Projel Rusko autem až k čínským hranicím. Prozradil, jak se tam žije ve skutečnosti

Začnu asi poměrně očekávanou otázkou. Jak vás vůbec napadlo jet do Ruska?

Ani už přesně nevím, ale přišlo nám to před těmi pár lety s kamarády jako dobrý nápad. Evropu už jsme měli docela procestovanou a Asie pro nás byla stále velká neznámá. Také jsme chtěli navštívit Běluchu, což je poměrně známá velehora, která se nachází na jihovýchodě v Altajském kraji. Ten přímo sousedí také s Kazachstánem a Čínou.

Říkal jste, že jste jeli autem. Nebylo by lepší se tam dopravit letecky?

To bezesporu ano. Akorát bychom z místní krajiny a kultury nepoznali vůbec nic. Naším cílem bylo opravdu přijít do kontaktu s místními lidmi a zažít si tu zemi tak nějak doopravdy. Když jsem projížděli jednotlivé oblasti, viděli jsme, jak se mění nejen krajina, ale i vzhled lidí a celkově kulturní okolnosti daného místa.

Jak dlouho cesta trvala?

Bylo to přibližně týden jízdy autem a pak týden zase cesta zpět. V cílové destinaci jsme strávili asi 14 dnů a vydali se na výpravu na Běluchu a pochodili po horách okolo. Byla tam fascinující a čistá příroda. Navíc jsme na tom místě museli čekat, než nám opraví auto, jelikož jsme měli vážnou závadu, jejíž řešení bylo hodně na dlouho.

Cesta tam a zpět proběhla bez větších problémů?

Tak to bych určitě neřekl. Zrovna cesta samotná byla takovým prvním krásným příkladem místní kultury a zvyklostí. Asi nemá cenu dlouze vysvětlovat, že v této zemi moc nějaké právo nikoho nezajímá. O tom, jak věci budou tedy rozhoduje ten, kdo má v danou chvíli větší sílu. V praxi to vypadá tak, že vás neustále co půl hodiny jízdy někde zastaví místní policie a snaží se z vás vymámit úplatek, aby vás pustili dál.

To jako vážně?

Samozřejmě. Každý kdo Rusko někdy navštívil vám to potvrdí. Lidé, kteří jsou zvyklí na evropský standard vůbec nemají ani tušení, jak to tam funguje. Nějaké dovolávání se práva nikoho nezajímá. Prostě vás zastaví, vymyslí si nějaký přestupek a začnou se snažit vylámat z vás nějaké peníze, aby vás pustili dál. Ničeho se nedovoláte. Řešení jsou dvě. Buď zaplatíte a nebo si to vysedíte s tím, že prostě peníze nemáte. Obvykle je pak přestane bavit vás dál držet a vzdají to. Je to ale zdlouhavé a únavné. Nicméně to patří k místnímu folkloru. Co jsme viděli, tak je naprosto normální, že policie šikanuje nejen turisty, ale i místní obyvatele.

Jinak cesta probíhala bez problému?

Vcelku se dá říct že ano, až na nějaké poruchy na autě, které byly způsobeny jednak technickým stavem našeho vozidla, které už mělo něco za sebou a pak také špatným stavem zdejších silnic. Opět srovnávat ruské silnice s tím, na co jsme zvyklí u nás, je absurdní. Je vidět, že tam do infrastruktury asi nejdou skoro žádné peníze. Kam peníze ale jdou, na to jsme nepřišli. Vlastně jsme tam neviděli nikde nic, co by vypadalo jako místo, kam tečou ty obrovské zisky, které mají z prodeje ropy a plynu. Možná snad v Moskvě v centru. Tam to vypadalo super bohaté. Ale nikde jinde nic. Takže vlastně tak trochu Potěmkynova vesnice (smích).

Setkali jste se s nějakými závažnými problémy?

Mimo nekonečných problémů s policajty, kteří stále něčím vyhrožovali a snažili se z nás dolovat úplatky, byl samozřejmě problém i s celníky. To zná také asi každý, kdo někdy cestoval na východ. Problém, na který nerad vzpomínám pak bylo přepadení lupiči, kteří nás vykradli přímo v našem autě. Na druhou stranu ale jak říkám, byli to takoví lupiči gentlemani. Zatímco jsme spali, oni v našem autě rejdili a pomocí nožů si odřezávali foťáky a ledvinky, které jsme měli navěšené na takovém lanku. Nakonec se někdo z nás vzbudil, vyrušili jsme je a oni utekli. Ještě po nich zůstaly naše věci venku rozházené po trávníku. Moc nám toho nevzali. Když si vzpomenu, že jsme spali a oni měli nože, není to moc příjemný pocit. Líbilo se mi ale, že se snažili nám vzít jen peníze a nezpůsobit nám nějakou zbytečnou škodu navíc. To je sice bizarní, ale vlastně to potěšilo.

