„Kapesní miska mi každý den usnadňuje život,“ říká manažer z Brna. Dokázal si ji vyrobit jen z kusu dřeva

Jirka bydlí v Brně, chalupu má nedaleko Bučovic

Jak o sobě on sám tvrdí, není nadšený amatér, je to člověk, kterého baví pracovat se dřevem a dělá si to po svém. Jirka se věnuje řezbařině od roku 2020 (počínaje pandemií, chcete-li) a své výrobky rozdává rodině a nejbližším přátelům. Koneckonců i v samotném rozhovoru jsme nadhodili myšlenku přechodu z víkendového koníčka na „full-time job“ (práci na plný úvazek). Na to se ale Jirka příliš netvářil. Aktuálně věnuje řezbářství 6–8 hodin denně o víkendech, vždy na chalupě své tchyně. V dnešním článku nám Jirka prozradí, jak si vyrobit nanejvýš praktickou dřevěnou misku.

Jirko, byť je to váš koníček, neuvažoval jste, že byste se tím i živil?

Spíš ne. Já to dělám jen pro zábavu, uživit se tímto řemeslem je podle mě náročné. Technicky vzato, když si to vezmu časově – tuto obyčejnou mísu jsem tvořil tři víkendy, a to bez spěchu, tzv. na pohodu. A kdybych se tomu měl věnovat na plno, spoustu věcí bych musel mechanizovat a automatizovat. Ale stejně bych do toho nešel. Nebaví mě příliš práce s flexou (aktuální ceny oblíbených brusek naleznete např. zde – pozn. redakce), baví mě ta ruční práce.

A kde sháníte dřevo? Máte vlastní les?

Nemám vlastní les, výrobků je tak málo, že dřevo, které mám na chalupě, stačí. A známí už vědí, že se řezbařině věnuju, a tak mi nějaké kusy dřeva občas přinesou.

Jaké dřevo jste na výrobu této misky použil?

Takhle. Já jsem chtěl původně vytvořit talíř, ale v průběhu nastaly komplikace, ke kterým se nejspíš dostaneme. A tak jsem se rozhodl vytvářet misku. Na chalupě jsem našel tento kus dřeva a pustil se do práce. Nejspíš to byl jasan, tvrdé dřevo jak blázen, nechal jsem na tom půlku dláta.

Čím jste začal?

Obkreslil jsem si na dřevo obyčejný talíř. A taky jsem tam vyznačil střed, od kterého jsem začal dlabat a zbavovat dřevo malých kousků. Třeba na této fotce je vidět, že jsem nebyl schopen vyhloubit větší díru, že jsem mohl dlabat jen povrchově. Jakmile se to v tom středu setkalo, mohl jsem oddělat celý kus vydlabaného dřeva pryč.

Jaký nástroj jste následně použil?

Následně jsem se na to chtěl spíš vykašlat. V jednom okamžiku dřevo puklo a já jsem to hodil na podpal s tím, že už to nebudu dokončovat. Moje partnerka to po pár dnech vytáhla a řekla mi, ať to dodělám. A tak jsem se ještě odhodlal.

Pozvali jsme si do redakce odborníka. Ten s sebou dotáhl veškerý svůj vercajk a spustil, k čemu ho používá

A jak si pohlídat u tvrdých dřevin jejich tlak? Ideálně tak, aby dřevo nepuklo...

Existuje pro to jednoduché pravidlo, především pro výrobu mísy, tácku nebo talíře. Představte si, že tady z této palice (obrázek níže) chcete udělat misku. A zaměřte se na ty letokruhy – když budete dělat třeba tu mísu z tvrdého ořechového nebo dubového dřeva, tak u středu musíte udělat na katru podélné řezy, načež pak ve dřevě vyseknete jenom malý čtvereček (ten nepůjde přes střed, ale bude trochu dál od středu, půjde mírně nahoru). Do takto vzniklé krychle pak teprve budete dloubat.

Prováděl jste nějaké opravy, nebo jste se s vadou smířil?

Spíš jsem se rozhodl udělat malou změnu v mém plánu. Snažil jsem se o to, aby původní talíř co nejvíce napodobil misku. A tak jsem dloubal ve středu dřeva ještě hlouběji s mým dalším oblíbeným dlátem.

Hrany jste rovnou obrousil nebo nejdříve ořezal?

Ořezával jsem to pilkou. Je důležité si výrobek pořádně připevnit – hlavně to neřezat narychlo, je lepší věnovat čas samotnému uchycení. To je základ. Do startu určitě doporučuju začátečníkům vyřešit si upevnění materiálů. Tzn. pořídit si dva nebo tři stahovače a vydefinovat si pracovní stůl.

Takže jste zapomněl na talíř a mířil spíše k misce?

Ano, na této fotce už jsem se rozhodl, že to nebude talíř, ale miska (viz fotky níže). A protože je to z toho jasanu, tak to má navíc nádhernou malbu.

Jaké dřevo je podle vás pro práci začátečníka ideální?

Pracovat se dá s kdečím, ale ideální dřevo je takové, které máte k dispozici. Je dobré začínat s lehkým (měkkým) dřevem, třeba s lípou. Je měkká, neztupí vám hned všechna dláta a odpouští chyby. Třeba i to, že ji začnete zpracovávat nevysušenou.

S lípou pracuju klidně hned po sklizni, ale musím se smířit s tím, že bude pracovat, a hlavně nesmím výrobek nechat někde, kde je byť jen malý náznak dlouhodobé vzdušné vlhkosti. Lípa a vrba jsou strašně mokré dřeviny. A co vím, tak třeba do smrku se špatně vyřezává.

Misku jste nakonec neobrušoval? Vypadá surově...

Záměrně je tam nechaná ta hrubost. Tím, že je tam už ta vada (vryp), tak jsem nechtěl, aby byl ten výrobek hladký a jemný. Jinak bych to obrousil.

Čím dané výrobky vlastně na konci brousíte?

Šmirglpapírem. A pravidlo číslo jedna ke šmirglpapíru – jakmile se dřeva dotkne šmirgl, už nikdy do toho nezasahujte dlátem. Když chci nějaký výrobek zahladit šmirglem, tak si musím být jistý, že už do toho nebudu zasahovat dlátem. Protože šmirgl zanechává malé mikroskopické kamínky ve dřevě, a jakmile do toho jdete dlátem, tak si ho ztupíte, rezne vám atd. Šmirgl je až na úplné finále.

Jste s výsledkem spokojený?

Ano. Je to taková moje „kapesní miska“. A to v tom duchu, že já, když večer přijdu, tak všechno, co mám v kapse, strčím do této misky, a když ráno odcházím, tak miska musí být prázdná. Tím pádem vím, že jsem nic nezapomněl.

Děkujeme Jirkovi za rozhovor a přejeme mu mnoho dalších úspěšných projektů v jeho dílně na chalupě.

P.S. Jak v novostavbě ohřát vodu za minimum nákladů na energie? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.