Sníh na Vánoce v Česku? Některé kraje se mohou těšit, jiné už sněhovou nadílku nemusí nikdy zažít

Změna klimatu

Experti v oblasti klimatických změn usilují o to, aby diskuze v České republice o klimatických změnách byla věcná, kultivovaná a založená na vědeckých poznatcích a ověřených datech. Milan z Prahy, člen týmu, který se konkrétně zabývá extrémy počasí, nám v rozhovoru objasní a dá do souvislostí spoustu nezodpovězených otázek. Mezi ně patří i obava o bílé Vánoce. Dočkáme se jich letos? A budou ještě vůbec někdy? Jak se v dnešním článku dozvíte, (doslova) všechno souvisí se vším. A abychom mohli problematice lépe porozumět, musíme znát podstatné informace o velké klimatické změně, o které jste už nejspíš slyšeli.

Klimatická změna je složitý komplex vzájemně provázaných jevů

Rostoucí průměrné teploty způsobené především spalováním fosilních paliv jsou jedním z nejpalčivějších dopadů klimatických změn. Globální teplota stoupá od preindustriální éry o 1,2 °C, přičemž tempo oteplování se od 80. let značně zrychluje.

V Česku se za posledních 60 let zvýšila průměrná teplota o 2,2 °C a hrozí další nárůst o 4 °C až do roku 2050, pokud spalování emisí neomezíme. Extrémní projevy, jako jsou vlny veder nebo nestabilita přírodní rovnováhy (např. tání ledovců, tání permafrostu atd.), ukazují na hrozbu překročení bodů zlomů, které mohou mít trvalé dopady na ekosystémy i společnost. Více informací o tomto tématu se můžete dočíst v souvisejících článcích na konci dnešního rozhovoru. Nyní se pojďme zaměřit na letošní Vánoce, a to pěkně od začátku.

Milane, je klimatická změna odpovědná za extrémy počasí, jako jsou povodně, tornáda, vánice apod.?

Spíše je podle mě důležité ptát se, jak moc je změní a jak moc změní jejich pravděpodobnost. V případě např. povodní je to poměrně ošemetné. Všichni víme, že povodně jsou běžná součást našeho počasí – povodně tady vždycky byly, stejně tak vlny veder tady vždycky byly atd. Všechny extrémy tady jednou byly. I tornáda tady vždycky byla, ale ta tedy nejsou ovlivněna změnou klimatu.

Pozn. redakce – Na obrázcích níže se můžete podívat na to, jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí (povodně, sucho, požáry apod.).

Proč je to u povodní ošemetné?

Povodně nejsou primárně funkcí srážek. My bychom se ve své podstatě neměli bavit o povodních, ale o srážkách. Uvedu to na příkladu. Vy ve vaší vesnici budete mít úplně skvělý kanalizační systém, všechna povodňová a protipovodňová opatření. Jeden den vám tam spadne 10 mm srážek za hodinu a vaše skvělá infrastruktura to zvládne. Naopak já budu žít někde na betonovém parkovišti ve stanu, kde nebude kanalizace, spadne mi tam milimetr srážek a budu vytopený. Je to srozumitelné? Berte to prosím s nadsázkou.

Ano, chápu. Taky jste zmiňoval vlny veder...

Ano, totiž s každou vlnou můžeme říct, že jsou vedra intenzivnější a mají vyšší pravděpodobnost výskytu. Je také pravděpodobné, že u nás bude mnohonásobě tepleji a budou u nás větší vlny veder, než bývaly kdysi. A to vede k suchu a sucho už nás přivádí k otázce bílých Vánoc, o kterých jste si chtěla povídat.

Pozn. redakce – Léto 2019 bylo nejteplejší v historii měření v Česku s průměrnou teplotou 19,5 °C, což je o 2,5 °C více než průměr z let 1981–2010. Studie naznačují, že vlny veder podobné těm z let 2015, 2018 nebo 2019 mohou být na konci 21. století až čtyřikrát častější než dnes.

Jak přesně souvisí sucho s bílými Vánocemi?

Sucha jsou stejně tak ovlivněná klimatickou změnou, ale jenom v některých oblastech.

Na grafu (viz níže – pozn. redakce) jsou uvedená historická data od roku 1500 (atmosférické srážky a teplota vzduchu). Pouze modré křivky jsou reálně naměřená data a zbytek (červená a zelená) jsou proxy data (nepřímé údaje – pozn. redakce). A červené tečky uprostřed jsou velké události sucha.

