Mladí manželé nepodlehli nátlaku okolí a vysněný dům si postavili podle vlastního úsudku. Spousta lidí jejich volbu přesto odsoudila

Když argumenty nestačí

Majitelé rodinného domu se rozhodli pro dřevostavbu především kvůli rychlosti výstavby a (v dřívější době) kvůli nižší ceně. Chtěli plynule přejít z nájmu do vlastního domu, a proto zvolili variantu na dokončení. Sen o vlastním bydlení se jim splnil poměrně rychle. Výstavba započala v polovině října základovou deskou, přičemž samotná montáž probíhala od listopadu načež v prosinci už byl dům předán manželské dvojici k dokončení. Ti si sami dokončili vnitřní povrchy, sanitu, kuchyni atd. a v únoru se již přestěhovali do téměř hotového domu. Nicméně celý proces se neobešel bez skeptických názorů lidí v jejich blízkém okolí. Argumenty už manželům nepomáhaly.

Při stavbě domu narazili na odpor svého okolí

Manželé se během výstavby potýkali s vlnou nesouhlasu svého blízkého okolí s výstavbou dřevostavby. Jejich přátelé í známí budují zděné domy s odkazem a vidinou toho, že jejich dům zdědí ještě děti jejich dětí. Ve chvíli, kdy manželská dvojice řeka, že budou stavět dřevostavbu, ocitli se najednou v centru pozornosti. Předsuvky vůči dřevostavbám a novým trendům jsou stále velmi silné. Nicméně manželé se stavby domu ze dřeva nebáli, spoléhali na slibné predikce a dům z montovaných sendvičových panelů si postavili. Názory okolí se však nezměnily. „A kde budou bydlet vaše děti?“

Řekněte vícegeneračnímu bydlení adios

S vícegeneračními novostavbami se dnes téměř nesetkáme. Trendy se změnily a mladí lidé se (pokud jim to finanční situace umožňuje) stěhují ze svých rodných domů do vlastního. Ano, dříve bylo běžné, že v jednom domě žilo několik generací, ale dnes chtějí mladí spíše vlastní bydlení. Jaký je důvod? Vyšší nároky na kvalitu bydlení, více soukromí, narůstající konflikty, problematické financování společné domácnosti, osamostatnění se nebo zkrátka vlastní klid? A kolik mladých párů si takový „luxus“ vlastně může vlastně dovolit? Spousta mladých lidí se soustředí na založení vlastní rodiny a vlastní domácnosti – ať už v domě či ve vlastním bytě. Nemluvě o trendech v bydlení, které se mění kosmickou rychlostí.

Změny ve společnosti mají vliv na ochotu mladých lidí dědit starší domy

Dalším faktorem, proč by lidé neměli zohledňovat při stavbě domu potřeby svých (ještě nenarozených) dětí je ten, že zděděný dům je spíše překážkou nežli výhrou. Pokud si dnes postaví rodiny moderní novostavbu, za pár desítek let, až dojde k pozůstalostnímu řízení, o ni vaše děti pravděpodobně nebudou stát. Představte si, že by na vás dnes chtěli vaši prarodiče či rodiče přepsat dům, ve kterém jste vyrůstali. Takový dům budete nejspíš muset rekonstruovat – nahradit tepelnou obálku budovy a vytápěcí systémy, vyměnit podlahy, zmodernizovat kuchyni apod. V konečném důsledku zjistíte, že kdybyste si připlatili např. jeden milion navíc, máte zcela moderní novostavbu navrženou přesně podle vašich kritérií a požadavků.

„Raději demolice nežli rekonstrukce“

Někteří lidé, kteří zdědili starší nemovitost, se rozhodnou spíše pro jejich demolici nežli nákladnou rekonstrukci. Výhodou je např. nabytí (v mnoha případech luxusní) stavební parcely, kterou by si jinak nemohli ani dovolit. A v takovém duchu přemýšleli nejen majitelé dnešní dřevostavby, ale i mnoho dalších. Demolice dřevostavby má menší ekologické dopady nežli demolice zděného domu. Majitelé tedy na narážky typu: „Vy stavíte dřevostavbu? Tak to vaše děti nebudou mít kde bydlet,“ argumentovali s klidnou hlavou. Jejich děti pravděpodobně nebudou chtít žít v domě, který postavili jejich rodiče, nýbrž si budou chtít postavit vlastní. A pokud na to dojde, se stržením dřevostavby je čeká méně práce, nižší náklady a snadnější likvidace odpadu. Stavební pozemek tak budou mít dostupný k výstavbě nového domu během pár dní.

A jaký je váš názor?

Postavil/a bych dřevostavbu, aby si pak mé děti mohli spíše postavit nový dům podle sebe.

Postavil/a bych dům z cihly nebo pórobetonu. Věřím, že životnost stavby moje děti ocení.