V amerických městech se ročně pokácí 36 milionů stromů. Je to problém?

Aktuální údaje, které dala dohromady americká Lesní správa, jsou krajně neradostné. Dříve příkladně ozeleněné ulice měst dnes ztrácí stromy a keře v šíleném tempu. Ročně tak dohromady zmizí okolo 175 000 akrů městské zeleně, aby udělalo místo stavbám nových domů, dláždění a silnicím. Výměra těchto nepřírodních ploch se naopak ročně zvyšuje o 167 000 akrů. Co se stalo?

Stromy? Otázka federálního významu

Americká Lesní správa podrobně mapuje městskou zeleň od roku 2009, do té doby byla její údržba a inventarizace záležitostí konkrétních městských odborů životního prostředí. Pak ale v USA přišli na to, že stromy a keře jsou nezbytné pro zachování vysoké kvality života obyvatel a jejich zachování je přímo otázkou federálního významu. Stromy ve městech totiž dokáží nemalé zázraky.

Miliardy v úsporách a ve spokojenosti obyvatel

Udržované parky, ozeleněná prostranství, předměstské parkové zóny, osazené kraje ulic: to vše šetří miliardy z rozpočtu. Přesněji řečeno 18 miliard dolarů ročně. Na tolik je vyčíslen přínos stromů za zlepšování kvality vzduchu, lapání prachových částic, snižování hlučnosti, zlepšení vododržné schopnosti půdy nebo fixování emisí oxidu uhličitého. Nehledě na to, že lidé trávící svůj život „v zeleném“ jsou spokojenější.

Desetiny procent znamenají miliony stromů

Proměna amerických měst ze zelených měst do betonovo-asfaltové šedi přitom nevypadá v hrubých číslech radikálně: za sledované pětileté období se celková výměra ozeleněných prostranství v intravilánech obcí a měst snížila „jen“ o 0,7 %. Tedy přesněji z 42,9 % na 42,2 %. Dohromady to ale znamená, že ročně přijdou Spojené státy americké o 36 milionů vzrostlých stromů.

Průměr je jedna věc a konkrétní čísla další. Některé americké státy a jejich města jsou už tradičně více pokryté stromy než jiné staty. Pokud například přijdou o pár akrů stromů ve městech státu Maine, nikdo moc rozdíl nepozná. Zdejší sídla totiž disponují vůbec největším procentuálním zastoupením zeleně v městských plánech. Až 68 % rozlohy města tu obvykle tvoří parky a ozelenění prostranství.

Severní Dakota: tady může vyhrát beton

V Severní Dakotě je však situace výrazně odlišná. Pokryvnost stromů ve městech tu činí méně než 10 %. A tak se tu opravdu počítá každá chybějící dřevina. V městech tohoto poněkud vyprahlého státu se stromy sadily jen kolem říčních toků a parků je tu jen pomálu. Přijít tu o pár akrů stromů znamená učinit z měst asfaltovo-betonovou džungli, ve které budete v letním horku lapat po dechu. Chladivý stín stromů tu totiž nenajdete.

Klimatické změny vrací stromy do debaty

Městská zeleň v USA dlouhá léta stála stranou nějakého urbánního plánování a z principu vždy ustupovala nejrůznějším ambiciózním architektonickým projektům, developerským záměrům a budování. Dopravní infrastruktura nebo výstavba průmyslových areálů měly vždy přednost. Teprve teď, když se konečně začíná řešit odolnost měst vůči klimatickým změnám, dostává se pomalu pozornosti i stromům.

Činí totiž města trvale obyvatelná a připravují je na dobu, kdy průměrná teplota ještě více naroste. „Uchovávat stávající stromy ve městech a zvyšovat zazelenění ulic i volných prostranství znamená plánovat udržitelnou budoucnost pro příští generace obyvatel,“ říká Dan Nowak, výzkumník Lesní správy. „Města nejsou jen domy a silnice. Bez stromů se totiž lidská sídla stávají neobyvatelná.“

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.