HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Porovnali jsme tepelné čerpadlo a obyčejný elektrokotel z hlediska nákladů za vytápění

Těžko asi hledat více diskutovaný topný systém, než je právě tepelné čerpadlo. Někteří na něj nedají dopustit, jiní jej naopak odmítají. Jedná se však bezesporu o systém, který díky využití elektřiny patří mezi ty nejvíce variabilní. Elektřinu totiž lze vyrábět z různých zdrojů, ať už fosilních, nebo ekologických. Stejný zdroj k topení však využívá také starý známý, který je tu s námi od nepaměti. Elektrokotel. Podívali jsme se na zoubek těmto dvěma systémům a zjistili, jak je to ve skutečnosti s reálnými náklady na topení a se slibovanou úsporou. Výsledky nás samotné zaskočily.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jiří R. (se souhlasem)

Když už úspora, tak za jakoukoli cenu

S rozmachem zateplení budov a rodinných domů se výrazným způsobem snižuje množství energie, které je zapotřebí k vytápění. Zatímco staré domy před zateplením měly mnohdy tepelnou ztrátu v desítkách MWh ročně, dnešní moderní nízkoenergetické domy a kvalitně zaizolované starší domy, disponují obvykle tepelnou ztrátou výrazně nižší (pořídit si kvalitní izolaci přitom dnes již není drahé, jak lze vidět například na cenovém srovnání nejlepších izolačních materiálů zde - pozn. red.). V naší případové studii proto počítáme s typickým domem, který patří mezi v současně době nejoblíbenější a to bungalovem s užitnou plochou 100 m2. Tento dům má nominální roční tepelnou ztrátu přibližně 5 MWh. To je teplo, které musíme v domě vyprodukovat, abychom měli doma celoroční tepelnou pohodu. Teplo vzniklé jiným způsobem, tedy například pomocí solárních zisků z oken a nebo z vaření, pro zjednodušení pomineme.

Jedeme nakupovat

Kreditku do kapsy a vyrážíme do supermarketu. Do košíku vkládáme jeden elektrokotel za pořizovací cenu 20 tisíc korun (dají se pořídit i levnější elektrokotle, jejich přehled a ceny si můžete srovnat zde - pozn. red.). Poté se zastavíme u vedlejšího pultu a nakládáme do košíku ještě tepelné čerpadlo v nejčastěji volené variantě, tedy vzduch-voda. Na žluté samolepce je natištěna cenovka 250 tisíc korun (reálné ceny jednotlivých variant tepelných čerpadel si můžete porovnat zde). Nedá se nic dělat, každá sranda něco stojí a je jasné, že tento systém je mnohem složitější.

Montujeme čerpadlo a elektrokotel

Do prvního virtuálního domu instalujeme zakoupené tepelné čerpadlo a do druhého elektrokotel. Začneme topit, měřit a také počítat. Na internetu se dočteme, že topný faktor našeho tepelného čerpadla by měl být kolem 4. V reálu však zjistíme, že se celoročně pohybuje někde kolem 2,5. To však není vůbec špatné. Znamená to, že z 1 kW vstupní energie získáme 2,5 kW tepla. Elektrokotel vedle toho slibuje o dost horší výsledky. Ten nám z 1 kW na vstupu dá pouze 1 kW tepla. Rok uteče jako voda a vyúčtování za energie je tu.

Náklady na první rok

Při ceně 5 Kč ze 1 kWh elektřiny a při tepelné ztrátě domu již snadno předem víme, kolik budeme platit. V případě elektrokotle je matematika jednoduchá. Spotřebovaných 5 MWh, tedy 5000 kWh nás přijde na 25 tisíc korun. U domu s tepelným čerpadlem pak zaplatíme výrazně méně. Konkrétně o reálný koeficient 2,5. To znamená, že se dostáváme přibližně na cenu 10 tisíc korun. Dům s tepelným čerpadlem v tuto chvíli topí o 15 tisíc korun ročně levněji, nežli dům s elektrokotlem. To je poměrně potěšující informace a můžeme se radovat z úspory.

Radost s úspory a vyhlížení návratnosti

Měli jsme štěstí a tak naše tepelné čerpadlo v průběhu svého života nemělo žádné problémy. Prožilo s námi tedy celou svou životnost a po 15 letech se odporoučelo do věčných lovišť. Elektrokotel s životností 50 let díky absenci mechanických dílů je tu zatím s námi dál. Nastává čas spočítat si, jaké tedy byly náklady. Vezmeme do ruky opět kalkulačku a začneme sčítat.

