„Nejezděte autem, nejezte maso a moc netopte – to je absurdní,“ říkají odborníci a upozorňují na reálné řešení globálního oteplování

Teplé léto, teplá zima... bude to někdy jiné?

Teplejší léto pravděpodobně zaznamenala spousta z vás a skutečnost, že na svatého Martina už několik let nenasněžilo (nepočítejme horské oblasti), stejně tak. V médiích a na městských billboardech jistě vidíte alespoň jednou za den upozornění na blížící se klimatickou změnu. Jsme na ni připraveni? Jak bude blízká budoucnost vypadat? A jak bude vypadat svět, až tu nebudou ani děti našich dětí? V dnešním rozhovoru jsme s Milanem nakousli spoustu témat týkajících se globálního oteplování a oteplování v naší republice. Všude se říká, že abychom zachránili planetu, nesmíme jezdit autem, musíme méně topit a ideálně přestat jíst maso a nikam necestovat. Tohle všechno by samozřejmě pomohlo, ale proč by to měli lidé dělat, když existuje jiné řešení?

Letošní léto bylo poměrně teplé oproti předešlým rokům. Dokázal byste mi vysvětlit, čím to bylo zapříčiněno?

Nejen v Čechách. Průměrná teplota roste globálně. Globální nárůst teploty je zhruba 0,1–1 °C. Když to vezmeme od průměru teplot v letech 1850 a 1900, což se počítá, řekněme, jako základ preindustriální teploty, zjistíme, že je svět přibližně o 1,2 °C teplejší.

Od roku 1980 se průměrné teploty poměrně zvedají. Čím je to zapříčiněno?

Ty zásadní vlivy jsou antropogenní a jsou ve své podstatě dva. Je to spalování fosilních paliv a způsob, jakým měníme povrch planety (např. kácení lesů). Ale ten řekněme nejdrtivější vliv na globální oteplování je spalování fosilních paliv. Rok 2023 byl rekordní. V posledních 40 letech se otepluje zhruba 0,2 °C za desetiletí.

Na co se můžeme s takovým tempem „těšit“ např. roce 2050?

Určitě je dobré bavit se o dopadech klimatických změn. Pokud budeme pokračovat stejným tempem, tohle bude pokračovat. Rok 2050 je cca za tři desítky let, a protože máme rok 2024, tak bychom mohli očekávat v Čechách teplotu ne o 2,2 °C, ale skoro o 4 °C vyšší.

Když říkáte dopady klimatických změn, máte na mysli nějaký konkrétní?

V České republice máme dopady, které jsou viditelné relativně dobře a jasně. Typicky vlny veder. Každá vlna veder (tornáda, srážky a následné povodně, požáry apod.) je ovlivněná změnou klimatu a změna klimatu ji dělá extrémnější a delší.

Pokud by vás více zajímaly vlny veder v České republice, přečtěte si související článek níže.

Sníh na Vánoce v Česku? Některé kraje se mohou těšit, jiné už sněhovou nadílku nemusí nikdy zažít

A jak to půjde dál? Myslíte si, že existuje naděje, že by se s tím dalo v budoucnu něco dělat?

Ta naděje je jasná. Ve chvíli, kdy přestaneme spalovat fosilní paliva, tak se růst průměrné teploty zastaví. Ono to nebude rychlé, nebude to z roku na rok, ale můžeme očekávat, že se to relativně zpomalí a za pár let ta teplota přestane růst. Je důležité myslet i na to, že spousta „věcí“ už v klimatickém systému funguje (např. oceány se nám budou ještě nějakou dobu ohřívat apod.).

Nemůžu si odpustit otázku: Co podle vás dělat s klimatickou změnou?

Já tuto otázku hrozně nemám rád, stále se mě na ni někdo ptá. Mám pocit, že vás totiž zahrne velkou odpovědností. Upřímně, já nerozumím elektroenergetice ani dekarbonizaci oprav atd. a myslím si, že je dobré si odpověď nějakým způsobem rozdělit. A ta první úroveň je: co přesně by se mělo snižovat. A začneme u skleníkových plynů České republiky. Klimatická změna je totiž založená na čtyřech NE.

Co tím myslíte?

Čtyři NE – Nejezděte autem, nelétejte letadlem, nejezte maso a moc netopte. Kdybychom tohle všechno vzali a všichni v Česku bychom tohle udělali, tak jen v Česku (v porovnání s celým světem) snížíme emise skleníkových plynů zhruba o 20 %. A to je strašně málo.

Který Čech by jen tak přestal jíst maso, přestal jezdit na výlety a nechtěl si doma zatopit?

