Jadernou elektrárnu vypli a dali jí na střechu fotovoltaiku. To, co by získali z jádra za 15 minut, trvá fotovoltaice vyrobit celý rok

Největší kuriozita ze světa jaderné energetiky

Elektrárna Zwentendorf má vskutku originální příběh. Její výstavba v sedmdesátých letech minulého století zabrala šest let a spolkla několik miliard. Má jeden reaktor varného typu, jenž může dosáhnout výkonu přes 700 MW, tedy výkonu mezi blokem Dukovan a Temelína. Tento reaktor měl být schopen pokrýt 10 % tehdejší celkové spotřeby Rakouska. K tomu však nikdy nedošlo.

Těsně před spuštěním jaderné elektrárny se proti ní začala zvedat vlna odporu. Ta nakonec vyústila až v referendum, které dopadlo v neprospěch elektrárny. Ačkoliv byl rozdíl velmi těsný, Rakušané spuštění již připravené jaderné elektrárny zcela zamítli. Na referendum navíc navázalo rozhodnutí Rakouské národní rady o zákazu jaderných elektráren v Rakousku prostřednictvím „zákona o jaderných bariérách“. Rakušanům tak zbyla obrovská, drahá a plně funkční jaderná elektrárna, kterou však nemohli a nechtěli spustit.

Celý příběh jaderné elektrárny Zwentendorf si můžete přečíst v tomto článku.

Jaderná elektrárna nedaleko Brna stála desítky miliard korun. Nikdy však nebyla spuštěna

Když ne uran, tak slunce

Ještě několik dalších let chodili do jaderné elektrárny všichni zaměstnanci. To skončilo roku 1985, kdy se všichni definitivně smířili s tím, že se jaderná elektrárna nikdy neotevře. Začalo se tedy přemýšlet, co s ní dál. Uvažovalo se například o přestavění na elektrárnu na paroplyn, to by však bylo dražší, než postavit úplně novou elektrárnu.

V roce 2009, více než třicet let od dokončení, se elektrárna konečně dočkala svého spuštění. Ovšem v úplně jiné podobě. Na budovu jaderné elektrárny i kolem ní byly nainstalovány stovky fotovoltaických panelů za několik desítek milionů korun. Je zde však jeden háček. Tyto panely mají tisícinásobně menší výkon než jaderná elektrárna, kterou Rakušané odmítali. Pro lepší představu, výkon fotovoltaické elektrárny je přibližně 0.00285 % výkonu jaderné elektrárny. Nemusíme asi dodávat, že tento fakt budí výsměch nejednoho zastánce atomové energie. Rakušané si totiž zbudovali absolutně nejdražší fotovoltaickou elektrárnu, kterou kdy svět spatřil.

Cíl pro filmaře i odborníky

Velká většina jaderné elektrárny zůstala zachována v původním stavu, a to včetně reaktoru, řídicí místnosti, velínu atd. To z ní činí skvělý cíl pro filmaře, ale také se zde konají nejrůznější cvičení. Výhoda je, že se lidé mohou podívat i tam, kam by to ve spuštěné elektrárně za žádných okolností nešlo. Kromě toho probíhá v hlavní administrativní budově výuka četnické akademie a některé místnosti se používají například na společenské akce.

Ztráty jsou obrovské

Přestože se Rakušané snaží najít této jaderné elektrárně alespoň nějaké využití, ztráty, které způsobilo to, že nedošlo k jejímu spuštění, se nikdy nezalepí. A nejedná se pouze o desítky miliard korun, které do ní byly investovány, ale také o výdělek, který měla přinést. Tato ztráta se odhaduje na stovky miliard. Kromě toho musely být jako náhrada postaveny dvě další elektrárny, tentokrát uhelné. Ty znamenaly nejen finanční zátěž, ale také zátěž pro ovzduší.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.