HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Japonská dřevostavba se špetkou filozofie. Jaké poselství nám předává?

Příliš pospícháme, rychle zapomínáme a tím mnohé ztrácíme. Tak to alespoň vnímá jeden japonský architekt s filozofickou duší. Může mít tato hluboká myšlenka nějaký odraz v tom, jak přistupujeme k našemu bydlení? O tom je celý projekt originální dřevostavby s názvem Jeden rok – One Year.


Japonská dřevostavba v horách Bandai-san
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Life Style Koubou

V tomto projektu japonského architekta Kotaro Anzaie ze studia Life Style Koubou se jedná o rozšiřující stavbu rodinného domu, která stojí stranou od již existujícího sídla té samé rodiny. Mladá ptáčata“ zkrátka vyletěla z hnízda a potřebují nové bydlení. Nechtějí však nechat své rodiče bez patřičné péče, a tak si nechali vystavět nový domek jen 300 metrů od nich. Až potud by nebylo na řešeném zadání nic mimořádného. To by se ovšem nový dům nesměl nacházet v horách Bandai-san. V místě, které každou zimu zasypou dva metry sněhu.

Fotogalerie:

i Foto: Life Style Koubou

Dům, který stojí nad sněhem

Prvním trochu nečekaným krokem architekta bylo vyzvednout novostavbu o zmíněné dva metry nad terén, a to s pomocí několika ocelových pilířů. Druhou originalitou bylo pak rozdělení domu o 52 metrech čtverečních do dvou samostatných objektů propojených úzkým mostem. Zvláštní? Jistě, ale rozhodně nápadité. Přirozené členění funkcí je přitom zachováno: jedna část je vyhrazena společenským aktivitám (kuchyně, jídelna, obývací pokoj) a vedlejší pak slouží soukromí obyvatel (ložnice, toalety).

A proč vše nedržet pod jednou střechou? „Most vytváří spojení, které lidem zprostředkuje reálný prožitek okolní krajiny,“ říká Anzai. „Přírodu okolo domu tak budete moci vnímat všemi pěti smysly. Ať už příjemné letní teplo a sluneční paprsky pronikající v létě stojícími stromy, anebo drsné a mrazivé klima v zimě.“ Obyvatelé domu v Bandai-san tak jsou, nebo brzy budou, jistě dost otužilí.

Bydlení pro rodinu není automatická věc

Kotaro Anzai ale pojmenoval svůj projekt „Jeden rok“ z jiného důvodu, než jen kvůli těsnému kontaktu obyvatel domu se čtyřmi ročními obdobími. „V Japonsku je teď zvykem, že když architekt dodá projekt, je dům do tří až čtyř měsíců postavený. Tahle rychlost má i méně sympatické rysy. Lidé se na své bydlení ani už moc netěší, protože k nim přichází jakoby automaticky. Dům přestává být vytouženým sídlem rodiny, stává se formálně nabytou věcí.“ Jím navržená dřevostavba vznikala celý rok, tedy alespoň po stránce procesu příprav.

Pomalé tempo není v uspěchaném světě na škodu

Uvolnění stavebního prostoru, kácení stromů na pozemku, řezání, zpracování a úprava dřeva, sestavení jednotlivých částí v místě stavby – to vše si vyžádalo čas. Po celou dobu pak mohli být budoucí obyvatelé „přímo u toho“, a mohli si ke svému domu vytvořit mnohem hlubší vztah. A je pravdou, že dnes si svého domu mnohem více považují. Pomalejší tempo stavby tak bylo vlastně přínosnou zkušeností. A určitě ne jedinou.

Stromy, které jsou vypůjčené

Anzai totiž pro dům využil dřevo přímo ze stavební parcely. Uvádí, že se jednalo o 120 stromů (o průměru přibližně 40 centimetrů, stáří 80–90 let). Stromy byly pokáceny v zimě kvůli lepším vlastnostem dřeva. A toto dřevo pro stavbu nikterak chemicky neošetřoval. Výsledkem je dřevo s přirozenou kresbou, které je upraveno ve své délce a průřezu, ale jinak odráží původní živé stromy.

Že potom nejspíš stavba nepřežije třicet let? „A jak dlouho byste chtěli v jednom domě vlastně žít?“ kontruje Anzai. „Všechno se mění a stavět na věčné časy je zbytečné. Dům se za třicet let rozpadne a protože je z chemicky neošetřeného dřeva, vezme si jej příroda zpět.“ Dodává, že jeho ideou bylo „vypůjčit si“ na místě stavby materiál, který se jednou „vrátí“ zpátky. Jistou poetiku tomu upřít opravdu nelze.

Pro další generaci

Ideu udržitelnosti a návratu zpět podpořil ještě jiným prvkem. Sice kvůli stavbě rodinného domu padla na materiál spousta stromů, ale on nechal v místě stavby vysadit nové. Ty pak budou svým růstem odměřovat čas obyvatel. Až jejich vlastní děti vyrostou, bude už kolem zase les. Místo, kde si budou moci vypůjčit dřevo pro stavbu dalšího domu. Nepospíchat, nezapomínat, neztrácet.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
10.11.2018

Photocredit: Life Style Koubou

3

Pavilon Sumika – posezení pod rozkvetlou třešní
Navrhli dům budoucnosti. Ve fotogalerii najdete výsledek práce čtyř japonských architektů.

Video: Japonská technika ochrany dřeva Shou-sugi-ban Yakisugi
Stará japonská technika Shou-sugi-ban je jednoduchým, přírodním a funkčním způsobem povrchové úpravy dřeva. Její postup si můžete prohlédnout v tomto videu.

Video: Překrásné japonské tesařské umění
Ukázka dokonalého ručního opracování dřeva podle tradičních japonských postupů.

Dům v Nishiogi: Japonská architektura se zase ukázala
Klasická japonská preciznost ve zpracování detailů je pro japonské stavby typická již po tisíciletí. Podívejte se, jak se navrhují japonské dřevostavby v dnešní moderní době.

Moderní dvougenerační bydlení – dvojbungalov ze dřeva
Navštívili jsme moderní bungalov s nosnou konstrukcí ze dřeva. Nabízí dvě samostatné bytové jednotky a je skvělým řešením pro dvougenerační bydlení. Proč se ho majitelé rozhodli takto postavit?

Jak v Japonsku přistupují k moderním dřevostavbám?
Dřevo je v Japonsku považováno za tradiční stavební materiál. Architekti na projektu domu v Akashi dokazují, že své kouzlo má i dnes.

Okrasné zahrady ve fotogalerii: Jaký typ je vaším favoritem?
Přemýšlíte, jaký typ okrasné zahrady zvolit k vašemu domku? Nechte se inspirovat naším článkem a fotogalerií a vyberte si tu pravou.

Japonský dům budoucnosti
Nepravidelná dynamická fasáda kombinuje obálku ze dřeva a skla, která se zevnitř jistí ocelí. Prohlédněte si tento „dům budoucnosti“.

Japonsko: Dobrá dřevostavba se přizpůsobí potřebám obyvatel
Tato japonská dřevostavba přežila bez úhony 36 let, neotřáslo s ní ani silné zemětřesení v roce 2011. Jak se proměnila pro své obyvatele, kteří požadovali na stáří menší obytný prostor?

Jak se žilo v japonské dřevostavbě za dávných dob
Jak se liší tradiční japonský dům od toho středoevropského? Pokud jste zvědaví, v tomto článku pro vás máme odpověď.