Palivové dřevo některých prodejců má jen poloviční výhřevnost. Za vytápění pak lidé platí dvojnásobek

Je to nějaké podezřele těžké

Zpozornět bychom měli už ve chvíli, kdy začneme se dřevem manipulovat. Je nějaké těžší, než bývá obvykle? Možná si říkáte, že se vám to jen zdá či že je to věkem a ubývajícími silami. Ale pozor, tak to vůbec být nemusí. Vyšší hmotnost dřeva, pokud se jedná o stejný druh, by měla být prvním varovným signálem. Znamená to totiž, že s největší pravděpodobností je dřevo nasáklé větším množstvím vody. A v takovém případě máme zaděláno na problém.

Až poloviční výhřevnost a ucpaný komín k tomu

Nově vytěžené dřevo má v syrovém stavu vlhkost obvykle někde kolem 40–60 %. To je však hodnota, která je naprosto nevhodná k topení. Správné palivové dřevo, které je k topení vhodné, by tedy mělo mít vlhkost jen někde kolem 15–20 %. Obecně se jako vhodná hranice udává maximálně 20 %. Podíváme-li se na převodní tabulku ukazující vztah výhřevnosti dřeva v poměru k jeho vlhkosti, zjistíme, že rozdíl mezi vlhkým, čerstvě vytěženým dřevem a dřevem vysušeným na optimální vlhkost vhodnou pro topení je z hlediska výhřevnosti takřka dvojnásobný. Pokud vám tedy prodejce prodal vlhké dřevo, mělo by stát polovinu než dřevo suché. Možná už ale máte vlhké dřevo naskladněno a ani to nevíte. Prozradíme si proto, jak to zjistit.

Dědův starý fígl umožní zjistit, jaké dřevo máme

Stačí vzít jedno polínko z naštípaného špalku a vložit jej do igelitového pytlíku. Velmi pečlivě hermeticky jej uzavřít a nechat jej přes noc v teplém prostředí, někde v interiéru domu. Ráno se na pytlík podíváme a vidíme hned na první pohled, jaký je stav věci. Je pytlík zevnitř orosený? Pak máme s největší pravděpodobností naskladněno vlhké dřevo, které nebude vhodné pro topení. V tuto chvíli je tedy na místě jej před využitím ještě dosušit. Pokud takové dřevo použijeme k topení, nastane hned několik nepříjemných situací současně.

Čudíme z komína a ještě si za to připlatíme

Topení vlhkým dřevem má nižší výhřevnost z jednoho prostého důvodu. Tepelná energie vznikající hořením je částečně pohlcována ochlazováním, ke kterému dochází v důsledku odpařování vody. Až teprve ve chvíli, kdy je všechna voda z dřeva odpařena, začne poleno hořet kvalitně. Do té doby vypouštíme z komína horkou páru, která nám drahocenné teplo, místo toho, aby zůstalo doma, posílá pánubohu do oken. Co je však ještě horší, je fakt, že při pálení vlhkého dřeva se uvolňuje mnohem větší množství dehtu a sazí, které se posléze usazují v komíně. Výsledkem je zhoršený tah i hoření a může dojít až k situaci, kdy se komín ucpe, což může být životu nebezpečno. Minimálně se nám tato situace prodraží investicí do kominíka, který bude muset zanesený komín pečlivě vyčistit.

Dřevo se teprve chystám nakoupit

Mnohem lepší situace je, pokud se chystáme dřevo teprve naskladnit. Pak můžeme jeho vlhkost zjistit předem a podle toho se rozhodnout, zda o něj máme zájem či nikoli. Naštěstí nebude nutné provádět zdlouhavý pytlíkový test. Existují na to specializované měřiče vlhkosti dřeva, které se dají pořídit už za pár korun (jejich aktuální cenu zjistíte například zde). Pomocí takového měřiče si dřevo můžeme proměřit a hned víme, jak jsme na tom. Pokud máte možnost si na místo, kde je dřevo složeno, dojít, můžete si jej přeměřit předem. Pokud takovou možnost nemáte, nabízí se alternativní řešení. Jednoduše si zavolejte s prodejcem a zeptejte se, jakou vám garantuje vlhkost tohoto dřeva, s dodatkem, že na tom budete trvat. Jakmile pak dřevo přiveze, jeho vlhkost si pomocí vlhkoměru zkontrolujte a v případě, že kvalita nebude odpovídat tomu, na čem jste se dohodli, dřevo můžete odmítnout případně žádat slevu.

Některé kotle na to umí vyzrát samy

Perličkou na závěr je existence speciálních kotlů, které si umí poměrně dobře poradit i se spalováním dřeva s vyšší než ideální vlhkostí. Jsou na to uzpůsobeny pomocí chytrého systému, který si vlhkost dřeva prověří a podle toho se k němu chová. Velmi zjednodušeně řečeno řídí průběh spalování tak, aby nejprve dřevo vysušil a teprve poté na plno spaloval. Pokud tedy váš dodavatel má k dispozici pouze dřevo vysoké vlhkosti, dává smysl poohlédnout se právě po takovém kotli. Typickým ukazatelem je pak přítomnost lambda sondy, která je důležitou součástí řízení kvality spalování vlhkého dřeva. Jste-li tedy v situaci, kdy jste stále ještě neprovedli výměnu starého kotle první nebo druhé emisní třídy, je dobré mít na paměti i tuto zajímavou možnost a při pořízení nového kotle zvážit, zda by nám nemohla dosti posloužit. Zůstává však zlatým pravidlem, že topit vlhkým dřevem zkrátka nikdy není ideální.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.