Starý chlív přestavěli za 550 tisíc na mini domek. Rodičům z jeho pronájmu přispívají na důchod

Nenechte si ujít

Jak se rodiče stavěli k nápadu dětí přestěhovat se do chlívku? Proč otec synovi nepomohl? Co všechno bylo potřeba udělat, aby interiér vypadal tak jako dnes? Jaké chyby při rekonstrukci udělali? Co je překvapilo? A proč si rodiče nakonec na nápadu svých dětí přilepšili k důchodu?

Fotogalerie:

i Foto: © Drevostavitel.cz, © Drevostavitel.cz

Pane Filipe, co vás přimělo přestavět starý chlívek na rodinný domek?

Upřímně tohle nebyl nápad z mé ani z manželčiny hlavy. Takto šílené nápady má jenom můj synek. A když se pro něco rozhodne, nejde mu to vymluvit. Je holt umíněný po mně. Každopádně je tomu už pár let, co se oženil a rozhodl se přejít do vlastního. Tím celé tohle martyrium začalo.

Takže to celé byl nápad vašeho syna?

Přesně tak. Po svatbě s jeho družkou jsme mu nabídli, že se může nastěhovat do našeho domu, že se s mou paní uskromníme. Odmítl to, že by to nedělalo dobrotu, že si postaví něco vlastního. Peníze neměl, tak jsem mu řekl, ať si dělá, co chce. A on za pár týdnů přišel s tím, že by opravil náš starý chlív.

Velmi svérázné rozhodnutí. Podpořil jste jej?

Vůbec ne. Řekl jsem mu, že jestli je mu náš starý chlív lepší než bydlení s námi, tak ať si tam klidně jde. Ale ať ode mě už žádnou pomoc nečeká. A taky, že jsem zvědav, jak to chce udělat, když rukama pracovat neumí. Jsem trochu nervák, přiznávám (smích).

Co poté následovalo? Pustili se do stavby?

No, pustili. Sám jsem na to hleděl. Do týdne tam přišel s kamarády a začali vyvážet staré haraburdí a bourat. To jsem myslel, že jej zastřelím podruhé, když mi na dvorek postavil kontejner s odpadem. Ale manželka mě udržela. Taky jsem nevěřil, že to dokáže přestavět. Říkal jsem si, že když nic jiného, aspoň nám tam uklidí. Jenže kontejnerem to neskončilo…

Takže jste nakonec vyměkl a přiložil ruku k dílu?

Nejdřív vyměkla manželka. Začala jim vyvařovat a potají tam chodit pomáhat, když jsem nebyl doma. Já jsem to věděl, ale nic jsem neříkal. Nakonec jsem se ale neudržel a přiložil ruku k dílu. Ono mě taky nebavilo čekat, až jim ten barák spadne na hlavu.

Zkusil byste trochu více popsat, jak stavení původně vypadalo?

Prostě klasický chlív asi 3 x 7 metru se stáním pro koně. Vpředu vrata asi dva metry široká, nahoře ještě jedno patro, kde se skladovalo obilí. Stavení mělo ještě půdu. Těžko říct, proč to můj děda takto postavil, ale na vsi je takových chlívků více.

Jak jste při rekonstrukci postupovali?

No, nebyla to žádná sláva, ale dělal jsem už horší baráky. Díky tomu, že ve chlívku nebyl dobytek už roky a stále se v něm větralo, nebylo to tam tak hrozné, že by se mladí měli nastěhovat do hnoje. Všechen nepořádek letěl pryč, stěny se musely osekat až na dřeň a celé se to muselo uvnitř vyvápnit. Spodek se poté ještě rozdělil příčkou na malou koupelnu, místnost pro pračku a malou předsíňku.

Cenové srovnání KVH hranolů si můžete udělat zde.

Zůstalo v domě něco původního?

Pokud nepočítám stěny, tak ne. Vše, co bylo dřevěné, se muselo udělat znovu. Patro jsme se rozhodli udělat ze dřeva. Jsem tesař, takže jsem použil klasické KVH hranoly, pro které jsme udělali ve stěnách kapsy. Na ty jsem položil OSB desky a vinylovou podlahu. Vespod zůstala dlažba. Mezi patry se poté udělalo mlynářské schodiště tak, aby ušetřilo co nejvíce místa. To jsem dělal já sám.

Jak takové mlynářské schodiště vypadá, se můžete podívat v galerii.

Co přípojky vody a elektřiny?

