Nebezpečí při sběru a zpracování hub – nepřineste si z lesa otravu

Vhodná nádoba je prvotní prevencí otravy

Houbaření s igelitkou je už taková ta klasika, o které každý slyšel stokrát, a proto ji připomeneme znovu. Každý pochopí, že v případě nouze se může igelitka zahrabaná v kufru auta jevit jako elegantní řešení, ale pokud máte jakoukoliv jinou možnost, zkuste se jí vyvarovat. Důvodem nevhodnosti igelitek a sáčků je to, že nejsou dostatečně provzdušněné a nasbírané houby se v nich rychle zapaří. Konzumace takových hub, přestože prošly tepelnou úpravou, vám může způsobit silné žaludeční potíže až otravu. Houby ideálně sbíráme do košíku, síťovky a přinejhorším do prodyšné plátěné tašky. Zásadní je pamatovat si jedno pravidlo: sbírané houby musí provětrávat.

Jak se projevuje otrava z hub a jak postupovat?

V průměru se každý rok vyskytne v Česku přes 400 případů otravy houbami. Většina těchto případů jsou registrovány jako tzv. druhotné otravy, jejichž příčinou je špatné skladování nebo zpracování hub. Sbírání do igelitky se proto nevyplácí a houby v sáčku, ponechány na zadní sedadle auta i několik hodin, jsou vyloženě riskantní. Otrava z hub se většinou projeví 8–12 hodin po jejich konzumaci. Časté bývají obtíže trávicího systému s křečovitými bolestmi v oblasti břicha.

Výjimkou je otrava muchomůrkou tygrovanou, která se projevuje většinou do hodiny od konzumace silnými bolestmi břicha, slzením a poruchami nervového systému. Muchomůrka tygrovaná bývá právě často zaměňována za masáky nebo bedlu. Při otravě houbami dochází k narušení kardiovaskulárního systému. Otrava může mít vliv na změnu srdeční frekvence, tlaku krve a silné bolesti hlavy. Dále hrozí intoxikace jater a ledvin mytotoxiny, které může vést až k jejich selhání.

Poznáte nejčastější smrtelně jedovaté houby vyskytující se v našich lesích? Poznávačku naleznete v galerii.

Fotogalerie:

i Foto: Tomin A. (se souhlasem), Archenzo (Wikipedia), Andreas Kunze (Wikipedia), Ak ccm (Wikipedia)

Postup při otravě houbami je následující:

U postiženého je třeba vyvolat zvracení a zvýšit frekvenci vyprazdňování střev pomocí projímadla. Odborníci doporučují následně požít více tabletek černého uhlí (10–15 kusů), které je schopno na sebe vázat toxické látky. Po vyprázdnění obsahu žaludku a střev je dále nutné hydratovat organismus dostatečným příjmem tekutin. Je důležité zasažené dopravit co nejdříve do nemocnice i se vzorkem jídla z hub, které zkonzumoval. Na jeho základě budou schopni lékaři stanovit přesnou diagnózu. Při otravě houbami je důležité včasné jednání.

5 dřevních hub, které by vás nenapadlo sbírat. Přesto jsou jedlé a velmi chutné

Jak houby zpracovávat a vyhnout se otravě? 7 zaručených způsobů pro tisíc využití

Za předpokladu, že vámi nasbírané houby nejsou nejedlé, jedovaté nebo jste je nenechali zapařit v igelitovém pytli, je potřeba je zpracovat co nejdříve. Nenechávejte proces zpracování do druhého dne, většina hub má tendenci začít plesnivět a jejich rozkladem vznikají mytotoxiny, které mohou způsobit otravu.

Sušení hub

Patrně nejčastější způsob zpracování hub je sušení. Zdravé, nečervivé houby nakrájíme na tenké pátky o tloušťce cca 3 mm a necháme je sušit. Ideální pro tyto případy je sušička, případně plech nebo větraná síťka. Nakrájené houby umístěte někam, kde je průvan. Po pár dnech je dobré houby ještě dosušit při nízké teplotě v troubě a uskladnit ve sklenicích. Nedoporučuje se uskladňovat sušené houby v plátěných pytlích, hrozí riziko kontaminace plísní. Dobře vysušené houby vydrží více než rok a lze je využít do polévek nebo k drcení na houbový prach.

Dušené houby v sádle

Houby očistíme a nakájíme na plátky a kostičky. V pánvi nebo hrnci necháme rozpustit větší množství sádla, přidáme houby a následně restujeme při stálém míchání, jako když připravujeme smaženici. Poté pánev nebo hrnec zakryjeme poklicí cca na 20 minut. Houby v sádle lze používat jako pomazánku na chleba nebo pod pečené maso. Místo sádla je rovněž možné použít i máslo a houby poté nechat zamrazit.