Pokud bychom se podívali na vývoj klimatu v České republice, tak tady máme relativně stabilní srážky. Stejně tak by se to dalo říct o teplotách, které ale v roce 1900 začínají růst plus 2,2 °C. V České republice nám do budoucna teplota velmi pravděpodobně poroste v závislosti na míře spalování fosilních paliv. Srážky ale zůstanou na velmi podobné úrovni. Tím poroste pravděpodobnost sucha. Srážek tady budeme mít zhruba stejně, ale vody se bude mnohem víc odpařovat, protože tu bude mnohem větší teplo. Ale není to jen o odpařování vody, nese to s sebou i další důsledky.

Mohl byste uvést nějaký příklad ve spojitosti se sněhovou nadílkou?

Ku příkladu Česká krajina je připravená na to, že na zimu nasněží a na jaře se všechen sníh rychle vytratí. Už se dostáváme k tomu, že nám v zimě mnohem méně sněží. V tabulce můžete vidět, že např. na Brněnsku byl dříve v průměru 45 dní sníh. V nedávné době bylo naměřeno jen v průměru 33 dní sněhové pokrývky, což je pokles o cca čtvrtinu. Naše krajina je připravená na to, že bude mít na jaře relativně hodně vody z tajícího sněhu, ale kvůli oteplování odteče už v zimě. To je další věc, která nám zvyšuje pravděpodobnost sucha.

Pozn. redakce – Pokud by vás zajímala více problematika sucha v České republice, mrkněte na související článek níže.

Dokázal byste tedy problematiku vztáhnout konkrétně na Brno?

Pravděpodobnost toho, že budou mít Brňané letos bílé Vánoce, byla v šedesátých letech 4 : 1, teď je to 1 : 4. A když se podíváte třeba na Lysou horu (datových bodů je v těchto případech naměřeno v rámci ČHMÚ relativně málo a za krátkou dobu) – viz první obrázek níže, tak pravděpodobnost bílých Vánoc je zde, jakožto v krajině umístěné vysoko, relativně vysoká. Výjimkou jsou roky 1989–1999 a 2015–2016.

Dříve bylo takřka jisté, že budou bílé Vánoce. Jaký je váš výhled do budoucna?

Ani před rokem 1961 nebo respektive ani v 90., 80., 70. a 60. letech nebylo jisté, že budou bílé Vánoce. Nicméně pravděpodobnost těch nebílých Vánoc se zvyšuje. A to jenom proto, že zaznamenáváme vyšší teplotu. Pokud se něco nezmění v případě spalování fosilních paliv, které vede k oteplování, je možné, že dní sněhové pokrývky bude ubývat. Což je tedy i odpověď na vaši otázku v případě bílých Vánoc. Do roku 2050 už budoucnost razantně nezměníme, co bude potom, to záleží na nás. Nicméně v období Vánoc je ještě docela fascinující vánoční oteplení, slyšela jsem o něm?

Nemám ten pocit. Dokázal byste to trochu rozvést?

Do Česka vždy kolem Vánoc přichází teplá vlna, které je dosti pravidelná. Může se stát, že přijde 21., ale taky může přijít 19. nebo až 29. prosince.

Takže je to taková anomálie, která se ale pravidelně opakuje?

Ano, přesně tak, je to zvláštní. A proto je taky možné, že na Vánoce nebude sníh, protože se oteplí. Jenomže nevíme kdy.

Za chudší bílou nadílkou tedy stojí klimatická změna, je to tak?

Česká republika se otepluje a za života mnohých lidí ergo od roku 1261 se oteplila o 2,2 °C, což je hodně. Možná se to nezdá, nejsou to ty Klausovské dva knoflíčky, ale znamená to, že podmínky v naší republice se mění. Přírodní systémy, se kterými pracujeme, naše zemědělství, lesnictví, krajina je prostě jiná. Máme tu jiné teploty a rychlost, se kterou se mění, je velmi vysoká.

Jak velký vliv bude mít klimatická změna?

Těžko říct. Jak říkáte ty bílé Vánoce jsou vlastně „hezkým“ příkladem toho, jak se nám tady mění podmínky. Důležitá věc, kterou by si lidé měli uvědomit a odnést z našeho rozhovoru, je skutečnost, že se Česká republika otepluje. A je to problém, protože na to nejsme připravení a jsme závislí na různých systémech (viz související článek níže). Především je to pak problém z globálního hlediska.

Milane, díky moc za rozhovor.

Nemáte vůbec za co, ať se daří.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.