Jaderná elektrárna nedaleko Brna stála desítky miliard korun. Nikdy však nebyla spuštěna

Ještě razítko, prosím

Šest let práce a desítky miliard korun. Tolik času a peněz si vyžádala stavba jaderné elektrárny, která vešla do dějin jako světová rarita. K jejímu spuštění chybělo jediné – oficiální povolení. Avšak právě tato zdánlivá formalita se stala elektrárně osudnou. Ačkoliv tehdy bylo už vše, včetně dovezeného paliva v reaktoru, připraveno, ke spuštění elektrárny nikdy nedošlo.

Plány se mění

Ačkoliv je náš jižní soused všeobecně znám tím, že se k jádru staví negativně, i tato zem má svou vlastní jadernou elektrárnu. Ta stojí na břehu Dunaje u vesnice Zwentendorf. V plánu původně bylo vybudovat ještě dalších pět stejných elektráren, jejich výstavba však nikdy neproběhla. O moc lépe nedopadla ani jaderná elektrárna Zwentendorf, která sice v letech 1972–1978 postavena byla, leč nikdy nebyla uvedena do provozu.

Hladovějící matky proti jádru

Před samotným spuštěním elektrárny totiž začaly debaty s ekologickými aktivisty. V roce 1975 vznikla Iniciativa odpůrců rakouských jaderných elektráren, k níž se na jejím vrcholu hlásilo půl milionu lidí. Konala se řada protestních akcí, k nejznámějším z nich patří takzvaná hladovka devíti vorarlberských matek v roce 1977, která podnítila diskuzi proti atomu. Jaderná elektrárna tak prakticky rozdělila zemi na dva tábory, jejich spory dospěly až k samotnému referendu o tom, zda vůbec dojde ke spuštění jaderné elektrárny Zwentendorf.

Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil

Kartami a celým referendem významně zamíchal i tehdejší nepopulární kancléř Bruno Kreisky, který občanům slíbil, že pokud se vyjádří proti jaderné elektrárně, odejde z politiky. Počítal totiž s jasným vítězstvím elektrárny. To se ale přepočítal, lidé se v referendu vyjádřili proti elektrárně, ačkoliv velmi malým rozdílem. Poměr hlasů byl 50,47 : 49,53 % proti elektrárně, jednalo se tedy o rozdíl necelých 20 000 hlasů. Korunu celé věci dodává fakt, že kancléř Kreisky svůj slib nedodržel a v politice zůstal.

Děláme, že děláme

Jaderná elektrárna Zwentendorf je obklopena samými bizarními situacemi. Další z nich je ta, že ačkoliv referendum proběhlo v roce 1978, ještě dlouho poté sem normálně chodili všichni zaměstnanci, jako by elektrárna normálně fungovala. Patrně všichni doufali v to, že nespuštění jaderné elektrárny za miliardy nemůže nikdo myslet vážně, a snažili se tak vyškolené zaměstnance a odborníky udržet. Toto období konzervace trvalo do roku 1985, kdy všem definitivně došlo, že se elektrárna nikdy nespustí. Z tisíce zaměstnanců tam dnes zbyl už jen jediný, ten má zato na starost přes tisíc místností, které v elektrárně jsou.

Dukovany zvýší výkon. Elektřina navíc pokryje spotřebu 100 000 českých domácností

Nejdražší kulturák na světě

Nutno říci, že i v dnešní době plní jaderná elektrárna Zwentendorf také řadu funkcí, ačkoliv jsou ve srovnání s původním účelem víceméně zanedbatelné. Patrně nejvýznamnější z nich je, že elektrárna funguje jako místo, kde se konají cvičení. Vzhledem k tomu, že zde nikdy nebyla radiace, mohou se zde lidé podívat do míst, kam by se nikdy ve funkční elektrárně nedostali. Například do samotného reaktoru. Strojovna zase slouží jako prostor pro společenské akce. Jedná se tak patrně o nejdražší „kulturní dům“ na celém světě.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.