Nic takového tu nebylo. Naštěstí všechny přípojky byly blízko, takže to nebyl zase takový problém. Voda se napojila klasicky z řadu a odpady se připojily na kanalizaci, která vedla pod zahradou. Elektriku jsme přitáhli z baráku od nás a dali si tam podružný elektroměr. Odmítal jsem se s mladými pak dohadovat, kolik toho spotřebujeme. Tu elektřinu jsme se sousedem měli hotovou za víkend.

Proč jste se rozhodli ponechat přiznaná vrata od chléva a neudělali tam stěnu s klasickým oknem?

To chtěli mladí. Já jsem jim říkal, že to zazdíme, ale oni že ne. Že mají známého truhláře, který jim vrata vyrobí, a že to bude vypadat dobově. Manželka je v tom ještě podporovala. Další ze série šílených nápadů... No, však se ta vrata pak měnila.

Neprofukuje přes taková vrata v zimě? 

A proč si myslíte, že se nakonec měnila. Přišla zima a mladí tam měli jako v lednici. Tak jsem je musel kompletně předělat a zateplit. To je tak, když nepřemýšlíte nad funkcí. Teď jsou ta vrata tlustá 35 čísel a jsou v nich dvoje okenice. De facto je to stěna.

Na aktuální ceny OSB desek se můžete podívat zde.

Jak je domek řešen z hlediska vytápění?

To byl oříšek. Plynový kotel nebo elektrokotel byly na náš vkus moc drahé a taky na ně nebylo místo. Přemýšlelo se nad elektrickými přímotopy, ale to by se mladí asi nedoplatili. Museli jsme udělat podlahové vytápění hlavně proto, že největší zima tam byla od podlahy. Nakonec našel syn nějaké elektrické podlahové fólie, které nebyly vůbec drahé. Instalovali jsme si je sami a musím tedy uznat, že občas přijde i on s dobrou myšlenkou.

Víte, kolik ročně protopíte?

To vám neřeknu, ale není to nijak hrozné.

Je něco, co vás překvapilo?

No, až poté, co se mladí nastěhovali, zjistili, že potřebují dost větrat. Protože má domek málo oken, hrozně se v něm drží vzduch. Vždycky, když jsme přišli, byl tam vzduch strašně zatuchlý a vydýchaný.

Řešili jste tento problém nějak?

Ano. Nakonec jsme tam museli pořídit jednotku na výměnu vzduchu. Jednu do patra a jednu do přízemí. (pozn. redakce: majitel má na mysli lokální rekuperaci). Od té doby tento problém neregistrujeme. Funguje nám i v zimě.

Když se ještě vrátíme k vodě, jak je vůbec řešen její ohřev?

Klasicky v bojleru. Tady nic převratného nikdy nevymyslíte.

Žije se vašemu synovi v domečku dobře?

Žilo. Tři roky poté, co se nastěhovali, dostal možnost pracovat v zahraničí. Tak sbalili kufry, děcka a vyrazili za lepším. Teď žijí ve věštím domě, ale párkrát za rok se sem vracejí. Ale co vím, ty tři roky tam byli asi šťastní, nebo tak nám to aspoň tvrdí.

Prozradíte nám, co jste s domkem udělal?

Co bych neprozradil, prostě jej pronajímáme. Nejdřív sousedovi asi na rok, ale pak jsme přešli na kratší pronájmy. Dcera nás zaregistrovala někde na internetu a lidi se jen hrnou. Do našich končin zavítá celkem dost turistů. Teď máme termíny vybrány na několik měsíců dopředu. Dokonce jsem i zvednul cenu a stejně lidi jezdí. Pořád jsme levnější než hotel.

Pronajímáte jen chlívek nebo i jiné nemovitosti?

Chlívem jsme začali, ale teď už máme další apartmán i v původním domě. Se ženou je na nás takový barák prostě velký. Před třemi roky jsem udělal ještě jeden samostatný vchod, abychom mohli část domu pronajímat. Celkem dost si tím přilepšujeme k důchodu. Sousedi říkají, že díky tomu chlívku se z nás stali boháči (smích).

Tušíte, kolik ta rekonstrukce z chlívku na domek vyšla?

Něco málo přes půl milionu. Tuším, že to bylo asi 550 tisíc. Ale všechno jsme si dělali svépomocí a přes známé. Ta cena odpovídá spíše čistě materiálu. S normálními řemeslníky tohle nedáte.

Jak se díváte na nápad přestavět chlív na domek zpětně? Doporučil byste jej ostatním?

Ať si každý bydlí, jak uzná za vhodné. Dá se bydlet asi kdekoli, když si to člověk umí udělat. Já jsem s tím, jak se to udělalo, spokojený.

Děkujeme panu Filipovi za rozhovor a přejeme mu, ať má ve svém ubytování pořád dost hostů.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.