Právě. Proto si myslím, že je spíš důležité si položit otázku, jakým způsobem procesovat ty systémové změny. Např. když se zamyslíte nad tím, že ve chvíli, kdy se v České republice začne oteplovat, tak lidé mohou z velké části snížit emise z budov. Vždyť my teď topíme pánubohu do oken. Takže tam bychom mohli snížit cca 10 % emisí skleníkových plynů (viz koláčkový graf výše – pozn. redakce).

Není to stále málo?

Je, a proto pokračujeme. Dále můžeme také elektrifikovat zhruba 10 % průmyslu. Hezkým příkladem je výroba cementu, která má emise ze dvou zdrojů. První zdroj je zahřívání vápna, aby vznikl cement. A v druhé části se vápno mění na cement díky chemické reakci, čímž vzniká CO₂. Množství tohoto oxidu uhličitého bude složité zmírnit, uznávám, ale můžeme elektrifikovat to zahřívání, čímž jsme schopni snížit emise průmyslu o dalších zhruba 10 % (jenom elektrifikací). A to neplatí jen pro cement, ale i pro různá další průmyslová odvětví.

To jsme na 20 %. Co dál můžeme udělat?

Dále jsme schopni elektrifikovat dopravu. Elektrifikace dopravy není úplně těžká. Máme baterky, máme auta a dobře, nemáme vhodnou infrastrukturu, ale ta se dá relativně dodělat. Elektrifikací dopravy bychom získali 12 %.

A co bude s nákladní a leteckou dopravou?

S tím by mohl být trochu problém. Nicméně letecká doprava nedělá moc, globálně se bavíme zhruba o 1,2 %. A potom je tu ještě třetí věc, kterou můžeme udělat „relativně“ snadno, a sice že budeme vyrábět elektřinu čistěji. Zásadně čistěji. Což by znamenalo zhruba dalších 33 %.

Takže jsme se dostali na 65 % v ČR, počítám správně?

Ano, a to jen tady těmi třemi záležitostmi – elektrifikace, úspory a výroba čisté elektřiny. A to mi přijde mnohem lepší, než abychom si netopili, nejedli maso a nejezdili na výlety. A díky těmto třem záležitostem jsme schopní snížit emise České republiky o 65 %. Navíc bychom měli dostatek prostoru na to, abychom dokázali snižovat emise, které jsou těžké.

Jak to myslíte? Dokázal byste to více rozvést?

My budeme mít těžké emise, se kterými si budeme muset poradit, např. nemůžeme jen tak vypnout ocelárny, viz příklad Liberty Ostrava – vypnuli ocelárnu, snížili emise České republiky o zhruba asi 2,5 % a byla to skvělá zpráva. Ale my tu ocel budeme potřebovat, neumíme dekarbonizovat bez oceli, to nejde. Navíc co všichni ti zaměstnanci? My nepotřebujeme zavírat, ale transformovat podniky, které máme.

Vraťme se k budoucnosti. Abychom se po zmíněném roce 2050 nepotýkali s globálním oteplováním, kdy by se musela „vypustit poslední tuna emisí“?

Ono není důležité, kdy vypustíme poslední tunu emisí. Rok 2030, 2050, uhlíková neutralita, to jsou skvělé politické cíle, ale ve své podstatě jsou z pohledu ochrany klimatu irelevantní v tom smyslu, že pro nás není důležité, kdy vypustíme poslední tunu emisí, ale kolik emisí vypustíme celkem.

To nejspíš nebude otázka několika dnů, ale spíše let. Nepletu se?

My teď s největší pravděpodobností nejsme schopni vypnout všechny uhelné elektrárny třeba zítra. Ale jsme schopni vypnout velkou část z nich, protože velká část z nich jde na export. Jsou tu pak ještě zdroje, které nám budou udržovat stabilitu sítě apod., ale to už bychom zabíhali do detailů. Nicméně možná nepotřebujeme tolik elektráren, jako máme v Česku, možná nám bude stačit elektrárna Ledvice a možná k tomu nějaká další, ale hned by to bylo řádově méně. Takže není důležité, kdy vypneme poslední elektrárnu, ale kolik CO₂ dohromady vypustíme do atmosféry.

Dokázal byste zhodnotit, jak velký je problém růstu průměrné globální teploty?

Není problém, že roste průměrná globální teplota, ale spíše to, jak rychle roste. Ona roste zhruba desetkrát rychleji než v poslední době ledové.

Tahle změna byla relativně velká ale zase trvala 10 000 let. My jsme to stihli za 150 let. Míra změny a rychlost této změny je zarážející. Nicméně pokud by byl někdo, kdo by se bál o planetu Zemi, tak může být v klidu. Tato změna ji neohrožuje. Planeta tady bude za milion let a jestli tu budou nebo nebudou lidé a zda to vyřeší nebo nevyřeší... tím se my momentálně nemusíme zabývat.

Bohatství Vysočiny doslova mizí Čechům před očima. Nová mapa ukazuje i na další kritická místa v republice

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.