Mrazy pod –30 °C ochromily elektrárny a likvidovaly elektrické vedení. V Československu hrozil blackout

Pomrzlé brambory ve sklepě a zamrzlá voda v záchodě

Na počátku roku 1985 zažila Československá energetika svou doposud největší zkoušku. V lednu a únoru zasáhla zemi i celou střední Evropu nebývalá vlna mrazů, která přišla ze severovýchodu. Tím odhalila limity tehdejší energetiky i infrastruktury. Kritický stav nastal především v druhém lednovém a poté v druhém únorovém týdnu.

Teploty klesaly na neuvěřitelná čísla. V osadě Jizerka naměřili –41,1 °C, v Třeboni –30,5 °C a Ostrava hlásila –27,3 °C. Většina domácností nebyla na takový mráz připravena, protože topné systémy byly navrženy na maximální mrazy do –12 stupňů. Dimenzovat je na méně stupňů by totiž bylo příliš nákladné. Topilo se na maximum ve všech budovách i místnostech a dokonce i tam kde by za normálních okolností topit nikoho nenapadlo, tedy například ve sklepech.

V mnoha domech zamrzla voda a pomrzly uskladněné brambory. Rybáři museli venku prosekávat led, aby ryby mohly dýchat. Před tím, než se vydal řidič na cestu, musel nechat autobus rozmrznout. To však vydrželo někdy jen pár minut a autobus během jízdy opět zamrzl.

Kilogramy námrazy a popadané vedení

Zatímco lidé bojovali s mrazem a snažili se zahřát, energetici zápasili o udržení systému v chodu. Například v Krušných horách v Krásném Lese nevydržely stožáry vysokého napětí tíhu námrazy, která dosahovala až 20 kilogramů na metr vedení. Opravy v této oblasti byly mimořádně obtížné, protože technika se do těžko přístupného terénu nemohla dostat. Pracovníci museli ke sloupům brodit sněhem a provádět opravy ručně.

To nám ještě scházelo

Snad největším problémem bylo, že extrémní mrazy ovlivnily chod samotných elektráren. Uhlí na hromadách zamrzalo a nešlo jej nakopat do kotle. To však nebyl jediný problém. Kvůli mrazu museli horníci omezovat i samotnou těžbu uhlí a přes zamrzlé Labe nebylo možné uhlí přepravovat na potřebná místa. Vzhledem k tomu, že v Československu v té době ještě nefungovala žádná z našich jaderných elektráren, výroba elektřiny byla v drtivé většině závislá právě na uhlí. Problémy s výkonem uhelných elektráren tak přiblížily zemi ještě více k blackoutu, tedy celkového výpadku dodávek elektřiny.

Pár hodin bez elektřiny vydržíte

Experti se obávali, že by mohlo dojít k masivnímu výpadku celého energetického systému, a proto úřady rozhodly, že se musí omezit dodávky elektřiny. A to nejen podnikům, ale dokonce i domácnostem. Zní to děsivě, je však třeba si uvědomit, že tehdy se elektřinou ještě rozsáhleji netopilo, takže dopady na vytápění nebyly tak velké, jak by se dnes mohlo předpokládat. Některé regiony tak byly na několik hodin odpojeny od elektrické energie. Následně díky pokynům z Českého rozhlasu došlo ke snížení spotřeby.

Čeká nás blackout dnes?

Největší krizi se sice podařilo zažehnat a nebezpečí blackoutu bylo odvráceno, avšak bylo jasně prokázáno, že energetika v Československu má značné mezery, které je třeba řešit. Po událostech ze začátku roku 1985 se tak začalo mohutně investovat do modernizace. I přes značný technologický pokrok je však zřejmé, že i dnešní energetika čelí svým vlastním výzvám a blackout tak není něčím, co by se dalo zcela vyloučit.

Pamatujete si zimu 1985?

Ano.

Ne.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.