Manželé v nejlepším věku si nechali postavit bungalov 4+kk za Prahou. Milion za zahradu odmítli

Nenechte si ujít:

Proč si dělali základy sami? Čím je stavební firma překvapila? Proč se rozhodli pro vodu ze studny? Kolik platí měsíčně za energie v novém domě a na co by si stavebníci určitě měli dát pozor? Co všechno si zvládli udělat na stavbě i zahradě svépomocí a kolik tím dokázali ušetřit? Kam zapomněli rozvést podlahové topení a jaké další věci by na svém domečku změnili? O tom všem jsme si povídali s manželi Marcelou a Karlem, kteří bydlí na východ od Prahy. Pokochejte se jejich krásným domem v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Jan Planička (se souhlasem), DMK system, Se souhlasem majitelů dřevostavby

Kde jste bydleli dříve a proč jste se rozhodli pro nový domeček?

Karel: Bydleli jsme v bytě v Jesenici u Prahy a později jsme si postavili zděný domek na Rakovnicku, který jsme využívali jako chalupu.

Marcela: Prakticky jsme tam jezdili každý víkend i přes zimu. Když se naše dcera osamostatnila a přestala s námi jezdit, už jsme tam jezdili vlastně jen pracovat, sekat trávník a už to nebylo ono. Manžel rozhodl, že je nejvyšší čas to vyřešit, abychom ještě byli schopni ještě něco nového postavit a taky si nové bydlení trochu užít.

Karel: Chtěli jsme bydlet na venkově, ale blíž k Praze. Takže jsme byt i zděný domek prodali a prostředky použili na nový dům.

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

Jak jste sehnali stavební pozemek?

Karel: Já pocházím z Prahy, ale velkou část dětství jsem strávil tady ve vedlejší na vesnici. I když jsme se dívali po různých lokalitách na východ od Prahy, stejně mě to táhlo sem.

Marcela: To pouto bylo tak silné, že manžel zarezervoval pozemek sám, aniž by se mě zeptal. Prostě jednou přijel domů s rezervační smlouvou. Ale já jsem s tím souhlasila, protože mám tuto lokalitu taky moc ráda.

Karel: Začali jsme hledat pozemek v době, kdy o ně byl velký zájem, zvedaly se ceny a sehnat něco u Prahy bylo téměř nemožné. Začal jsem jezdit po okolí a hledat nějaké volné parcely podle inzerátů a realitek. Dozvěděl jsem se, že celý ten areál a nové pozemky tady připravila developerská firma, která od které jsme shodou okolností kdysi kupovali i pozemek v Jesenici. Takže jsem tam zajel, paní mi řekla o třech až čtyřech volných parcelách a jednu z nich jsme si vybrali.

Nahlížení do katastru nemovitostí (KN) + NÁVOD

Naše kritéria byla taková, že jsme chtěli dobrou dostupnost vlaku i dálnice, aby se do Prahy dalo pohodlně a rychle dojet. A pak samozřejmě nějaká kvalita okolí. Líbilo se nám, že je tady vytvořený park a že zdejší lokalita není přecpaná parcelami – obec trvala na tom, aby parcely byly velké (minimálně 1000m²). Konkrétně tuto parcelu jsme vybrali i proto, že je rohová a máme jen jednoho souseda, vše ostatní je otevřené.

Marcela: Taky je pozemek relativně na rovině a jeho velikost, tvar i orientace na světové strany je naprosto ideální. Sluníčko nám celý den svítí na zahradu, parkování je na severu, takže super.

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

Byl pozemek zasíťovaný?

Karel: Co se týče sítí, vše bylo připravené naprosto bezchybně ze strany developerů. Máme vodu, tlakovou kanalizaci a elektřinu. Přípravy pro parcely včetně veškerých nájezdů a chodníků byly špičkově připravené.

Podívejte se na tento krásný bungalov 4+kk také v našem krátkém videu:

Proč jste se rozhodli pro bungalov a dřevostavbu?

Karel: Rozhodli jsme se pro bungalov, protože po zkušenostech s naším prvním patrovým domem jsme si řekli, že chodit do patra už je „na stáří“ trochu otravné.

