Dotace skrývají riziko, kterého můžete hořce litovat

Je to opravdu výhodné, když je to dotované?

Stále častěji dnes člověk může narazit na inzeráty proklamující prodej nějakého produktu skrze dotaci. Někteří prodejci a výrobci došli dokonce tak daleko, že garance dotace při koupi produktu je součástí jejich marketingových kampaní. Vypadá to, jako by říkali: „Kup si produkt od nás, protože je sponzorován dotací a ty na tom ušetříš.“ Je ale tato úspora skutečná?

Kdo v posledních letech sledoval vývoj například fotovoltaiky, mohl zaregistrovat dva vcelku zajímavé protichůdné jevy. Na jedné straně stojí technická a vědecká obec hovořící o Snížení nákladů na výrobu fotovoltaických panelů a zvýšení jejich účinnosti a dostupnosti na trhu. Na straně druhé je však růst cen fotovoltaiky mnohonásobně převyšující současnou inflaci. Na co všechno dnes můžete čerpat dotaci? Odpověď naleznete v galerii.

Fotogalerie:

i Foto: Shutterstock, Ministerstvo průmyslu a obchodu , Tulikivi

Je to otázka psychologie – máme fiktivní pocit slevy

Klíčovou otázkou, ale zůstává, zda je opravdu dotovaný produkt to nejlepší a nejúspornější pro naši potřebu. Údaje Ministerstva průmyslu a obchodu z let 2009–2017 ukazují, že zavedení dotací u tepelných čerpadel v roce 2015 mělo prokazatelný vliv na vývoj tohoto trhu v následujících letech. Nejen že téměř dvojnásobně vzrostl prodej tepelných čerpadlech, ale více než 2/3 prodaných produktů bylo pořízeno s využitím dotace. Ukazuje se tedy, že dotace mohou mít vliv na náš racionální výběr, neboť v jejich čerpání vnímáme fiktivní pocit slevy. A přestože můžeme mít prvotně dobrý pocit z výhodné koupě, historie nám již několikrát ukázala, že se taková volba může zatraceně vymstít.

Přechod na tepelné čerpadlo se manželům tvrdě prodražil

Případy z minulosti ukazují, že čerpání dotace může velmi negativně ovlivnit náš budoucí rozpočet

1. příklad: Pro udělení dotace je potřeba splnit nějaké podmínky. To je v celku logické. Obecné pravidlo reciprocity říká, že když něco chcete, musíte pro to něco udělat. Horší ale je, když se člověk dostane do stavu, kdy musí dávat více, než měl původně dostat. Jako krásný případ posledních let můžou posloužit dotace na automatické kotle na dřevěné pelety nebo peletová kamna. Před pár lety se tyto produkty jevily jako velmi výhodný zdroj energie pro všechny rodinné domy. Podmínkou dotace u starších domů, která mohla přesahovat až lákavou částku 100 000 Kč, bylo zbavení se starého kotle výměnou za kotel nový s nižšími emisemi a vyšší účinností.

Vyplatí se kotel na pelety? Prohlédněte si 3 typy kotlů, které vás nezklamou

Na první dobrou vcelku logická volba. Vyměním výhodně starý kotel za nový, ušetřím i na palivu díky vyšší účinnosti spalování a současně nebudu muset chodit přikládat, protože kotel disponuje automatickým přikládáním ze zásobníku. Cena dřevěných pelet se v roce 2010 pohybovala kolem 5 000 korun za tunu, což nebyla s ohledem na jejich výhřevnost nijak závratná částka (výhřevnost 1 kg pelet = 17,5 MJ, což odpovídá 4,86 kWh). Pokud se energetická potřeba pro vytápění rodinného domu pohybovala kolem 15 000 kWh (průměrná hodnota tepelné ztráty staršího objektu) potřebovali jsme na topnou sezónu něco přes tři tuny pelet. Cenové náklady na vytápění tak mohly činit kolem 17 000 korun za rok. S rostoucím počtem instalací těchto zařízení však začala neúměrně růst i cena tohoto paliva, která se dnes pohybuje kolem 8 000 Kč za tunu. Za 10 let se tak cena dřevěných pelet zvýšila skoro dvojnásobně, což pro majitele kotlů na pelety, které neumožňují kombinované topení dřevem, není pozitivní.

2. příklad: Obdobný případ postihl mnohé domácnosti i dříve, kdy se na trhu objevily nabídky od předních dodavatelů vybízející k instalaci elektrokotle jako úsporného systému vytápění. Jejich pořízení bylo spojeno s garancí nízké ceny za elektřinu na určitou dobu. Ti z vás, kteří si tuto aféru pamatují, už nepřekvapí skutečnost, že karta se poté samozřejmě obrátila a změna distribučních sazeb, která následovala během krátké chvíle, byla doprovázena dramatickým zdražením cen elektřiny. 

Ceny elektřiny a plynu. Které tarify jsou nejvýhodnější? Srovnání distributorů

Ovlivnění možnosti výběru se děje i dnes

Můžeme zde tvrdit, že se jedná o náhodné případy, ale současný vývoj stavebnictví ukazuje spíše opak. Od roku 2022 začaly platit přísnější normy pro vytápění nových staveb. Pro výpočet štítku energetické náročnosti budovy u novostaveb platí přísnější pravidla a možnosti výběru hlavního zdroje vytápění nahrávají jen víceméně jednomu produktu – tepelnému čerpadlu. I přes názor mnoha odborníku z praxe, kteří deklarovali spoustou výpočtů a měření, že kvůli nízké energetické náročnosti budovy se tepelné čerpadlo u rodinných domů postavených od roku 2020 nevyplatí, nebyl na jejich doporučení brán žádný ohled.

Získat dnes platný energetický štítek a tím pádem i stavební povolení pro novostavbu rodinného domu bez tepelného čerpadla je nadmíru náročné. Existují sice případy, kdy lze využít jako hlavní zdroj například kamna s výměníkem, ale je zde opět mnoho podmínek zasahujících do návrhu domu (např. více než 70 % vnitřní plochy domu musí tvořit jednu místnost) a navíc je nutné kombinovat systém s fotovoltaikou nebo solárními kolektory. Na co všechno dnes můžete získat dotaci? Odpovědi naleznete v galerii.

Fotovoltaika se nemusí vždy zrovna vyplatit

V první části článku jsme poukázali na to, jak nás dotace mohou ovlivňovat. Ve druhé části se podíváme, jaký negativní dopad může mít jejich čerpání.