Úsporu za vytápění v řádu tisíců ročně přinesla výměna prosklení. Získali jsme překvapivá data

Kvůli neznalosti uniká teplo z domu ve velkém

Jak můžeme co nejefektivněji snížit při stavbě nebo rekonstrukci domu jeho energetickou náročnost? První možností, která asi každého napadne, je zateplení fasády nebo izolace podkroví. Nicméně je třeba si uvědomit, že obálku všech domů netvoří pouze stěny z cihel nebo půdní prostor pod střechou. Velmi podceňovaným aspektem izolace většiny domů jsou okna, přesněji typ použitého prosklení v jejich rámech. Ten je Achillovou patou většiny realizací a výběr okenního zasklení, přesněji izolačních skel v oknech, se rozhodně nevyplatí podceňovat. Plocha oken dnes tvoří v průměru 15 až 20 % z obvodové obálky budov. Použitý typ izolačních skel tak má přímý vliv na průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), a tím pádem i na celkové vyúčtování za energie. Jak moc se volba izolačních skel propisuje do celkových nákladů na provoz, jsme se rozhodli ukázat na dvou příkladech staršího prosklení. A že se rozhodně nejedná o malé částky, to překvapilo i naši redakci.

Srovnání různých typů izolačních skel – výchozí parametry

Abychom se nebavili pouze v teoretické rovině o tom, jak správnou volbou izolačního skla neprodělat kalhoty, spočítáme si tento vliv na konkrétním domě. Pro náš příklad jsme si vybrali klasický bungalov s dispozicí 4+kk, který je dnes oblíbenou volbou zájemců o bydlení. Náš dům má zastavěnou plochu 124 m² a užitnou plochu 103 m². Celková plocha obvodových stěn domu je 144 m², z toho cca 15 % tvoří izolační skla o celkové ploše 21 m². Pro účely výpočtu bude nutné určit, jak velká je plocha prosklení vůči jednotlivým světovým stranám. Bungalov je orientován tak, že má nejvíce oken na západě (9,2 m²) a na jihu (7,6 m²). Na severu a východě má shodně prosklené plochy o výměře 2,1 m².

Abychom byli schopni úsporu přepočítat i na koruny, byl k našemu domu zvolen také způsob vytápění v podobě plynového kondenzačního kotle. Ten stále patří mezi nejčastější způsoby vytápění v našich končinách. Pro výpočty budeme používat aktuální průměrnou cenu plynu 4,3 Kč/kWh. V následujícím příkladu si porovnáme energetickou úsporu izolačních trojskel oproti izolačním sklům, která se používala v letech 1995–1999, a poté i izolačním dvojsklům instalovaných v letech 2000–2007. Výpočet je proveden pomocí kalkulátoru energetických úspor zasklení.

Na ceny plynových kondenzačních kotlů se můžete podívat například zde.

Porovnání č. 1: Moderní izolační trojsklo vs. izolační skla používaná v letech 1995–1999

Typ prosklení A – Izolační dvojsklo (1995–1999)

Bungalov má nainstalována dvojskla (4-16 Ar-4) z let 1995–1999, která mají součinitel prostupu tepla Ug = 1,4 W/(m2.K) a solární faktor g = 0,67.

Typ prosklení B – Moderní izolační trojsklo

Bungalov má nainstalována izolační trojskla (4-16 Ar-4 – 16 Ar-4), která mají součinitel prostupu tepla Ug = 0,6 W/(m2.K) a solární faktor g = 0,62.

Z porovnání energetické bilance izolačních dvojskel z let 1995–1999 a moderních izolačních trojskel vychází roční úspora při topení plynem 5 104 Kč.

Porovnání č. 2: Moderní izolační trojsklo vs. izolační skla používaná v letech 2000–2007

Pro lepší představu můžeme provést ještě jedno srovnání. Tentokrát budeme izolační trojskla srovnávat také s izolačními dvojskly, v tomto případě však půjde o novější typ. Dům je v tomto případě opět vytápěn plynem s cenou 4,3 Kč/kWh.

Typ prosklení C – Izolační dvojskla (2000–2007)

Bungalov má nainstalována dvojskla z let 2000–2007 (4-16 Ar-4), která mají součinitel prostupu tepla Ug = 1,1 W/(m2.K) a solární faktor g = 0,64.

Úspora s izolačními trojskly oproti dvojsklům je v tomto případě o něco menší, a to 3 434 Kč.

Z výše uvedených grafů vyplývá, že při úspoře hraje důležitou roli také orientace prosklených ploch na světové strany. Rovněž je pro účely srovnání energetické bilance zásadní zdroj tepla domu. V případě, že by hlavním zdrojem vytápění byl kotel na uhlí nebo tepelné čerpadlo, budou se hodnoty výsledné úspory lišit.

Jaké parametry má mít izolační sklo orientované na jih, sever, východ nebo západ? Podrobný popis naleznete v galerii.

Omyl: Výměna izolačního skla není výměnou celého okna

Porovnání různých typů prosklení jasně ukazuje, že se při výběru izolačního skla s menším součinitelem prostupu tepla a vyšším solárním faktorem dají ušetřit nemalé částky. Značnou výhodou je i fakt, že výměna izolačního skla nemusí znamenat výměnu celého okna. U většiny oken je možné v případě potřeby vyměnit pouze izolační sklo jako takové. Pokud jsou okenní rámy v dobré kondici a není nutná celková výměna oken, lze se zaměřit pouze na prosklení. Jediné omezení, které zde nastává, je poté šířka okenního rámu, do kterého je izolační sklo vsazeno.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.