To bylo kde?

Kousek od Novosibirsku. To je takové větší město na Sibiři.

Říká se, že je tam poměrně levné palivo, na kolik vás přišla cesta?

Náklady už si nepamatuji, ale nafta byla opravdu levná, to je pravda. Stálo to tuším něco kolem deseti korun na litr. S tím že to, čemu říkali Čečenská svinina, bylo ještě levnější, ale to jsme neměli odvahu tankovat. Prý to byla nějaká nafta na černo rafinovaná vesničany, kteří si navrtali ropovod. Nevím co je na tom pravdy, ale tam je možné opravdu vše. Tam fakt neplatí žádná pravidla, nikdo nic nedodržuje.

Ani na silnici?

Doprava funguje relativně standardně. Takže se jezdí po správné straně silnice. Ale jezdí se tam běžně pod vlivem alkoholu a to včetně policistů. Občas potkáte třeba auto, které nemá čelní sklo a místo něj má karton papíru, ve kterém je vystřižené okýnko, aby viděl před sebe a další podobné bizarní výjevy. Co se týče výměny oleje, tak na to byly u silnice takové betonové koleje, na které se najede a olej se vypouští přímo na pole do hlíny, kde se vsákne. Nikdo neřeší.

S ekologií to tedy asi moc horké nebude

Ne to vůbec ne, tam snad neví ani, co to slovo znamená. Říkají, že jsou balšoj, tedy velcí, takže je všude dost místa a když si zničí nějakou část své země, tak mají zas jinou část. Nějak tak jsem to z toho pochopil. Co mě taky zarazilo bylo, že se nás neustále každý, kdo nás viděl ptal, co že tam sakra vůbec děláme. Nikdo nedokázal pochopit, proč někdo přijel navštívit jejich zemi. Rozumíte tomu? Člověk tady od nás je vnímá tak, že jsou na svojí zemi hrdí. Když ale mluvíte s místními, nevypadalo to moc jako hrdost. Spíš jako nechápání, co tam jako chceme vidět, když tam nic není. Proč jsme tam jako vůbec přijeli. Vůbec jim to hlava nebrala. A je pravda, že tam toho zas tak moc k vidění fakt nebylo. Jak říkám, hlavním pojícím prvkem, který se táhl celou zemí byla bída, alkoholismus a bezpráví.

To nezní úplně jako pozvánka na dovolenou

Taky že ne, říkal jsem si pak po návratu domů, že toto je vlastně první země, do které už se znovu podívat nepotřebuju. Když dnes někde slyším někoho básnit o Rusku a vykládat, jak je to tam skvělé, tak jen nechápavě kroutím hlavou a kladu si otázku, kolik toho daný člověk v té zemi skutečně procestoval a jestli taky viděl i něco jiného než Petrohrad a Moskvu. Obávám se, že ne.

Jak tedy vypadá místní venkov?

Víceméně je taková šedivá nostalgická vzpomínka na doby socialismu tady u nás. Na náměstí obvykle stojí socha Lenina a kolem něj už jen šedivé silnice a nezpevněné cesty, sem tam nějaký obchod a polorozpadlé domečky místních obyvatel, kteří tam žijí tak nějak z ruky do úst. Je tam neuvěřitelná chudoba. I při místních poměrně nízkých cenách je vidět, že si lidé toho nemohou moc dovolit. Lámali jsme si hlavu jak je vůbec možné, že země která vydělává tolik peněz na prodeji ropy, může na tom být ekonomicky tak strašně mizerně. Je to až neuvěřitelné.

Co místní lidé, jací byli?

