Okrasné trávy chtějí téměř všichni Češi. Ukázali jsme 6 největších favoritů z moderních zahrad

Okrasné trávy jsou skvělým doplňkem do zahrady

Preferují slunná stanoviště a dobře propustné půdy, ačkoliv některé druhy snesou i polostín. Především nově vysazené trávy vyžadují pravidelnou zálivku, po zakořenění jsou však odolné vůči suchu. Následuje péče. Ta zahrnuje jarní odřezání starých listů a květů, dělení každé 2–3 roky a případné hnojení na podporu růstu. Pojďme si představit největší české favority.

Populární ostřice jsou známé tím, že rostou velmi rychle

Ostřice vyžadují mírné přistínění a vlhkou, kyselejší půdu. Větší druhy rostou trsovitě, nižší tvoří drny, takže je na vás, jaký vzhled budete preferovat (oba typy najdete níže ve fotogalerii). Ostřice se množí na jaře nebo na podzim dělením trsů či výsevem nažek ve skleníku. Vybírat můžete až z 2 000 druhů, přičemž my doporučujeme:

• Ostřice Grayova (Carex grayi) je známá svými neobvyklými květy.
• Ostřice palmová (Carex muskingumensis) dobře roste v našich podmínkách.
• Ostřice převislá (Carex pendula) dorůstá do výšky 90 cm a vytváří bohaté trsy.
• Ostřice japonská (Carex morrowii) je stálezelený druh kvetoucí od dubna do května.

Ozdobnice čínská tvoří trsy vysoké 140–160 cm

Protože tato rostlina dorůstá mnohdy výšky až dvou metrů, je ideální jako solitér. Ozdobnice je, stejně jako ostřice, vhodná k trvalkám, potřebuje však slunné stanoviště a vlhčí půdu. Nesnáší zimní zamokření, jinak je však mrazuvzdorná.

Trsy mohou při silných deštích nebo sněžení polehávat, proto je vhodné je svázat. Na jaře před novými výhony ozdobnici ostříhejte, na podzim svažte a přikryjte listím nebo chvojím. Mezi oblíbené druhy patří kultivar:

• Strictus (dorůstá do výšky 170 cm a má žlutě pruhované listy),
• Zebrinus (má příčně žluté a zeleně pruhované listy a dorůstá až do 2 metrů),
• Gracilli (je známý úzkými listy a výškou 130–160 cm).

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Dům po babičce opravili i bez dotace. Výsledkem je dvougenerační bungalov

Kavyl péřovitý preferuje slunná stanoviště na teplých a suchých vápenitých půdách

Trsy vysoké 45–60 cm jsou kompaktní a na tenkých stoncích vytvářejí jemné péřovité svazky, které šustí a vlní se. kavyl preferuje slunná, teplá stanoviště v dobře propustné půdě. Nesnáší přemokření, zejména v zimě. V mírných zimách zůstává stále zelený, ale po zimě je třeba ho ostříhat 5–7 cm nad zemí.

Používá se jako solitér nebo doplněk v kombinaci s jinými travinami či bambusy. Kavyly můžete nechat přezimovat bez zástřihu, jsou totiž plně mrazuvzdorné do –24 °C. Nejčastěji pěstovaným druhem je kavyl péřovitý.

Kortaderie dvoudomá patří mezi nejkrásnější traviny

Díky svému vzrůstu a výraznému květenství vyniká jako solitér. V našich končinách se však její pěstování ne vždy daří, protože je teplomilná a zimy v Česku jsou pro ni příliš chladné a vlhké. Potřebuje slunné a chráněné místo s dobře propustnou, humózní půdou.

Měla by se pravidelně zalévat, zejména v létě, a měsíčně přihnojovat tekutým hnojivem. Na podzim, před prvními mrazy, svažte stébla v horní třetině a spodní část přikryjte listím nebo netkanou textilií. Kortaderie dorůstá do neuvěřitelné výšky 1–3 m. A pokud vás zajímá název nejoblíbenějšího kultivaru s růžovými laty, jedná se o Rendatleri.

Kostřava dosahuje výšky pouhých 10–40 cm. Její zbarvení vás dostane

V Česku krásně roste přibližně dvacet druhů kostřavy. Tyto okrasné trávy tvoří celoročně husté polokulovité trsy, často šedě nebo modře zbarvené. Od května do června kvetou fialovými latami, které se vzpřímeně rozkládají nad trsem a později zezlátnou.

Kostřava je nenáročná a vyhovuje jí chudá, písčitá nebo štěrkovitá půda, která musí být dobře propustná. Na zimu neopadá, ale před jarem je třeba ji pročesat a odstranit suché listy, nikoliv ji stříhat. Větší množství může dokonce pokrýt půdu. Na našich zahradách je poměrně běžná, zvláště druhy a kultivary se stříbřitě zbarvenými listy, jako jsou:

• Kostřava sivá (Festuca glauca),
• kostřava popelavá (Festuca cinerea).

Rákosík japonský je velmi dekorativní pokryvná travina

Tvoří úhledné, husté trsy s úzkými a dlouhými listy, které v dospělosti dosahují průměru až 40 cm. Jasně zelené listy, široké necelý centimetr, se na podzim zbarvují do bronzovo-červené. Rákosík roste pomalu, ale je dlouhověký. Vyžaduje vlhkou, humózní a propustnou půdu, ideálně obohacenou kompostem a pískem. Nejlépe se mu daří v polostínu, kde má dostatek vláhy a jeho listy získávají červenavé zbarvení. Přímé slunce může listy popálit, zatímco příliš stinné stanoviště může u panašovaných kultivarů ovlivnit barvu listů.

Je mrazuvzdorný, ale v drsných podmínkách potřebuje zimní ochranu. Např. kultivar Aureola má převážně žluté listy se zelenými pruhy, které se na podzim zbarvují do červené až růžové, a dorůstá do výšky 30 cm.