Jaroslav Benák - Blíží se konec doby cihelné a začátek doby dřevěné

Ahoj Jardo, díky, že jsi přijal nabídku na rozhovor, a že Tě můžeme představit našim čtenářům. Začneme základní otázkou: Co se Ti vybaví, když se řekne slovo dřevostavba?
Nejdřív si představím asi celý ten proces stavby dřevostavby, její vznik. Ale hned za tím se mi vybaví všechny výhody, které dřevostavby v bydlení představují a jejich současný rozkvět.

Co říká tvé okolí na to, že pracuješ „s dřevostavbami“. Hodně se o nich v poslední době mluví, vyptávají se tě i tvoji známí?
Rostoucí zájem rozhodně vidím – dokonce i moje sestra si bude stavět dřevostavbu. Víc se mě ptají i kamarádi, hlavně na výhody dřevostaveb a s jakou firmou bych se do stavby pustil, nebo jaký vybrat konstrukční systém. Druhá skupina, zase prosazuje tu klasickou cihlu s tím, že to je ten tradiční způsob výstavby a toho se budou držet. Je to názor a respektuji ho. Hlavně, že už nastala situace, kdy o dřevostavbách začínají lidé sami diskutovat, v minulosti se to moc neřešilo.

Co vnímáš jako minulost dřevostaveb?
Minulost je pro mě ta výhoda, že moderní dřevostavby u nás mají na co navazovat. Ať se jedná třeba o okály a některé jejich mouchy, díky kterým jsme se mohli poučit třeba v oblasti akustiky. V podstatě každá stavba je částečně dřevostavbou. Většina krovů je ze dřeva a obytné podkroví je z větší části dřevostavba. Nemluvě o celodřevěných stavbách třeba v Rusku nebo i u nás. Zkušeností nám tedy i historie poskytla velké množství. Já osobně doufám, že se blíží konec doby cihelné a začátek doby dřevěné.

Bude Vás zajímat: Montované dřevostavby na klíč: Nejrychleji postavený dům

A jak ty osobně vidíš budoucnost dřevostaveb v Čechách?
Popularita dřevostaveb roste, a to především u mladých investorů. Je to dáno tím, že mladí lidé dnes chtějí stavět nízkoenergeticky a pokud mají možnost, tak blíže s přírodou. Proto si myslím, že trend dřevostaveb je logický. Další metou bude, aby dřevostavby neskončily jen u rodinných domů, ale aby se posunuly i do městské výstavby.

Vidíš už nějaké první vlaštovky, které do městské výstavby směřují?
Zrovna dneska jsem byl v mateřské školce v Olomouci, která je postavena jako dřevostavba a vidím, že se těch větších projektů realizuje čím dál víc. Už se těším, až se více budou stavět dřevostavby jako bytové domy, protože to už budeme krůček od administrativních a jiných budov občanské vybavenosti.

Myslíš si, že síla dřevostavitelských firem u nás je dost velká, aby konkurovala těm velkým zaběhnutým a tradičním stavařským kolosům?
Je to teď hlavně na nových inženýrech, kteří přijdou do praxe. Hlavně se toho nebát, využívat informace nejen od nás, ale minimálně z Evropy a nevymýšlet již vymyšlené. Pro začátek je vhodné na velkých projektech spolupracovat s firmami, které s tím mají zkušenosti, a to například ze zahraničí a až potom hledat tu svou správnou cestu. A já doufám, že tato situace nastane velmi brzy. Bohužel se dnes občas děje to, že klasické betonářské firmy vidí potenciál suché výstavby a dřevostaveb a snaží se v určitém směru transformovat. Konstrukce dřevostavby se však skládá z mnoha funkčních vrstev a jejich správná aplikace a řešení detailů není rozhodně jen o odhodlání postavit dřevostavbu, ale především o zkušenostech. Proto se budou čím dál více uplatňovat inženýři, kteří zkušenosti mají a na dřevostavby se specializují.

Můžeš našim čtenářům prozradit, jak ses k dřevostavbám dostal ty?
Jsem původně vyučený truhlář, pak jsem si udělal nástavbu, a po maturitě jsem se rozhodl, že se vydám do zahraničí. Byla tu možnost vyjet v rámci partnerského města, což byl v mém případě Goslar - německé město v Dolním Sasku. Původně jsem tam chtěl začít pracovat a u toho si vylepšit němčinu, ale to tenkrát nešlo, tak jsem tam odjel studovat. Aby to však nebylo tak snadné, nejdříve jsem musel složit ještě německou maturitu. Vše se povedlo, začal jsem tedy studovat, a protože mě to pořád táhlo ke dřevu, rozhodl jsem pro dřevařské inženýrství v Hyldesheimu.

A jak ses dostal k Fermacellu?
Právě za studií v Hyldesheimu jsem pro Fermacell psal diplomovou práci a v roce 2004 jsem tam nastoupil jako projekční konzultant.