Někteří příjemní, někteří méně. Ale spíš byli fajn. Když nás viděli, jak jsme přijeli z daleka, tak se s námi všichni chtěli kamarádit. Někteří se nám třeba omlouvali za rok 68 s tím, že to je pro ně obrovská ostuda. Naopak ale pamatuji kluka, co nám zas vysvětloval, že nás tehdy přijeli osvobodit. Tak takhle tam lidé se zcela protichůdnými názory žijí jeden vedle druhého. Pravda je že ten osvoboditel byl studentem vojenské školy. Otázka je, kde je mu dnes konec. Ani to nechci domýšlet. Byl to fajn kluk ale byl asi docela naivní a bylo vidět, že to co mu ve vojenské škole řeknou, bere zkrátka jako pravdu. Oni se nemají kam jinam moc podívat, díky té chudobě, ve které žijí. Takže věří jen tomu, co jim řeknou ve škole nebo tomu co vidí v televizi.

Pozorovali jste tedy nižší vzdělanost?

Na vesnici to bylo v toto směru opravdu slabé. Zaujalo nás ale, jak jsou tam odtržení od politiky. Po mnoha rozhovorech jsem to pochopil tak, že jednoduše se snaží žít si vlastní život a neplést se do politiky. Často říkali něco ve smyslu že oni si dělají svoje a politici si dělají svoje a vzájemně si nelezou do zelí. Zkrátka takové to my a oni. Až teď s odstupem let mi dochází, že to je způsob přemýšlení, který se totalitní vládci snaží pumpovat do lidí. Dát jim pocit, že oni si mají žít svůj život a tu politiku nechat jim a neplést se do toho. To pak vede k tomu, že politik zemi vlastně ovládne, protože úplně zmizí občanská společnost. A dnes vidíte výsledek. Lidé tam musí narukovat a jít na frontu a nikdo se je na to neptá. Nemají sílu protestovat ani se nijak vzbouřit. Protože zkrátka politiku odevzdali „těm nahoře“ a nezajímali se. Vždy když vidím u nás nějakého politika, jak se snaží podobnou rétoriku nastolovat a nebo naznačovat, že všichni politici jsou stejní, nebo třeba že všichni kradou, a tak podobně, tak se mi to připomene a je mi z toho vcelku nevolno.

Je pravda, že někteří politici si na tom u nás postavili karieru

Je to tak, lidé by měli chápat, že politika je součástí nás všech. Politici ve výsledku rozhodují o kvalitě našeho života. Pokud se od toho budeme distancovat a tvářit se, že se nás to netýká, skončíme velmi špatně. A právě v Rusku je tohle krásně vidět. Měl by to pro nás být odstrašující příklad.

Pojďme ale konečně k bydlení. Říká se, že se tam bydlí v zemljankách, je to pravda?

To si myslím, že už není pravda. Nic takového jsem tam neviděl. Na vesnicích byly obyčejné domky, obvykle ale v docela dost špatném stavu. V městech pak obvykle staré také velmi neudržované a šedivé paneláky. V podstatě takové, jaké známe z dob socialismu, ale zcela bez renovace. Celkově to tam je takové dost špinavé a neudržované. Všiml jsem si, že každý se snaží jakoby dokonale vypadat a udržovat si čistotu kolem sebe. Takže je hezky oblečen, má čisté auto a tak podobně. Ale když pak v autě dopije třeba džus, tak láhev mrskne z okna do škarpy a vůbec ho to nezajímá. Takže nějaká snaha o udržení hezkého společného prostoru, to jsem tam moc neviděl. Ale třeba v Petrohradu to asi bude trochu jinak, to nevím, tam jsem se nakonec nedostal.

A co Moskva v porovnání s venkovem?

To byl úplně jiný svět. Neuvěřitelný rozdíl. Stačí vyjet 10 kilometrů za Moskvu a honosný ráj končí a začíná šedivý zmar. Tak jako na vesnici vládne chudoba, tak v Moskvě jsem tehdy naopak potkal asi nejdražší párek v rohlíku, jaký jsem v životě viděl. Takže tam je naopak draho a luxus. Zejména v centru. Jistě si tam určitá sorta výše sociálně postavených lidí žije poměrně hezké životy. Nechápu ale, jak jim může být jedno, co se děje mimo jejich hlavní město. Je to fakt neskutečný rozdíl. Lidé kousek za Moskvou už je docela nesnáší. Třeba jsme chtěli poslat pohled, který jsme v Moskvě koupili a paní na poště nám, řekla, že když jsme si ho v Moskvě koupili, ať si ho i z Moskvy pošleme. A normálně nám ho odmítla poslat (smích). To mi přišlo fakt ujeté. Myslím, že se současnou situací, co se tam děje, bude obliba hlavního města z pohledu těch vesnic asi ještě docela dost klesat.

Díky moc váš čas a za rozhovor.

Rádo se stalo.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.