z největších mýtů o dřevostavbách?

O dřevostavbách panuje mnoho mýtů, nicméně tím pravděpodobně největším je právě požární odolnost. Pravdou je, že každá správně navržená stavba, ať už z jakéhokoliv materiálu, je bezpečná.

Ctěte daný projekt domu

Ten, kdo dřevostavbu navrhoval, problematice rozumí a ví, proč je dobré použít ten či ten stavební materiál. A navíc je za tuto volbu zodpovědný. Pokud tedy stavíte novostavbu (dům, nástavbu, přístavbu) svépomocí a uvažujete nad změnou materiálu, protože je např. levnější, vyhněte se tomu. Může za tím být víc, než si myslíte.

Porovnejte si jeden malý výdaj se vším, co byste mohli ztratit

Posledním (spíše) doporučením je již zmíněná instalace požárních čidel. Jeden hasicí přístroj se dá sehnat za zhruba 3 000 korun (aktuální ceny hasicího přístroje si porovnejte např. zde), k tomu dalších pět čidel do každého pokoje za cca 300 korun každé. Je to malá cena za to, že požár zjistíte dříve, uniknete a nic se vám nestane. A samozřejmě správná pojistka je nejlepší řešení.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.