„Žádná ošklivá šedá zeď. Za méně peněz jsem sehnala hezčí řešení,“ pochvaluje si Lenka z Kyjova

Nenechte si ujít

Jaký způsob zpevňování svahu Lenka zvolila? Co ji vedlo k tomuto výběru? Jak zpevňování svahu nakonec dopadlo a jaké jsou ohlasy okolí? Jaké jsou výhody zvoleného řešení a šla by do něj Lenka znovu? Přinášíme rozhovor z moravského Kyjova, kde se rozhodli zpevnit si svah svépomocí.

Paní Lenko, kde se nachází svah, který jste potřebovala zpevnit?

Máme chatičku v zahrádkářské kolonii a chtěli jsme náš pozemek nějak oddělit od ostatních. Z jedné strany šel udělat jednoduše klasický drátěný plot, ale ta druhá strana mírně ujížděla. Chtěla jsem tam tedy pořídit něco stabilního. Aby to bylo hezké, a hlavně aby to drželo.

Jaké řešení jste pro zpevnění svahu zvolila?

Nejdříve jsem uvažovala o ztraceném bednění. Kamarád, který mi s tím měl pomáhat, měl však nehodu, a tak se stavba bednění přerušila ještě dříve, než pořádně začala. Tím mi vznikl prostor pro hledání jiného řešení. A tak jsem na internetu narazila na vegetační pytle.

Proč zrovna vegetační pytle?

Bylo to ideální řešení především kvůli přístupu na pozemek. Kdybychom tam udělali původně plánované ztracené bednění, přístup by tam nebyl moc dobrý. Navíc se mi líbilo to osázení zelení. Zkrátka mi na tom všechno sedělo.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Tenerife jsem přešel za 4 dny,“ láká k fascinujícímu výletu mladý cestovatel

Pozvala jste si na práci firmu nebo jste zvládla zpevnit svah svépomocí?

Všechnu práci jsme zvládli svépomocí. Dostali jsme k tomu veškerou dokumentaci, takže jsme si všechno poctivě načetli. Stačilo potom postupovat podle návodu.

Jak celá realizace probíhala?

Nejprve jsme jeli přímo do firmy, odkud jsme si dovezli potřebný materiál. V té době jsme už měli hotový výkop na plánované ztracené bednění. Nicméně jsme museli část dosypat zpátky, protože u vegetačních pytlů nebyl tak hluboký výkop nutný. Poté se tam dal štěrk, který se ujezdil speciální žehličkou. A mohly se začít plnit pytle, které se následně pokládaly kaskádovitě na sebe. Vždy se to muselo zafixovat takovými bodci, aby pytle pevně držely u sebe.

Na podrobný návod se můžete podívat v galerii níže.

Kde jste brala hlínu do vegetačních pytlů?

Hlínu jsme měli z předchozího výkopu, takže jsme nemuseli shánět nic navíc a použili jsme, co jsme měli.

Jak jste pytle plnila?

Existuje na to takový speciální plnicí koš. Dva jsme si od firmy zapůjčili. V průběhu jsme zjistili, že bychom možná využili i tři, ale nakonec jsme to zvládli i se dvěma. Ten náš svah přece jen taková velká stavba není. Má asi 30 metrů na délku a na výšku zhruba 1,20 metru.

Jak jste odhadla počet pytlů, které budete potřebovat?

Zadala jsem firmě délku svahu v metrech a představu, do jaké výšky svah chci. A musím říct, že ten výpočet tam udělali úplně přesně, protože mi zbyl jeden jediný pytel. Asi už to mají v oku. Pak jsem se ale rozhodla, že bych tu zídku chtěla přece jen o trochu vyšší a zvednout ji do roviny. Po konzultaci s firmou jsem ještě doobjednala dvě řady.

Jak jste sázela rostliny? Mezi pytle nebo přímo do pytlů?

Sázela jsem to přímo do pytlů. Vždycky jsem udělala T řez a zasadila to tam. Sázela jsem hlavně půdokryvné rostliny. Mým záměrem není mít tam nějaké krásné barevné květiny, ale spíše různé popínavky, které ty pytle zakryjí.

Nějak jsem si to rozvrhla, aby pytle prorůstaly pravidelně. Takzvaně „cik cak“, ale až se to začne rozlézat, aby to přirozeně rostlo. Aby se nestalo, že někde bude větší shluk nebo naopak holé místo.

Nová metoda zpevňování svahu. Vesnice na Brněnsku sází na průkopnická řešení

Musí se o svah hodně pečovat?

Musí se to pochopitelně zalévat. Za čtrnáct dní od realizace tam začal také ve velkém růst plevel. To bylo ale dobře. Pořád jsem se trochu bála, jestli ty rostliny budou růst jenom v těch otvorech, ale hned u toho plevelu jsem viděla, že ty kořínky prorostou přes celou mez, takže jsem byla spokojená. A až začnou růst ty popínavky, tak si s tím plevelem samy poradí. Případně tam můžete klidně jít a plevel vytrhat. Je to normálně pochozí. Drží to pevně, jako normální schody.

Jak dlouho vám celá realizace trvala?

Asi tři dny. Zhruba do půlky jsme to dělali ve čtyřech lidech a zbytek ve dvou.

Nevznikly při realizaci nějaké komplikace?

Vůbec. Naopak jsem byla stále víc nadšená. Bavilo mě sledovat, jak to postupně naskakovalo a jak to celé odsýpalo.

Jak na to reagovalo okolí, například další zahrádkáři v kolonii?

Všichni nakukovali, co to tady máme. Byli zvědaví, takže se o to hodně zajímali. K těm zahrádkám je tady opravdu komplikovaný přístup, takže by to bylo i pro ně určitě dobré řešení. Samozřejmě je taky zajímala cena.

Když jste to nakousla, jak si cenově stojí vegetační pytle v porovnání se ztraceným bedněním?

Ztracené bednění by bylo dvakrát tak drahé. Tam by byly komplikace se vším. Musela bych sem nějak dovézt beton a tak dále. U vegetačních pytlů jsem takové věci řešit nemusela.

Zajímá vás cenové srovnání s jiným řešením? S gabiony si vegetační pytle můžete srovnat zde.

Takže byste neměnila?

Vůbec ne. Musím se přiznat, že mě to celé strašně bavilo. Je to geniální a zároveň úplně jednoduché. Pokud není člověk úplně levý a aspoň trochu ho baví práce, tak si to i užije. Byla to sice i trochu dřina, ale když nás bylo víc, šlo to hladce.

Celkově jsem moc ráda, že jsem rok vydržela a nešla jsem do toho ztraceného bednění. Za mě jsou vegetační pytle určitě lepší než nějaká hladová šedá zeď.

Děkuji za rozhovor a hodně štěstí v dalších projektech.

Také děkuji.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.