Zkušení stavaři si postavili moderní chalupu na stáří. Mladým vzkazují, na co si dát pozor

Kdo by chtěl bydlet v Praze celý život?

V naší krásné Praze žije mnoho rodin, mnoho párů, mnoho studentů, mnoho jednotlivců. My si dnes vypůjčíme příběh jednoho sympatického manželského páru, který se rozhodl pro obrovskou změnu. A vlastně byla dokonce neplánovaná. Tento příběh, jako jistě i mnoho dalších, je jasnou známkou toho, že byste neměli zavírat dveře před příležitostmi, které vám život přináší. Manželé dříve hodně cestovali a po delší pauze v Praze, kde se usadili, se rozhodli opět vycestovat. Tentokrát však ne za hranice republiky, stačilo odjet pár kilometrů za město, do naší tiché přírody.

Jeden výlet jim změnil život

Manželé dříve plánovali, že by se na stáří chtěli více usadit a najít pěkné místo, kam by jezdili s vnoučaty. Nicméně jejich hledání nebylo intenzivní a spíše si o plánech do budoucna jen povídali. Jednou se vyrazili koupat nedaleko svého tehdejšího bydliště a velmi se jim zalíbila tamní příroda. A tak začali přemýšlet o tom, jestli už nadešel ten čas pořídit si menší víkendovou chalupu v přírodě. Jediná nemovitost, která byla v okolí k mání, byl však větší pozemek, který se hodil spíše na stavbu velkého rodinného domu. Nicméně když to místo uviděli, okouzlilo je a ihned se pro něj rozhodli. Až později zjistil pan majitel, proč ho to tam tolik táhlo. Pochází odtud totiž jeho předci, kteří zde žili po staletí.

Příběh jako stvořený pro film

Tatínek pana majitele měl v té době skoro 90 let a když pozemek koupili, chtěl se tam zajet podívat. A právě tehdy pan majitel zjistil, že se jeho dědeček narodil hned ve vedlejší vesnici. Starý otec si přál vědět, jaká je vlastně historie toho místa pro jejich rodinu a odkud sem jejich předkové přišli. Zajeli se tedy podívat do nedaleké zaniklé vesničky, kde dnes zůstal jen kostel se hřbitovem. A tam našli asi sedm hrobů s jejich příjmením, které v Česku není zrovna moc rozšířené.

Genius loci existuje

Na to konto začal pan majitel shromažďovat rodné listy a vše předal genealogovi, který zjistil, že se na tomto místě jejich rod usadil už v 17. století a žil tu donedávna. Až jeho dědeček se odstěhoval do Prahy, kde se narodil jeho otec a pak i on sám. Poeticky by se tak dalo říci, že se vrátil zpátky ke kořenům své rodiny. Z nového domu dokonce vidí přímo na rodný dům asi devíti generací svých předků. Genius loci zapůsobil. Ve chvíli, kdy pan majitel toto místo uviděl, věděl, že tu chce být.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Řeholnice si budují vlastní klášter. Po modlitbě jdou bagrovat a řezat motorovou pilou

Vím, o čem mluvím

Není čas ztrácet čas, manželé se pustili do díla. Chtěli především postavit dům rychle. Dřevostavba tak byla jasnou volbou. Mimo to je přesvědčily výborné tepelněizolační vlastnosti dřevostaveb a osobní zkušenosti. Pan majitel se chtěl vyhnout koordinaci řemeslníků a řízení stavby. Za celý svůj profesní život už toho měl dost.

Dům byl postavený během dvou týdnů, přijely dva kamiony a hrubá stavba byla postavena bleskurychle. Dodělávky pak samozřejmě chvíli trvaly, ale celkově bylo hotovo za půl roku (včetně základové desky, která byla součástí dodávky).

Musela jim pomoct

Při návrhu domu se inspirovali u jednoho z typových projektů stavební firmy, se kterou si podali ruce. Udělali si základní představu o dispozici z hlediska velikosti a rozměrů. Návrh si posléze nechali od firmy vypracovat individuální. Něco tomu však chybělo. A protože nevěděli, co přesně, oslovili také svou kamarádku architektku, která jim v některých detailech poradila – například s přesahem střechy nebo stísněným prostorem v koupelně, která je pod schody.

Není dřevostavba jako dřevostavba

Pan majitel si z průběhu stavby odnesl mnoho poznatků a díky tomu, že se celý život pohyboval ve stavebním sektoru, se dokázal na problematiku výstavby dřevostaveb dívat z obou úhlů pohledů – jak stavaře, tak stavitele.

Např. zjistil, že když se baví s lidmi (laiky, neodborníky), tak si většina z nich pod pojmem dřevostavba představí srub. Když je navštěvovali známí, často je nařkli z toho, že jim lhali, když jim tvrdili, že si staví dřevostavbu. Ve chvíli, kdy majitelé odvětili, že přece mají dřevostavbu (byť s omítkou), divili se. Spousta lidí nemá vůbec ponětí o tom, že dřevostavby mají tak obrovskou paletu možností.

Vyhazujete peníze a přiděláváte si tím práci navíc

Dále podle majitelů staví spousta lidí zbytečně veliké domy. Pan majitel usuzuje, že je to kvůli tomu, že si moc nedokážou představit, jak vlastně dům chtějí užívat a co od něj chtějí. S manželkou jsou oba stavaři, takže v tomhle měli určitou výhodu – dovedou si představit, co jim architekt nebo projektant na výkresu vlastně vytváří. Nicméně je podle sympatického páru dobré nepodcenit vlastní přípravu a vše si s projektantem prodiskutovat – co od toho domu chcete, jak to chcete, přemýšlet o tom, jak budete dům užívat.

Architekt je kámoš jen někdy

Zapojit architekta do celého procesu návrhu projektu může být výhrou, ale i velkým bolestivým místem. Všichni architekti to myslí dobře. A všichni architekti vám chtějí navrhnout moderní dům. Málokdy se však jejich představy potkávají s představami stavařů. Podle pana majitele by se stavitelé neměli nechat nachytat architekty, kteří mají často vzletné myšlenky. Podle něj je důležité, aby byly domy hlavně praktické. Razí myšlenku, že v jednoduchosti je krása.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.