Triky nepoctivých architektů vás mohou připravit o statisíce

Šuplíkový architekt

Jakmile se rozhodnete ke spolupráci s jakýmkoli architektem, zjistěte si v první řadě, zda má za sebou již realizaci, kterou se může pochlubit. Stačí se podívat na webové stránky daného architekta nebo jej případně požádat o reference. Zde ale buďte pozorní a rozlište projekty tzv. „šuplíkové“, tedy takové, které se sice vytvořily, ale nikdy nerealizovaly, od těch, které se nakonec skutečně postavily. Prezentuje-li velké množství nezrealizovaných projektů, je to podezřelé. Položte si otázku, proč se daný architekt veřejně chlubí něčím, co se nakonec nerealizovalo. A také – proč se to nerealizovalo. Odpověď si jistě již dokážete doplnit sami. Jako první vodítko k volbě kvalitního architekta tedy bude množství skutečně realizovaných referencí, tedy toho, co je za ním opravdu vidět.

I zjištění, že se projekt nebude realizovat, může být výsledek vaší spolupráce

Někdy končí spolupráce s architektem tím, že vám začne naznačovat, že vlastně bude pro vaše dobro nejlepší, když se rozpracovaný projekt vůbec realizovat nebude. Že jste tak nějak společně v průběhu vaší spolupráce zjistili, že nejlepší bude nechat to raději tak, jak to je nyní (týká se zejména rekonstrukcí). V dané situaci má již architekt obvykle velkou část, či dokonce všechny své faktury od vás proplaceny, a může tedy zneužít své pozice k takovým návrhům. Pro vás takové východisko samozřejmě znamená pouze vyhozené peníze v řádu desetitisíců až statisíců a nulovou přidanou hodnotu. Pro něj ovšem zbavení se jakýchkoli závazků a starostí s realizací projektu (což je kritická fáze, kdy se teorie prověřuje praxí).

Architekt vs. stavební firma – na koho si dát pozor

Takové situaci předejdete vytvořením jasného plánu před zahájením spolupráce, a to včetně postupných plateb za konkrétní výstupy. Mějte na paměti obecné pravidlo, že je vždy ve výhodě ten, kdo zrovna drží peníze. Čím více proplatíte, tím více se oslabuje vaše vyjednávací pozice. Sestavte si předem oboustranně férový plán a definujte, že závěry typu „nejlépe bude ponechat to tak, jak to je“ pro vás nejsou akceptovatelné.

Vnucování vlastních představ na úkor investora

Vy jako investor (zákazník) máte nějakou představu o tom, co vlastně chcete. Architekt má takovou představu zhmotnit. Pokud dojde k situaci (a opravdu k tomu někdy dochází), kdy vám architekt začne na sílu tlačit své názory, aniž by je dokázal racionálně obhájit, zpozorněte. Může se totiž jednat o snahu tzv. „stavby pomníčku“, tedy realizace vlastního experimentu za peníze investora. Nezapomínejte, že architekta platíte vy a on pracuje pro vás, tedy vaše požadavky mají vždy přednost.

Obr.1: Ilustrační ukázka seznamu dokumentů potřebných ke kolaudaci

Bude to stát sto tisíc a možná taky milion

Poměrně častým nešvarem je odtržení od cenové reality, tedy architektova neznalost skutečných cen. Situace je potom taková, že architekt tvoří návrh bez ohledu na to, kolik to vlastně bude nakonec stát. Také se někdy do projektu zahrnují věci, které jsou ze své podstaty těžko realizovatelné či zcela nerealizovatelné. Pokud je spolupráce s architektem první krok ve vaší stavební časové ose, může dojít i k situaci, kdy dostanete od architekta návrh s určitým cenovým odhadem, obejdete s ním poté několik realizačních firem a zjistíte, že za takovou částku jej absolutně nelze realizovat. Běžně se pak stává, že zákazník je paradoxně naštvaný na realizační firmy, protože jsou drahé, zatímco architekt je již „ze hry“, má za svou práci zaplaceno a jeho část práce je skončena.