„Soused mi ukradl sklep,“ říká vinař Jirka. Spravedlnosti se dovolat nemůže

Geny se nezapřou

Jirka pocházel z vinařské rodiny. Jeho táta byl vinař a děda taky. Není tak divu, že v dospělosti zatoužil i on po svém vlastním sklepě. Když se tedy naskytla možnost, okamžitě prostorný sklep na jižní Moravě koupil. Věděl, že ho zde čeká spousta práce, jelikož velká část chodeb byla zanesena nepořádkem. Jirka se však práce nebál. Postupně sklep vyklízel a pustil se také do výroby vlastního vína. Ve sklepě začaly brzy probíhat degustace, na kterých se scházela jeho rodina a známí.

Dobrý den, sousede

Jirka vlastnil vinný sklípek už téměř dvacet let, když se stalo něco, co by ho nenapadlo ani v nejdivočejším snu. Jakmile jednoho dne přišel do sklepa, spatřil ve zdi čerstvou díru. Někdo se k němu do sklepa prokopal. Jirka na zeď několik vteřin pouze nechápavě zíral. Když ho však přešel prvotní šok, začal si dávat dvě a dvě dohromady. Musel to být jeho soused, který si před pár lety koupil vedlejší sklep a nyní se rozhodl svůj pozemek „rozšířit“ na úkor Jirkova sklepa.

Tvrzení proti tvrzení

Jirka okamžitě běžel k sousedovi a požadoval vysvětlení. Ten mu však s ledovým klidem odpověděl, že ta část sklepa, kam se prokopal, může být stejně tak dobře jeho jako Jirky a ať mu Jirka své vlastnictví dokáže. Zde byl však kámen úrazu. Do katastru nemovitostí je totiž zapsán pozemek, na kterém se fyzicky nachází vstup do vinného sklepa, nicméně samotné podzemní stavby, které se nachází pod cizími pozemky, katastrální úřad neeviduje. Jirka tedy neměl žádný oficiální důkaz, kam až jeho sklep sahá, což soused moc dobře věděl a hrálo mu to do karet.

Já se jen tak nevzdám

Jirka zuřil. Už několik let se snažil zapsat svůj vinný sklípek do katastru s jeho celou výměrou, vždy ho však na úřadě odmítli, že to není možné. A kvůli tomu se teď soused může prokopat do jeho sklepa, kde nechal tisíce hodin práce, a tvrdit, že sklep patří jemu. Ale co s tím? To se měl pouze dívat, jak nenasytný soused bez jakýchkoliv výčitek využívá Jirkův sklep? To ani náhodou. Začal tedy pátrat po tom, jaké má možnosti. Nakonec našel řešení, které by mohlo vyjít.

Sklep je můj a já to dokážu

Pokud chtěl Jirka svůj sklep ochránit, musel si povolat svědky – místní, kteří věděli, že sklep vždy patřil jemu. Přivedl sousedy, bývalého majitele, a dokonce i starostu, kteří potvrdili, že sklep patří Jirkovi, a to včetně částí chodeb, kam se prokopal soused. Ten se uraženě stáhl do své části sklepa a už nikdy podobné snahy o rozšíření svého majetku na úkor souseda neprojevil. Jirka však od té doby neustále přemýšlel, kdy to někdo udělá znovu. Ani po této události se mu totiž nepodařilo svůj sklep do katastru zapsat.  

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.