Dál jsme se rozhodovali, jestli zděná stavba, nebo dřevostavba. Původní úvaha byla, že si necháme dům postavit od kamaráda zedníka. Od toho jsme časem ustoupili a začali hledat firmu. Měli jsme informace z internetu, navštívili jsme nějaké firmy, a nakonec jsme se přiklonili k dřevostavbě. Bylo to ještě v době, kdy se hodně dřevostaveb stavělo takovým divokým způsobem. Panelové systémy teprve začínaly, polovina domů tady v obci vznikala staveništní montáží. To jsme viděli a nechtěli. Chtěli jsme ten modernější způsob, trochu kontrolovaný.

Marcela: Takže jsme se přiklonili k prefabrikované dřevostavbě a začali hledat projekt domu – jaký typ, půdorys, tvar, střechu. V té době jsme už měli pozemek, takže se vše mohlo směřovat přímo na konkrétní parcelu. Jsme spíše konzervativní, takže jsme chtěli dům, který by nijak nevyčníval. Prostě normální domek.

Jak probíhal výběr realizační firmy?

Marcela: Hodně jsme hledali na internetu. Našli jsme si jeden typový dům, který se nám líbil, a podle toho pak vznikl prvotní projekt našeho bydlení. Půdorys jsme trošku změnili, ale rozmístění pokojů zůstalo podobné.

Karel: S původní firmou ale nebyla nakonec řeč, navštívili jsme je osobně a nebyli příliš komunikativní. Pak jsme ale dostali referenci od mojí kolegyně na firmu DOMY DNES. Na veletrhu na nás hned na první pohled zapůsobili dobře. Pan Tesař je výborný odborník, věnoval se nám, všechno nám věcně vysvětlil a byl vidět jeho zájem. Pozvali nás do sídla firmy u Třebíče, kde nás provedli výrobou a ukázali nám konkrétní technické detaily. Celkově byl jejich přístup skvělý.

Přečtěte si rozhovor se zakladatelem společnosti:

V USA ho nechali dělat podřadné práce, pak postavil polární stanici na Antarktidě. Rodák z Vysočiny dnes vede 5 úspěšných firem

Marcela: Musím říct, že mě hodně ovlivnila návštěva ve výrobě, moc se mi to líbilo. Asi tím, že už jsme dům stavěli, tak mě ty věci hodně zajímaly. Fascinovalo mě, že pustí zákazníky do výroby a že jim všechno vysvětlí. Opravdu se nám věnovali a všechno nám ukázali. Na cokoli jsme se zeptali, jsme dostali odpověď.

Naše banka spolupracovala s asociací ADMD, kterou je realizační firma součástí, takže i hypotéka byla snazší. Banka pro tuto asociaci měla jednodušší pravidla pro úvěrování, takže i těch dokumentů nebylo potřeba tolik.

Karel: Takže jsme měli jasno. Nešli jsme po nejnižší ceně. Důležité byly standardy, které měli poměrně vysoké (např. difúzně otevřenou konstrukci). Už v ceně byly věci, které bychom si jinde museli připlatit.

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

Stavební povolení jste si řešili sami?

Karel: Oznámili jsme záměr o stavbě a na obci nám doporučili paní, která se tímto zabývá. Měla zkušenosti a byla velice ochotná. Od předání stavební dokumentace jsme měli stavební povolení asi za 14 dnů. Komunikovala napřímo i s firmou a projektantem.

Marcela: Zařídila i studnu, kolem které bylo možná více papírování, než kolem celého domu. Věděla, za kým jít. Díky ní bylo to stavění jednodušší.

Jak jste řešili základy?

Karel: Základy jsme si udělali sami, zúročili jsme naše dřívější zkušenosti. Bagrista nám to tady vykopal a my si připravili pasy, armaturu a kanalizaci detailně podle projektu. Potom se dělaly dvě desky, protože tady musí být silná protiradonová izolace, v této lokalitě je v zemi hodně radonu. Dává se polyetylenová folie mezi desky. Je to trošku pracnější a dražší, ale musí to tak být. Dnes se to někdy řeší i tak, že se dělají odvětrané základy.

Vše dopadlo dobře. Přijel stavbyvedoucí, změřil, jestli sedí všechny rozměry a je to v rovině. Sepsali jsme předávací protokol a od té doby už to bylo jejich.

Od firmy by stály základy 320.000,- Kč a stejně je dělají dodavatelsky. My jsme využili bagristu z vedlejší vesnice a místní stavební materiál (beton, štěrk atd.), takže i ceny byly dobré. A práci jsme zastali sami, takže jsme ušetřili.