Dušení hub ve vlastní šťávě

Nakrájené houby dáme do hrnce a restujeme na mírném plameni s trochou sádla nebo oleje asi 20–30 minut. Hrnec nebo pánev je dobré zakrýt poklicí a nechat houby řádně podusit. Hotové houby poté přelijeme i se šťávou do zavařovacích sklenic a zavaříme (alespoň hodinu) nebo umístíme do krabiček a necháme zamrazit.

Photocredit: Tomin A. (se souhlasem)

Naložené houby v octu nebo ve víně

Doporučujeme takto zpracovat menší a pevnější houby. Nejprve si vytvoříme nálev z vody (cca 1 litr), lžíce soli, celeru, mrkve, pepře a bobkového listu. V něm povaříme námi vybrané houby na 20 minut. Houby poté přemístíme do druhého nálevu, který si vytvoříme v mezičase z 250 ml octu, 750 ml vody, 50 gramů cukru, 50 gramů soli, bobkového listu, pepře, hřebíčku, koriandru a hořčičného semene. Povařené houby v nálevu osušíme a dáme do zavařovacích sklenic s cibulí, mrkví, celerem nebo paprikou. Zavařujeme poté asi půl hodiny.

Nakládané houby v soli

Pro tento způsob naložení se opět doporučuje pracovat s menšími, pevnějšími houbami. Ty nejprve nakrájíme na čtvrtky a necháme do druhého dne proschnout. Houby poté umístíme do sklenic ve vrstvách a každou vrstvu vždy zasypeme solí. Řídíme se poměrem 1 kilogram hub = 250 gramů soli. Nakládané houby v soli vydrží až půl roku a lze je využít na polévky, omáčky i k masu.

Kvašené houby

Celé houby nejprve povaříme asi 2 minuty v osolené vroucí vodě. Po vyjmutí houby propláchneme studenou vodou. Předem si připravíme nálev z vody (1 litr), soli (50 gramů), cukru (20 gramů) a kyšky (1 lžíce), který následně okořeníme pepřem, novým kořením a česnekem. Houby umístíme do kameninového hrnce a zalijeme nálevem. Kvašení trvá asi měsíc a probíhá při pokojové teplotě. Takto zpracované houby mají trvanlivost až půl roku a jsou skvělé k masu.

Houbová pasta

Nakrájené houby rozmixujeme v mixéru, smícháme s vodou, přidáme koření ve formě kmínu, pepře a soli a poté povaříme. Výsledkem by měla být kaše, kterou přelijeme do zavařovacích skleniček. Ty otočíme víkem vzhůru. Houbovou pastu uchováváme v chladu. Trvanlivost houbové pasty je 1 rok hodí se k omáčkám nebo polévkám či masu.

Co Čech, to chalupář. Platí ještě toto tvrzení?

Indikátor růstu hub? Osvědčená místa v okolí Prahy i Brna

Houbařské lokality v okolí Prahy

Abyste si dopřáli houbařský požitek, nemusíte zrovna vyrážet do Beskyd, Krkonoš nebo na Šumavu. Pokud vás přepadne chuť na poctivou smaženici z hub, najdou se místa i v hlavním městě, kde si můžete přijít na své. V místních lesích se to hemží především liškami, kováři a dubáky.

Mezi osvědčené lokace patří obora Hvězda v severozápadním cípu Prahy, Klatovickém lese nebo v oblíbené rezervaci Divoká Šárka. Pokud vám nedělá obtíže vyrazit i kousek dále za Prahu, populárními místy jsou Brdy, Český Kras, Příbramsko nebo Křivoklátsko. Jak vypadá liška, dubák nebo hřib kovář? Poznáte je? Ověřte si své znalosti v naší galerii.

Co bude po smrku? Která dřevina ho může v českých lesích nahradit?

A kde rostou houby okolo Brna?

V okolí Brna je rovněž plno míst, kde je možné nasbírat nejeden košík. Nejčastějšími cíli houbařů jsou v okolí měst Kuřim, Adamov, Blansko, Boskovice a Tišnov. Dalším tipem je Moravský Kras u vesnice Sloup nebo oblíbená Drahanská vrchovina. A podle čeho poznáme, že v daném místě houby opravdu rostou? Jednoduchým indikátorem jsou zaparkována auta na kraji lesů.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.