Topení v energetické krizi – odborné srovnání ceny za 1 kWh kamny, elektřinou a plynem

Využití dřeva jako obnovitelného zdroje

Připomenu, že mluvíme-li o dřevu jako o palivu, je řeč o obnovitelném zdroji energie a zároveň o unikátním akumulátoru této přírodní síly. Nevěříte? Po desítky či stovky let se v dřevní hmotě stromů ukládala energie, kterou jim předávaly slunce, voda a vzduch. A ještě mnoho let po poražení stromu lze energii z této „baterie“ spalováním uvolnit a využít. Kolik jí pro svoji potřebu získáme, to záleží na správném skladování dřevní hmoty, na efektivitě procesu spalování a pochopitelně i na účinnosti topení samotného.

Žádnou parádu neuděláme se špatně vyschlým, napůl shnilým dřevem, které s minimálním přístupem vzduchu „udíme“ v topidle, ze kterého spaliny přecházejí z ohniště rovnou do komína. Přesto je až s podivem, kolik lidí si tento tristní způsob nakládání s palivovým dřevem oblíbilo a bez ohledu na plýtvání či škodlivé emise ho nehodlá nijak měnit.

Zdroj, který je šetrný k životnímu prostředí

Použijeme-li dobře uskladněné dřevo ideálně s vlhkostí v rozmezí 12–20 % (viz tabulka porovnání energetické a dřevařské vlhkosti dřeva), které v moderních kamnech spálíme při teplotách mezi 800–1000°C, a vyrobenou energii pak „uskladníme“ v akumulační hmotě kamen, můžeme mluvit o zdroji šetrném k životnímu prostředí, který je dostupný finančně i fyzicky. A to bez ohledu na houpající se a nejisté ceny energií získávaných z fosilních paliv. Šťastní majitelé akumulačních kamen a krbů vědí, o čem mluvím.

Akumulační krbová kamna zvládnou vytopit celý dům už za pár korun

To vše umocněno vědomím osobní nezávislosti a svobody jsou argumenty, činící z tohoto typu lokálních topidel „těžké váhy“ v souboji energetických zdrojů. Z výše popsaných benefitů vytápění akumulačními lokálními topidly spalujícími dřevní kusovou biomasu bývá dnes snad nejvíce diskutována dostupnost paliva a jeho přijatelné ceny.

Máme u nás dost dřeva? Máme se bát o české lesy v souvislosti s topením v kamnech?

Realita je taková, že z celkového objemu ročně vytěžené dřevní biomasy se pro vytápění obvykle využije pouze cca 10 %. Jde navíc o dřevo, které se z důvodu horší kvality nehodí na nic jiného a je z pohledu dřevozpracujícího průmyslu odpadem. Tento trend je dlouhodobý a kůrovcová kalamita znamenala pouze obměnu převažujícího typu paliva – dříve více využívané tvrdé dřevo bylo nahrazeno měkkým kůrovcovým dřevem smrkovým. Mohli bychom se tedy spokojit s konstatováním, že dřeva je dost, a nepřemýšlet dále nad šetrnými způsoby topení. Krátkozraká řešení se ale obecně nevyplácí a kdo z vás se někdy staral o kousek lesa, ten ví, jak cennou komoditou dřevo vlastně je.

Co bude po smrku? Která dřevina ho může v českých lesích nahradit?

V 1 kg dřevní hmoty s energetickou vlhkostí 12–20 % je uložena energie 4 kWh

V 1 kg dřevní hmoty s energetickou vlhkostí v rozmezí 12–20 %, bez ohledu na to, zda jde o tvrdé či měkké dřevo, je uložena energie 4 kWh. Účinnost spalování moderních kamnových ohnišť typu Umwelt Plus je více než 80 %. Vyjdeme-li tedy z této spodní hranice hodnot účinnosti, zjistíme jednoduchým výpočtem, že z 1 kg dřeva lze při hospodárném a účinném provozu získat v kamnech energii 3,2 kWh (4 × 0,8 = 3,2). V reálném provozu je to většinou i více. Jaká je aktuální cena palivového dřeva? Zjistěte zde.

Palivové dřevo: Jaká je jeho výhřevnost a cena

Při výpočtu ceny vytápění, tedy ceny za 1 kWh energie, kterou pak můžeme porovnávat s ostatními energetickými zdroji, bychom při vytápění v kamnech měli pracovat s cenou za 1 kg paliva připraveného pro topení. Pro výpočet ceny za 1 kWh energie čtěte dále.