Fascinující rekonstrukce dřevostaveb, které pamatují dobu katedrál

Už samotné spojení termínů rekonstrukce a konzervace vyvolává určité pochyby. Co se bude vlastně dít? Zachovávat stavba v původním rozsahu a designu, nebo se tu bude starý objekt upravovat pro potřeby současnosti? A právě touto základní otázkou je charakterizován celý projekt tzv. Dovecote-Granary. Je totiž velmi inspirující kombinací obou přístupů. O co tedy šlo?

Dřevostavby pamatující dobu katedrál

Vlastně o obyčejné sýpky, sušárny obilí. Dvě masivní dřevostavby, které mistrně ukazují řemeslné dovednosti předků. Dohromady dvaačtyřicet metrů čtverečních kvalitní tesařiny. Stylem plně odpovídaly architektonickému období Minho a jejich vznik můžeme datovat do pozdního 14. století. Časům, které na území nynějšího Portugalska bylo charakterizováno stavbou mohutných katedrál a hradů. Ostatně obě sýpky svou složitou vnitřní samodržnou konstrukcí svatostánky trochu připomínají.

Portugalci to se dřevem uměli

Sýpky byly zbudovány z opracovaných dubových trámů, obsahovaly dvojité prodyšné fasády z masivních fošen a soubor víceúrovňových podlah. Zajímavě bylo řešeno i podstřešení. To proto, že v principu svého fungování byly objekty víceúčelové. Jednalo se o sýpky, tedy sklady obilí, ve kterých se obilí zároveň vytloukalo a sušilo. Objekty byly také seníkem a holubníkem. I proto mají tak komplikované členění jejich interiéru. Vše podstatné pro užití tu mělo svůj vlastní prostor, kterému musel odpovídat specifický režim ventilace. 

Skanzenové objekty, o které není zájem

Sýpky z Ponte de Lima později morálně zestárly, nedostačovaly svou kapacitou a po pár desetiletích přestaly být využívány. Pragmatičtí vesničané je nechali stát, ale nijak se nezasadili o jejich údržbu. A jen díky neuvěřitelné odolnosti dubového dřeva tyto objekty přetrvaly až do dnešních dní. To už byl samozřejmě jejich stav silně dezolátní. Co s nimi?

Photocredit: Joao Morgado

Portugalští památkáři nad nimi mávli rukou: náklady na jejich konzervaci by byly vysoké a význam jejich zachování mizivý. Nevyplatí se investovat do památkového zachování objektu v zapadlé vesnici, kam turisté nezamíří. A platit jejich transfer do nějakého regionálního skanzenu? Vzhledem k míře jejich poškození se to nezdálo být výhodné. Sýpky tedy nic než definitivní chátrání nečekalo. Jenže to se nelíbilo majitelům pozemku, na kterém stály.

Majitelé, kteří mají ke starému vztah

António Paulino a Casa Do Cruzeiro, kteří disponovali vlastnickými právy k oběma věkovitým dřevostavbám, je totiž neviděli jako ruiny, nýbrž jako součást kolektivního vědomí, vzpomínek na minulost, ukázku stavebního umu předků. A proto oslovili architekty z Tiago do Vale, aby navrhli nějaký model dalšího využití. Architekti byli dokonalým provedením dřevostaveb učarováni. A doporučili právě onu konzervační rekonstrukci, při které dojde ke komplexní výměně poškozených částí, ale k zachování původního charakteru.

Rozebrat, opravit, znovu postavit

Projekt Dovecote-Granary tedy v praxi obnášel rozebrání obou sýpek na součástky, jejich přesnou inventarizaci a vyhodnocení stavu. S tím už jim trochu pomohli tesaři z Galpao, kteří s konzervačními pracemi nějaké zkušenosti mají. Narušené trámy a spoje byly vyměněny a oba objekty pak byly sestaveny „jako nové“ na původním místě. Prakticky tedy úplně nové, protože z původních staveb se daly použít jen některé fragmenty.

Photocredit: Joao Morgado

Místo, kde se přenesete v myšlenkách časem

Zbývalo vyřešit poslední otázku: „Co se sýpkami dál?“ Bylo zřejmé, že k původnímu účelu už nikdy sloužit nebudou. Jako „nové“ se památkové ochrany také nedočkají. Spolu s majiteli se proto architekti rozhodli oba objekty zpřístupnit veřejnosti a vytvořit z nich malé meditační chrámy. „Sýpky díky tomu mohou být vším, co vlastně chcete. Jsou prázdné i plné, otevřené okolnímu prostředí a současně skryté. Uvnitř tancuje slunce i stíny. Je to prostor k přemýšlení, vzpomínání.“

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.