Úspora se někam schovala

Pořizovací cena tepelného čerpadla oproti elektrokotli byla o 230 tisíc korun vyšší. Životnost tepelného čerpadla již zmíněných 15 let. Za vlastnictví tepelného čerpadla místo elektrokotle jsme tedy platili ročně navíc 15 333 korun (tj. 230 000 / 15). Připomeňme si nyní, kolik jsme ušetřili oproti elektrokotli. Bylo to, jak výše z výpočtu vyplývá, 15 000 korun ročně. Od částky kterou jsme díky úspoře ušetřili (15 000 ročně) však musíme odečíst tyto náklady na pořízení dražšího systému (15 333 ročně). Výsledná bilance je -333, tedy zanedbatelná částka. Náklady na topení tepelným čerpadlem a elektrokotlem se nám tedy takřka potkaly a lze říci, že jsme zaplatili za topení v obou případech totéž. Přesněji tedy, že topení tepelným čerpadlem nás stálo o 333 korun ročně víc, než topení elektrokotlem. To by byl rychlý závěr, jenže je tu pár „ale“, na které je dobré nezapomenout.

Pojďme se dopočítat až do konce

Výše uvedených 230 tisíc korun, které jsme zaplatili navíc za tepelné čerpadlo (místo pořízení elektrokotle) jsou peníze, se kterými jsme mohli disponovat jiným způsobem a nebo je jednoduše uložit na spořící účet. Pravda, spoření už dnes není co bývalo před rokem či dvěma, stále se však dokážeme dostat na 3 % ročně. To je 6 900 korun k dobru každý rok z této uložené sumy. Roční rozdíl v nákladech tedy již najednou není 333 korun, ale 7 233 korun. To je úspora, ze které se raduje majitel elektrokotle oproti majiteli tepelného čerpadla. Znamená to, že majitele elektrokotle stojí ročně provoz 18 100 Kč (tj. 25 000 platba za elektřinu - 6 900 které získal spořením). Majitele tepelného čerpadla pak stojí roční provoz 25 333 Kč (10 000 platba za elektřinu + 15 333 rozložení vícenákladů za pořízení na každý rok životnosti zařízení).

Dalším aspektem je otazník, co dál ve chvíli, kdy tepelné čerpadlo doslouží. Tedy na konci naší případové studie. Elektrokotel díky své primitivní funkci přímotopu s ohřevem vody má životnost v podstatě neomezenou a nemá moc co se na něm pokazit. Obvykle tedy slouží desítky let bez problémů (udává se 50 let). Tepelné čerpadlo jako sofistikovaný systém čítající vnější jednotku vystavenou povětrnostním vlivům a mechanické rotující části, čelí nesrovnatelně větší výzvě. Ve chvíli, kdy doslouží, musí být nahrazeno novým kusem. Zatímco tedy s elektrokotlem topíme i další roky dál za stejné náklady, u domu s tepelným čerpadlem musíme koupit nové tepelné čerpadlo. Tedy opět investovat statisíce korun. Na konci naší případové studie má tedy majitel elektrokotle stále na spořicím účtu 230 tisíc korun a doma funkční elektrokotel. Majitel tepelného čerpadla má na spořicím účtu 0 korun a topný systém nemá žádný. V tu chvíli se nám celý matematický výpočet hroutí jako domeček z karet.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
09.01.2025

Photocredit: Jiří R. (se souhlasem)
Zdroj: Aktuální ceníky dodavatelů energií, Heureka

32

Lidé se od tepelných čerpadel často vrací k obyčejným přímotopům. Mnohdy to vyjde levněji
Nenechme se mýlit. Vše nasvědčuje tomu, že ve vytápění elektrickým proudem skutečně může být budoucnost. Jak se však nyní ukazuje, lidé dávají přednost spíše jednoduchým a levnějším řešením před těmi komplikovanými.

Méně používaný typ tepelného čerpadla snižuje riziko oprav v hodnotě 300 000 Kč. Málokdo o tom však ví
Majitel moderní patrové dřevostavby je velkým fanouškem technologií a nedokázal si ani v nejmenším představit, že by jeho dům neměl být vytápěný tepelným čerpadlem. Je si ovšem vědom dvou hlavních příčin, proč si toto tepelné čerpadlo lidé nekupují.