Krnov a Opava byly zaplaveny zbytečně. Stát zvažuje vyvlastňovaní majetku

Vyvlastnit nebo nevyvlastnit? To je, oč tu běží

Síla, s kterou udeřily letošní povodně, všechny vyděsila. A to i přesto, že jsme se na ně mohli díky včasným předpovědím částečně připravit. Navíc meteorologové předvídají, že se bude jednat o stále častější fenomén. V návaznosti na to se v České republice rozvířila diskuze o nutnosti znárodnění pozemků a staveb kvůli budování protipovodňových opatření. Jejich stavbu totiž mnohdy blokují vleklé spory s majiteli pozemků a nemovitostí, které stojí na místě budoucího opatření. Země se tak rozděluje na dva tábory. Na ty, kteří by pozemky okamžitě bez diskuze vyvlastnili, a ty, kteří to považují za nepřípustné.

Na to, co po sobě zanechaly letošní povodně, se můžete podívat v galerii níže.

Ochrana životů i financí

Patrně největším argumentem pro vyvlastňování nebo, chcete-li, znárodnění nemovitostí je samozřejmě bezpečnost obyvatel. Protipovodňové hráze, nádrže a odvodňovací kanály mohou zachránit velký počet životů. A nejen to. Kromě ztráty životů zabrání také škodám, které se mohou vyšplhat na miliardy. Investice do protipovodňových staveb se tedy bezpochyby vyplatí.

Mnozí však poukazují na to, že bez vyvlastňování není možné realizovat stavby včas a efektivně. Ochrana veřejného zájmu by podle nich měla mít v těchto případech bez debat přednost před soukromými právy. Zastánci vyvlastňování také upozorňují na to, že za stávajících podmínek může několik málo občanů blokovat ochranu tisíců lidí.

Žiju zde celý život. Nikam nejdu

Na druhé straně však stojí samotní majitelé pozemků a staveb, kteří berou vyvlastňování jako narušení jejich práva na vlastnictví. Mnoho z nich žije v daném místě celý život nebo zde bydlely jejich rodiny už několik generací. Kromě citové vazby k nemovitosti a místu bývají problémem často také nedostatečné kompenzace od státu. Dále je zde argument, že oni oblast opustí, ale místo vybudování efektivního protipovodňového opatření bude oblast pouze několik let chátrat, než se začne „něco dít“.

Bydlíte v záplavové oblasti? Na mapy záplavových zón, které ukazují, kam až se může voda v případě povodní dostat, se můžete podívat v galerii níže.

Jsem pro, ale ať se to netýká mě

A jak se na tuto věc dívají samotní obyvatelé? Většina lidí zastává názor, že by vyvlastňování za účelem stavby protipovodňových opatření mělo být samozřejmostí. Ale jen do té doby, pokud se to jich samotných nebo jejich okolí netýká. Poté jsou zásadně proti. Výše popsané uvažování se označuje jako fenomén NIMBY, kdy lidé sice souhlasí se státní stavbou, ale pouze tehdy, pokud nenaruší jejich život. Zkratka je dána počátečními písmeny anglických slov Not In My Back Yard, tj. česky „ne na mém dvorku“.

Jde to, ale trvá to

Vyvlastňování sice je do jisté míry možné i teď, nicméně je podmíněno tím, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu, což musí být deklarováno v územně plánovací dokumentaci. Zde se však jedná o časově relativně náročný proces, který může trvat i několik let. Někteří tedy volají po tom, aby došlo v případě protipovodňových staveb k urychlení celého procesu. A skutečně to vypadá, že se věci dají do pohybu. Pro zrychlení procesu vyvlastnění se vyjádřil jak předseda vlády, tak ministr zemědělství.

Přehrada Nové Heřminovy jako odstrašující případ

Typickým příkladem toho, jaké může mít zdržování stavby protipovodňových opatření následky, je přehrada Nové Heřminovy, která by dokázala značně snížit pohromu, jež nastala v Opavě a Krnově. Místo stoleté vody by totiž díky přehradě tato města zasáhla pouze voda pětiletá. Výstavba se plánuje už od roku 1997, kdy Opavu silně zasáhly tehdejší povodně, nicméně o její stavbě se diskutuje již mnohem déle. Proti stavbě však neustále bojují jak někteří místní, tak ekologičtí aktivisté, což ji neustále oddaluje.

Co si o tom myslíte vy?

Majetek by se neměl vůbec vyvlastňovat, za žádným účelem.

Podmínky by měly zůstat tak, jak jsou teď.

Proces vyvlastňování za účelem stavby protipovodňových opatření by se měl zjednodušit.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.