Mohl bys trochu popsat co je tvou náplní práce?
Ve zkratce řečeno je to celá technika materiálů, které Fermacell vyrábí. To znamená zavádění nových produktů, konzultace při použití jednotlivých materiálů, požární zkoušky, vývoj nových materiálů a konstrukcí až po přednášení na vysokých školách. Jsem taky členem evropské skupiny, která má na starost požární ochranu dřevostaveb.

Dalo by se říci, že ty jsi člověk, na kterého by se měli obrátit projektanti, když řeší konstrukci, kde používají vaše výrobky?
Přesně tak. Pomáháme s návrhem konstrukcí a hledáme řešení při běžných i méně obvyklých situacích. Není to však jenom o mě. Spolu se mnou stojí v této roli řada kolegů z dalších evropských zemí a vyměňujeme si mezi sebou zkušenosti. Dokážeme tak pokrýt široký záběr a sdílet zkušenosti po celé Evropě.

Obrací se na tebe projektanti před tím, než se pustí do práce nebo tě kontaktují spíše, až nastane nějaká situace, u které jsi potom spíše hasič požárů.
Díky tomu, že máme hodně detailně propracované materiály, ke kterým se projektanti snadno dostanou, tak si informace ve většině případů sami vyhledají a postupují podle nich. Nicméně se najdou i stavby, jak jsi řekl správně, kde se musí občas něco uhasit. Jsme tu ale od toho, abychom to řešení našli, je to jen o zvolení nejlepší varianty pro konkrétní situaci. A samozřejmě jsme radši, když nás lidé kontaktují preventivně, než až když se to někde zadrhne. Situace, které se řeší, až na montážích jsou pak náročné pro všechny strany.

Také jsi zmínil, že přednášíš na univerzitě. Můžeš způsobem zkusit srovnat studium v zahraničí a u nás?
Jak jsem poznal studenty v obou zemích, tak jsou zvídaví, i já jsem byl. V česku mi možná chybí vazba na praxi a na konkrétní firmy, které v praxi působí. Větší spolupráce by studenty mohla posunout, aby byli motivováni ve studiu, aby se zamýšleli nad otázkami, které se v praxi řeší. Aby se třeba snažili hledat i nová témata, která by celé branži konstrukcí na bázi dřeva pomohla.

Myslíš si, že jsou univerzity nastaveny na to, aby studentům tento bližší kontakt s praxí poskytly?
Univerzity jsou od své podstaty trochu uzavřené, ale mohly by se trochu otevřít tím, že tam budou přednášet odborníci z praxe – tak tomu bylo právě na škole v Německu. Tito vyučující dokážou studentům předat informace o tom, jak to v praxi funguje a co se od nich očekává. Pamatuju si, že jsme měli třeba na statiku velmi přísného učitele, který nám toho ale mnoho dal a kromě toho že učil, tak měl i svou vlastní firmu. Na českých univerzitách to propojení bohužel často nevídám.

Kde bys viděl další rezervy nebo prostory pro zlepšení?
Myslím si, že jsou stále opomíjeny jazyky. Velké množství literatury o dřevostavbách a konstrukcích na bázi dřeva je napsáno právě v němčině nebo angličtině a u nás se o nich snad ani neví. Švýcarsko, Německo a Rakousko, průkopníci dřevostaveb v Evropě, jsou všechno německy mluvící země. Studenti by se měli určitě intenzivně věnovat cizím jazykům a více využívat možností nejrůznějších stáží, ať již studijních nebo pracovních. Další velký potenciál bych viděl v užším kontaktu mezi dřevařskými inženýry a architekty. Aby byli inženýři zvyklí přenášet vize a nápady architektů do skutečnosti a začali si hledat ty cesty již za studií.

Bude Vás zajímat: Mobilní dřevostavby jsou zajímavý hack

Díky za vyčerpávající odpovědi, takže poslední lehká otázka: Bydlíš ty sám s rodinou v dřevostavbě?
S manželkou, malou Emou (4) a nejmenším Míšou (1) bydlíme ve vesničce kousek od Berouna v rodinném domě, který se nám podařilo za pomoci kamarádů zrekonstruovat. Nebydlím tedy přímo v dřevostavbě, ale nástavbu jsem udělal jak jinak než na bázi dřeva. Během stavby jsem si vyzkoušel celou řadu našich materiálu a jejich aplikaci, protože z této oblasti řešíme otázky poměrně často, tak mě to posunulo i co se týče profesního života.

Chtěl bys něco ještě vzkázat našim čtenářům?
Aby na stránkách Dřevostavitele našli všechny informace, které potřebují a aby se nebáli spolu s námi tento portál svými náměty a dotazy tvořit. Líbí se mě všestrannost portálu, který nabízí informace jak pro „PROFIstavitele“ tak ale také pro „HOBBYstavitele“. Tím jak roste segment dřevostaveb, tím roste i poptávka po kvalitních informacích.

Díky moc za rozhovor a přeji mnoho profesních i osobních úspěchů.
Taky děkuji a přeji Dřevostaviteli, aby pokračoval i nadále stejným způsobem a vnášet informace do celého dřevostavitelského odvětví.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.