Pozvali jsme si do redakce odborníka. Ten s sebou dotáhl veškerý svůj vercajk a spustil, k čemu ho používá

Sídlo redakce Dřevostavitele

Jak o sobě on sám tvrdí, není nadšený amatér, je to člověk, kterého baví pracovat se dřevem a dělá si to po svém. Jirka se věnuje řezbařině od roku 2020 (počínaje pandemií, chcete-li) a své výrobky rozdává rodině a nejbližším přátelům. Aktuálně věnuje řezbářství 6–8 hodin denně (o víkendech), vždy na chalupě své tchýně. A protože bydlí Jirka v Brně, neměl to k nám do redakce příliš daleko. Pozvali jsme ho do naší zasedačky, on si vybalil svůj kufřík a my jsme se pustili do vyzvídání.

Jirko, pojďme se podívat na nástroje, které jste s sebou donesl. Existuje nějaké rozdělení?

Každé dláto se liší svou velikostí, zkusím vám je postupně popsat. Nástroje mají např. různé šířky, když bych si vzal prohnuté dláto (určené pro kutání dovnitř dřeva) a změřil ho, zjistím, že jde o tzv. třicítku (obr. č. 1 – pozn. redakce). Důležité je také dělení podle toho, jak je dláto na konci prohnuté – může být např. prohnuté mimo svoji osu nebo prohnuté souběžně s osou (osa prohnutí je v rovině s osou rukojeti).

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Postup výroby sítě proti komárům – podomácku a za pár korun

To jsou docela velké nástroje. Zvažoval jste i menší dláta pro takovou tu „titěrnou práci“?

Každý dělá to, co ho baví, a mě baví dělat větší věci s velkými nástroji. Nikdy nebudu dělat betlémy, nikdy nebudu dělat figurky a tomu odpovídají i ty nástroje, které využívám. Když bych chtěl dělat třeba jenom figurky, tak mi stačí tady tento nástroj. Slouží na ořezávání a na ruční práce, když chcete dělat vyloženě drobnosti. Ale jak říkám, do toho se příliš nehrnu.

Je vidět, že máte dláta od různých výrobců. Dokázal byste některého vyzdvihnout?

Přesně tak, nemám vyloženě koupenou sadu, což bych mimochodem nedoporučoval žádnému začátečníkovi (související článek o radách pro začátečníky připravujeme). Kromě té japonské pily jsou to všechno české výrobky, rád bych podporoval spíše naše české obchody.

Pozn. redakce – s Jirkou chystáme další článek, ve kterém prozradí osobní rady na základě svých letitých zkušeností. Jakmile bude publikovaný, zobrazí se vám pod tímto textem.

Drahé výrobky z masivního dřeva si zvládnete vyřezat sami za pár korun. Radí odborník s léty praxe

K čemu používáte japonskou pilu?

Ta oboustranná pila se používá na poměrně dost přesné řezání (s menšími japonskými pilami tohoto typu se dokonce vyrábí hudební nástroje). Její výhodou je velká přesnost (na přehled aktuálních cen japonských pil se můžete podívat např. zde – pozn. redakce). Motorovou pilou takové řezání nahradit nejde, protože motorovka by vám vždycky zajela mimo osu.

A používáte alespoň nějakou mechanizaci? Třeba právě motorovou pilu?

Ano, ale tu jsem vám sem nedovezl. Obecně čím větší věci vytvářím (mísy apod.), tak tam už potřebuju i tu mechanizaci – viz třeba tu motorovku (aktuální ceny kvalitních motorových pil naleznete např. zde). Používám taky flexu, ale s tou mechanizací mě to příliš nebaví. Raději to budu tři dny „roubit“ rukama, resp. dlátem, než abych do toho šel flexou. Dělá akorát nepořádek, hluk a není z toho takový požitek.

Jak se vlastně pohybují ceny dlát?

Jedno menší dláto stojí běžně 1 200 Kč a záleží, od koho to kupujete (aktuální ceny základních dlát naleznete např. zde – pozn. redakce). Třeba já jsem narazil na jednoho nejmenovaného borce, který ani nemá vlastní webovky, a chtěl za tyto tři kousky 1 500 Kč. Jeho výrobky se podstatně liší od těch ostatních, a to tím, že je rukojeť zasazená do železa (všechny ostatní to mají naopak – železo je zasazené do dřeva). Tohle je úplně perfektní princip. Díky tomu se vám nestane to, co se stalo mně.

Co se vám přihodilo za nehodu?

Samotné dlabátko bylo zasazené dovnitř, štípla se mi rukojeť a samozřejmě mi z toho vypadla. Mlátím do toho palicí, a proto jsou ty dřevěné konce tak rozbité. Nakonec jsem dal dlabátko do své rukojeti a zatím to funguje.

