Manželé koupili pozemek za nezvykle dobrou cenu. Brzy zjistili, proč byl tak levný

Nepřebývá tam jedna nula?

Martin a Klára hledali pozemek, na kterém by si mohli postavit menší rodinný dům. Nebylo to však vůbec tak snadné, jak si na začátku mysleli. Přesněji řečeno pozemků, které by vyhovovaly jejich představám, bylo hned několik, horší to však bylo s jejich cenou. Když manželé viděli poprvé aktuální ceny stavebních parcel, mysleli si, že zde musí jít o překlep. Brzy však pochopili, že pokud budou chtít opravdu stavět, musí se s aktuálními vysokými cenami zkrátka smířit.

Raději neotálejte

Když tedy manželé narazili na krásný pozemek za podstatně nižší cenu, než s čím se doposud setkali, nechtělo se jim tomu ani věřit. Už ani nedoufali, že by se na ně mohlo usmát takové štěstí. Jak se však dalo očekávat, realitní makléř jim sdělil, že nejsou jediní, komu pozemek padl do oka a že je zájemců hned několik. Proto by si měli s rozhodnutím, zda pozemek chtějí, pospíšit.

Opatrnosti není nikdy dost

Manželé sice na jedné straně nechtěli nic uspěchat, avšak i po hodinách debatování nemohli na pozemku najít nic, co by se jim nelíbilo. Byl akorát tak velký, sousedi byli relativně daleko a peníze, které ušetří na pozemku mohou poté investovat do stavby domu. Klára už v euforii chtěla volat makléři, ale Martin, který byl přeci jen trochu opatrnější, navrhl, že by se měli alespoň podívat do katastru nemovitostí. To přece tolik času nezabere a budou mít větší jistotu.

Jak řekli, tak také udělali

Společně s makléřem nahlédli do katastru nemovitostí a ověřili si, že na pozemek nejsou vázány žádné dluhy, exekuce ani věcná břemena. Oba si oddychli. Vypadalo to, že pozemek je opravdu bez chyby.

Kamarád manželům poradil, že se mohou také podívat, za kolik se prodávají podobné pozemky v dané lokalitě, aby se ujistili, že je cena opravdu tak výhodná, jak si myslí. A to ne pouze pomocí inzerátů, ale také katastru nemovitostí. Na přesnou cenu, za kterou se nemovitosti doposud prodaly, je totiž možné se podívat na internetu. A to u jakékoliv nemovitosti, i když s ní nemá člověk vůbec nic společného.

Návod, jak se podívat na to, za kolik se prodala konkrétní budova či pozemek, najdete v naší galerii.

Rána pod pás

Když si manželé ověřili, že pozemek nemá žádné vady a že je jeho cena opravdu výjimečně nízká, dále neváhali a koupili ho. Okamžitě začali shánět firmu, která by jim postavila dům. Záhy však přišla studená sprcha. A to pořádná. Jakmile totiž začali řešit stavební povolení a veškerou dokumentaci, zjistili, že pod pozemkem vede plynovod, což celou stavbu značně komplikuje.

Manželé nechápali, jak je možné, že plynovod nebyl zapsán v katastru coby věcné břemeno. Bylo jim však vysvětleno, že existují břemena, která v katastru nemovitostí zapsaná nejsou. Jedná se o takzvaná zákonná věcná břemena, která, jak už název napovídá, vychází ze zákona. Nejčastějším příkladem je právo provozovatelů inženýrských sítí vést tato zařízení přes cizí pozemky a vstupovat na ně za účelem údržby či oprav.

Pošleme štafetu dál?

Klára s Martinem se zlobili na bývalé majitele, ale také sami na sebe, že si o pozemku nezjistili více, avšak bylo už pozdě. Vysokotlaký plynovod ke všemu vedl přímo přes střed pozemku, což představovalo (vzhledem k tomu že stavba musí podle energetického zákona stát minimálně 4 metry od plynovodu) značný problém. Ať přemýšleli, jak přemýšleli, nenapadlo je, jak dům na pozemek umístit. Navíc jim bylo jasné, že i kdyby dům na pozemku s plynovodem nějakým zázrakem postavili, budou k nim chodit cizí lidé za účelem údržby a velká část pozemku bude nevyužitelná.

Martin a Klára zkrátka nevěděli co dál. Dokonce si pohrávali s myšlenkou prodat pozemek někomu dalšímu a plynovod jim zatajit. Ostatně to stejné také udělali jim. Neměli na to však povahu. Místo toho hledali férovější cestu, jak s pozemkem naložit a všude přitom šířili, jak se nechali napálit a nabádali ostatní, ať si před koupí pozemku vše náležitě prověří.