Rozhovor s Tomášem Holendou - z Temelína k dřevostavbám

Ahoj Tomáši, začneme pěkně od píky. Pověz nám, co jsi studoval a jaké je tvé původní a současné povolání?
Vystudoval jsem ČVUT fakultu stavební obor Konstrukce a dopravní stavby. V podstatě od školy dělám pořád ve stavebnictví. Začal jsem jako mistr a později jako stavbyvedoucí na stavbě jaderné elektrárny v Temelíně. Takže jsem jako elév “šlapal bláto“ a byla to výborná praxe. Nyní jsem technickým konzultantem firmy STEICO, která se zabývá vývojem a výrobou materiálů pro dřevostavby.

Jak dlouho působíš v oblasti dřevostaveb?
S dřevostavbami jsem začal koketovat až u Fermacellu asi v roce 1997. Hledal jsem cílovou skupinu pro Fermacell a dřevostavby byly pro něj ideální. Jezdil jsem hodně na semináře do Německa a sbíral všechny dostupné informace. Ty jsem pak využíval u nás.

Co tě na dřevostavbách nejvíce přitahuje a fascinuje?
V podstatě všechno, ale asi hlavně to, že dřevo je obnovitelná surovina. Pokud jsou moje informace správné, tak přírůstek dřevní hmoty ve světě je větší než těžba. Dřevo má vynikající tepelné i mechanické vlastnosti – je to takový univerzální „voják“. Potom v zásadě jednoduchost dřevostaveb. Pořád si myslím, že poskládat dřevěnou konstrukci tak, aby správně fungovala, není těžké – stačí trocha znalostí, selského rozumu a citu.
Fascinuje mě, jaké úžasné konstrukce se dají ze dřeva postavit. Třeba horská dráha v Göteborgu ve Švédsku je celá ze dřeva. Jen to vyprojektovat je mistrovský kousek. Ale abych nebyl úplně pozitivní tak mě fascinuje, že i po tolika letech, kdy už jsou kvalitní informace o dřevostavbách dostupné i v češtině, se ještě najdou firmy, které to dělají blbě. Ale to mě spíše fascinuje ta zabedněnost.

Bude Vás zajímat: Levné dřevostavby: Jak ušetřit a neprodělat při stavbě domu

Která z problematik dřevostaveb má podle tebe největší rezervy ve srovnání se zahraničím?
Naše normy dřevostavby velmi znevýhodňují až šikanují. A ta rezerva je v tom, že u nás chybí silná profesní skupina, která by se nebála ozvat. Vzorem by nám mohl být BDZ – Svaz německých tesařů. Když se koukneš na jeho stránky tak uvidíš, co všechno pro své členy dělá a jaké informace poskytuje. V tomto kontextu je jedním z aktuálních témat současnosti i blízké budoucnosti například akustika. A zase: kdo z výrobců dřevostaveb dnes ví, že je nová norma, která "doporučení" týkající se akustiky změnila na "požadavky", a to dost zásadní? Nikdo. Nikdo nemá čas to sledovat. A proto tu chybí ona silná zájmová skupina, která to udělá za své členy.

Kde vidíš největší potenciál současného, spíše možná budoucího dřevěného stavění?
Za současného stavu našich norem je zatím potenciál ve stavbě rodinných domů a nízkopodlažních objektů. Vidím, že zájem o dřevostavby neklesá a recese dnešního stavebnictví se dřevostaveb dotýká jen velmi okrajově. Osobně si myslím, že další vývoj dřevostaveb půjde cestou vícepodlažních budov spolu s úsporami energie. Určitě se ve větším měřítku budou používat i nekonstrukční materiály na bázi dřeva např. izolace. Vývoj jde směrem k používání přírodních materiálů a difúzně otevřených konstrukcí. V inženýrských stavbách vývoj půjde cestou kompozitních materiálů dřevo + chemie. Více se budou požívat velkoplošné masivní dřevěné desky a spřažené dřevobetonové konstrukce kvůli akustice i statice. Určitě bude velkou výzvou použití lepených spojů místo kovových prvků. Ale s tím se musí vyvíjet i ty předpisy.

Bude Vás zajímat: Bungalovy jako dřevostavby: Proč je to výhodné?

Ty sám, bydlel bys v dřevostavbě?
Určitě ano! Mám v plánu si postavit malý a jednoduchý domek jako dřevostavbu. Vzorem jsou mi dřevostavby ve Švédsku. Jednoduché konstrukce bez náročných technologií. Švédové v dřevostavbě žijí, my se většinou staráme o ty technologie, co si do domu dáme.

Bude Vás zajímat: Dřevostavby do 2 milionů

Co bys vzkázal našim čtenářům na otázku: Proč si zvolit dřevostavbu?
Každý ať se rozhodne sám. Na výrok typu „cihla je cihla“ nemám odpověď. V zásadě se odpůrci dřevostaveb rekrutují ze skupiny lidí, která nemá dostatečné informace nebo má nějaké špatné zkušenosti. Můj osobní hlavní argument je, že dřevostavba a přírodní materiály nezatěžují tolik životní prostředí. Taky si myslím, že to každý musí sám cítit, že je to ono. Každý z nás je nějak nastaven a každému vyhovuje něco jiného a to je dobře. Ta rozmanitost je fajn a Dřevostavitel taky.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.