Některým lesům v Česku zvoní hrana. Aktualizovaná mapa ukazuje, kde se bude muset kácet

Co je vlastně zač?

Lýkožrout smrkový, známý spíše jako kůrovec, patří dlouhodobě k nejvýznamnějším škůdcům lesních porostů v Evropě. Se stoupajícím podílem smrku v našich lesích jeho počty postupně narůstaly. Kůrovec se zavrtává pod kůru stromu a jeho larvy se živí lýkem, kterým zdravý strom rozvádí vodu a živiny. Strom tedy začne po napadení usychat a uhyne. Stromy napadené kůrovcem lesník označí a majitelé lesa musí takto označený strom do určitého data zlikvidovat. Kácení lesů napadených kůrovcem je preventivní opatření, které má zamezit šíření škůdce, nicméně jde zároveň také o zásah, který má devastující dopad na krajinu.

Největší kůrovcové kalamity u nás

Ačkoliv je kůrovec hojně zmiňován především v posledních letech, nejedná se o žádný nový fenomén. Je na našem území zaznamenáván již řadu let. První zmínky o kůrovci na území České republiky pochází již z 18. století. První velká kůrovcová kalamita začala na Šumavě roku 1870 po velkých vichřicích, kdy bylo postiženo zhruba 10 milionů kubíků dřeva. Následovaly další kalamity, a to v letech 1945–1952, 1983–1988 a v letech 1993–1996.

Žádná se však nedá srovnat s tím, co přišlo ve 21. století, kdy kalamita přerostla v katastrofu. První vlna odstartovala po suchu v roce 2003 a trvala do roku 2010. Druhá přišla v roce 2015. Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018 a na svém vrcholu byla v letech 2019 a 2020. Na to, jak v těchto letech stoupla těžba dřeva, se můžete podívat v galerii.

Jak to vypadá s kůrovcem teď?

Rozmnožování kůrovce výrazně ovlivňuje počasí, a to především teplota vzduchu. Ta rozhoduje o rojení a počtu generací. V teplejších letech může kůrovec stihnout i tři generace. Hranice dokončení jedné generace je 540 tzv. stupňodní. Informace o počtu generací kůrovce je velmi důležitá, jelikož určuje možný nárůst napadeného dřeva v lese.

Mapy představují aktuální stav sumy teplot od začátku rojení kůrovce, tedy pravděpodobný procentuální vývoj třetí generace kůrovce.

Kůrovec v Čechách

Vývoj třetí generace kůrovce na území Čech se v jednotlivých krajích do jisté míry liší. Nižší procento dokončení vývoje třetí generace je očekáváno například v Jihočeském kraji, v oblasti Šumavy. Dále v Krušných horách, v některých částech Karlovarského kraje a světlejší barva je zaznamenána také v části Vysočiny. Na všechny okresy v Čechách se můžete podrobněji podívat v galerii níže.

Kůrovec na Moravě

Morava, v čele s Jihomoravským krajem, je především ve znamení tmavého zbarvení. Světlejší oblasti najdeme například v okrese Šumperk. Na zbytku území se předpokládá pokročilý vývoj třetí generace kůrovce. Na podrobné mapy se můžete podívat v galerii níže.

Kůrovec ve Slezsku

Opět zde najdeme především tmavé zbarvení, tedy vysoký procentuální vývoj třetí generace kůrovce. Menší vývoj třetí generace kůrovce můžeme naopak očekávat například na Bruntálsku nebo v okrese Jeseník. Pro více informací se podívejte do galerie níže.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.