Koukám, že některé nástroje už pokryla rez. Čím to je? Máte je už dlouho?

To je dobrá otázka. Jednak je mám dlouho, ale tím to zase tolik není. Člověk musí dávat pozor na to, aby příliš nebral dláto do rukou a nedržel ho za ostří (nejčastěji, když zkouší ostrost). Konkrétně tato dláta se dobrušují kůží, tam když se toho dotknete rukou, tak to trochu zrezne. I ta minimální sůl na rukách tam totiž zůstane.

Ale tohle dláto třeba zrezlo jen vzdušnou vlhkostí tím, že bylo přes zimu v mém kufříku. Ale konkrétně s tímto dlátem skoro vůbec nedělám. Ne že by bylo špatné, ale nemám zatím projekty, na kterých bych ho mohl více využít.

Jak moc záleží na volbě kovu pro dláto?

Každý výrobce dláta má jiné složení kovu. Ta dláta, která jsou křehká, strašně dlouho drží ostrost. Třeba to dláto, které jste měla v ruce před chvílí, se sice dobře brousí, ale protože je to tvrdý kov, musí se brousit častěji, čímž se relativně tupí.

Čím křehčí slitina, tím lépe se drží ostrost, ale samozřejmě je méně pevné (tzn. takové dláto mi při práci neodpustí vyosování záběru, takže když dloubám do dřeva, tak se musím přizpůsobit průměru dláta, protože jakmile nutím dláto vlastní silou jít někam jinam mimo jeho osu, tak ho můžu zlomit). Ono to sice vypadá jako pevný kus železa, ale ulomit ostří není až zase takové umění.

Tohle je ta vaše slavná palice?

Přesně tak. Ta palice je můj DIY projekt z vlastního ořechu. Sám jsem si ji vyfrézoval, protože se mi rozbila ta původní. Kupované palice jsou většinou složené z mnoha částí – takže jelikož to není jeden celek, může se samozřejmě časem rozštípit nebo zlomit. Ta palice fest trpí.

S jakým dřevem by podle vás měli začátečníci pracovat?

Je dobré začínat s lehkým (měkkým) dřevem, třeba s lípou. Lípa vám odpustí třeba to, že ji začnete zpracovávat nevysušenou. Jiná je práce třeba s dubem nebo habrem – je to tvrdé vysušené dřevo, které schlo v kůlně přibližně 8 let. Průměrně musí dřevo schnout 3–5 let. A trošku cíleně, nemůžete nechat vysychat celý špalek, protože by vám to vysychalo z centra, je tam totiž největší tlak.

Vidím tady u vás i sekeru a ne jednu. Dokázal byste mi říct, na jaké činnosti je používáte?

Do začátku, pokud člověk dělá větší výrobky, potřebuje i nástroj k přípravě špalku. Takže pořádnou sekeru.

Číslo jedna je tedy obyčejná sekera na štípání dříví, to je každému jasné, co se s tím dělá (porovnejte si aktuální ceny obyčejné sekery zde – pozn. redakce).

Číslo dva je tzv. řezbářská sekera. Je dobře vyvážená a dá se s ní daleko lépe pracovat. S tímto si dovolíte dosekávat i detaily blízko u ruky – krásně se drží (aktuální ceny řezbářské sekery naleznete např. zde – pozn. redakce). A protože je právě z toho křehčího kovu, tak pokud by omylem chytla hřeb, tak je v ní okamžitě zásek. Jinak si ale drží krásnou ostrost.

Třetí sekeře se říká teslice. Je to běžná teslice do jedné ruky, která slouží na hloubení – kdy jdete proti letům (aktuální ceny teslice naleznete např. zde – pozn. redakce). Práce s ní je velká dřina, potřebujete vynaložit opravdu velkou sílu.

Číslo čtyři je taky teslice, ale spíš se jí už říká dlabačka. Jinou sekerkou si předkutám žlábek a touto teslicí se dostanu víc do hloubky. Pro laika to může vypadat, že udělá hodně práce za vás, ale ve finále je to přesně naopak. Nejefektivnější a nejpřesnější je používat klasické dláto (třicítka, čtyřicítka), palici a hloubit s tím.

Poslední nástroj, který neunikl mé pozornosti, je tento...

Tahle pila je vyloženě komerční výrobek. Hodí se, když jdete někam na výlet a potřebujete uříznout kus špalku. Je to takový větší kapesní nožík. Příliš ji doma nepoužívám, tam si na to vytáhnu motorovku.

Děkujeme Jirkovi za rozhovor a přejeme mu mnoho dalších úspěšných projektů v jeho dílně na chalupě.

P.S. Zajímá Vás, jak splní novostavby v roce 2025 nové požadavky na úspory energií? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.