Bylo za socialismu levněji? Zjistili jsme, jak to bylo s cenami za minulého režimu ve skutečnosti

Ceny za socialismu byly nižší

Asi se nenajde nikdo, kdo by zpochybňoval, že za socialismu byly nižší ceny. Otázkou však je, zda to znamená, že bylo také skutečně levněji. Pokud totiž chceme říct A, musíme říct také B. Tedy ano, byly nižší ceny, ale byly také nižší platy, a to podstatně. Jen pro porovnání – v roce 1989 činila průměrná měsíční mzda 3 170 Kčs, zatímco dnešní průměr hrubé měsíční mzdy je 45 854 Kč. Jedná se tedy o zvýšení průměrné mzdy o 1 346,5 %, což není zrovna málo.

Tohle není fér

Mnozí namítnou, že průměrná měsíční mzda nemusí o ničem vypovídat. A mají částečně pravdu. Za socialismu se totiž okolo částky, která odpovídala průměrné měsíční mzdě, pohybovala většina pracujících obyvatel. Dnes jsou pomyslné nůžky rozevřeny více, a může se tak stát, že průměr je navýšen díky lidem s vysoce nadprůměrnými výdělky, ale velká část obyvatel na něj zdaleka nedosáhne. Mluví se zde až o dvou třetinách.

Buďme prosím co nejpřesnější

Údaj průměrné hrubé mzdy tak může být do jisté míry zkreslený. Aby bylo tedy srovnání co nejvíce relevantní, nebudeme počítat s průměrnou hrubou měsíční mzdou, ale s takzvaným mediánem. Medián je hodnota, jež dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Jedná se tedy o prostřední číslo ve skupině čísel, kdy má polovina čísel hodnotu vyšší než medián a polovina čísel hodnotu nižší než medián. Uveďme si jednoduchý příklad. Pokud máme řadu následujících čísel: 1, 2, 3, 4, 9, pak průměr bude 3,8, zatímco medián bude 3.

Medián tedy vypovídá o výdělku Čechů lépe. Ten momentálně činí 38 529 Kč, tedy znatelně méně, než je průměrná mzda. I tak se však jedná oproti částce 3 170 Kčs o značné navýšení. U platu z roku 1989 není třeba přepočítávat průměrnou hrubou mzdu na medián, jelikož by se hodnota prakticky nezměnila.

Čísla mluví jasně

Pokud budeme pracovat s mediánem místo průměrné hrubé mzdy, bude naše srovnání přesnější a férovější. Nyní už konečně můžeme přejít ke srovnání jednotlivých komodit. Začneme například klasickou moukou, která v roce 1989 stála 4,2 Kčs. Vezmeme-li v úvahu, že tehdejší průměrná mzda byla 3 170 Kč, pořídili jsme za výplatu zhruba 755 kilogramů mouky. U dnešních cen je to trochu složitější, jelikož nemáme jednotnou cenu jako dřív. Mouku tak můžete koupit bez akce za 40 Kč nebo v akci za 14 Kč. Berme tedy nějaký střed a počítejme s cenou 25 Kč. V takovém případě bychom si koupili za 38 529 Kč 1 541 kilogramů mouky, tedy dvakrát tolik co za socialismu.

Uveďme si další příklad. Lednička tehdy slavné značky Calex vyšla na 4 500 Kčs. Dnes pořídíme klasickou lednici zhruba za 15 tisíc korun. Zatímco za socialismu bychom si za výplatu mohli pořídit zhruba 0,7 ledničky, dnes si za mzdu pořídíme 2,6 lednice.

Na další příklady tohoto typu se můžete podívat v galerii níže.

Jak to tedy je?

Bylo tedy za socialismu levněji? Jak co, ale většina věcí v porovnání s dneškem vycházela dráž. Pochopitelně se to však nedá říct o všem a najdou se i takové komodity, za které si více připlatíme dnes. Podrobnější srovnání nejrůznějších potravin, spotřebičů a služeb najdete v galerii níže.

Otestujte se

Pamatujete si ještě, kolik stálo máslo, mléko nebo pračka? Otestovat se můžete zde:

SPUSTIT KVÍZ →

Kdy podle vás bylo levněji?

Za socialismu.

Dnes.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.