Kristýna mazaně využívá příspěvek na bydlení. Žije tak v centru města skoro zdarma

Šest tisíc je dobrých, ale chci víc

Kristýna se rozhodla přestěhovat do centra, aby to měla blíž do práce i ke společenskému životu. Poté, co si prohlédla všechny nabídky pronájmů, však začala být zoufalá. Bydlení v centru Brna bylo mnohem dražší, než čekala. Začala proto přemýšlet, jak si dopřát hezké bydlení, aniž by ji to zcela zruinovalo.

S řešením situace přišel Kristýnin kamarád, kterému mladá žena o svých trablech pověděla. „Zažádej si o příspěvek na bydlení a máš to,“ poradil jí. Kristýna si hned spočítala, jaký příspěvek by při svém měsíčním platu 30 tisíc čistého dostala, kdyby si pronajala garsonku. Pokud by garsonka stála 12 000 Kč + 3 000 Kč za energie, přispěl by jí stát na bydlení rovných 6 000 Kč. To není špatné, říkala si Kristýna. Přesto se jí nechtělo dávat za nájem téměř třetinu své výplaty.

Jak funguje kalkulačka na příspěvek na bydlení, se můžete podívat v galerii.

Nájem 2 271 Kč v centru Brna. A je jedno, jak toho dosáhnu

Jako blesk z čistého nebe dostala Kristýna nápad. Co kdyby si pronajala větší byt a na nájem by jí přispěli spolubydlící, které by státu nepřiznala? Okamžitě se podívala na nabídku bytů. Našla krásný třípokojový byt přímo v centru. Nájem zde byl 25 tisíc + 5 tisíc za energie. Spočítala si, že na takový byt by jí stát přispěl 7 729 Kč, a okamžitě si ho pronajala. Sehnala dva spolubydlící a každý jí měsíčně platil třetinu nájmu, tedy deset tisíc. Po odečtení příspěvku tak Kristýna platila za nájem v krásném bytě v centru Brna 2 271 Kč. Byla spokojená, jak celou věc hezky vymyslela, a to, že dosáhla tak levného bydlení podvodem, ji vůbec netrápilo. Z platu 30 tisíc čistého jí teď zbylo dostatek peněz na zábavu i cestování.

Na více podrobností se můžete podívat v galerii. 

Petrovi z Prahy přispívá stát na bydlení, přestože bere 50 tisíc měsíčně

Benevolentní kritéria hrají podvodníkům do karet

Příspěvek na bydlení je určen domácnostem, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich příjmů. Zároveň však musí platit, že těchto 30 % rozhodného (čistého) příjmu není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Normativními náklady jsou myšleny takové náklady, které stát považuje za přiměřené náklady na bydlení pro vaši domácnost.

Příspěvek na bydlení má tedy pomáhat lidem s nízkými příjmy zvládnout vysoké náklady na bydlení. Avšak v praxi lze tento příspěvek využít i jinak, respektive zneužít. Relativně benevolentně nastavené podmínky pro získání příspěvku a prakticky nulová kontrola otevírají pole působnosti nejrůznějšímu obcházení, taktizovaní a podvodům.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Zkušený kutil si postavil mimořádný skleník. Nasdílel nám svůj návod i fotodokumentaci

Kristýnin příběh je už za hranicí práva, je zde však také plno případů, kdy sice občané postupují v mezích zákona, přesto je jejich jednání přinejmenším sporné. Není výjimkou, že si lidé pronajímají zbytečně velké a luxusní byty v nejlepších lokalitách, protože ví, že jim stát rozdíl dorovná. Příspěvky na bydlení tak často získávají lidé s průměrnými a nadprůměrnými platy. Zda je takové jednání z morálního hlediska na místě, si musí každý čtenář odpovědět již sám.