Rozhodli jste se pro vrtanou studnu. Proč?

Karel: Ano, zdroj vody jsme řešili vrtem. Hlavně kvůli zalévání zahrady, ale máme ji i na pití, je výborná. Prakticky vždycky, když je dlouhodobě sucho, vám stejně dešťová voda dojde, a potom zaléváte kohoutkovou. Vodu z řadu máme jako záložní, přípojku máme, ale nevyužíváme ji.

Samozřejmě je i možnost dešťovou vodu chytat. Můžete mít 4 nádrže, 5 vsakovacích jímek, celou zahradu plnou čerpadel a pak jen čerpáte vodu a vypouštíte ji na silnici, abyste se jí zbavili (když je jí moc). Navíc tady vsakovací jímky moc nefungují, protože je tu jílovité podloží. A to je to, co člověk musí uvážit – místní podmínky.

Jak dlouho trvala samotná výstavba dřevostavby?

Karel: 3. 10. firma navezla na kamionu panely a my už na ně jen koukali. Do té doby bylo nádherně, teplo a sucho a měli jsme strach, že to bude všechno zaprášené. Nakonec bylo škaredě a pršelo, takže bylo naopak všechno zabahněné.

Marcela: Byl takový slejvák, že jsme byli všichni úplně mokří. Ale přesto to zvládli. Byla jsem z toho nervózní, ale dopadlo to dobře.

Karel: První den postavili obvodové zdivo, druhý den dávali na střechu vazníky a do týdne dům stál a byl pod střechou. To šlo hodně rychle, pro nás až nezvykle rychle.

Photocredit: Se souhlasem majitelů dřevostavby

V jaké fázi dokončenosti vám firma dům předávala?

Karel: Od začátku jsme plánovali dům na dokončení. Sami jsme si dělali obklady koupelen, osazení sanity, dále podlahy, zárubně, interiérové dveře, kuchyni, výmalbu, bojler, saunu a montáž klimatizace. Mě tyhle věci baví.

Jak se staví moderní montované dřevostavby? Zapomeňte na truhláře a motorovou pilu

Na klimatizaci jste měli udělanou přípravu?

Karel: Ano, je vyvedená jen do jedné místnosti (obývací pokoj). Máme zkušenost, že v létě, když je opravdu horko a člověk se chce lépe vyspat, pustí se klimatizace a celý dům to vychladí.

Marcela: Na chalupě jsme kdysi měli klimatizaci v ložnici, ale byly z toho jen hádky. Tady jsme to vyřešili tak, že jsme klimatizaci nechali jen v hlavní místnosti. Když přijdeme z práce, pustíme ji a udělá se tu nádherně příjemně. Večer ji vypneme a přes celou noc to krásně vydrží.

Karel: Za sebe bych klimatizaci doporučil, pokud není nějaký modernější systém chlazení. Navíc se tím dá v zimě i přitopit v přechodovém období, když je trochu chladno, ale nechce se vám ještě topit, stačí ji zapnout na 10 minut a je teplo.

Oproti původnímu typovému projektu jste některé věci upravovali. Které to byly?

Karel: Rozšířili jsme dům o dílnu a spíž. Měnily se rozměry oken – chtěli jsme je větší. A to z nás měl projektant radost, protože jsme zjistili, že to není jen tak. S jiným rozměrem oken se mění i požární zpráva, přepočítávají se únikové cesty a podobně. A v ložnici jsme prohazovali dispozici i velikost velké šatny za malou koupelnu, protože jsme chtěli saunu.

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

Popis dispozice prostorného bungalovu 4+kk 

Photocredit: Se souhlasem majitelů dřevostavby

Hlavním vstupem se dostaneme do zádveří s hezkým vestavěným nábytkem a dále do nedlouhé chodby. Z té je přístup do všech dalších místností – technická místnost, pracovna obou majitelů, obývací pokoj s kuchyní, krbem, spížkou a vstupem na terasu, ložnice se samostatnou šatnou a koupelnou se saunou a nakonec pokoj pro hosty a koupelna. Před domem je kryté garážové stání a vedle vysněná dílna pana majitele, kterou si dostavoval sám. Dispozici, skladbu stěny a interiér tohoto bungalovu 4+kk si můžete detailněji prohlédnout v naší fotogalerii.

Objevily se nějaké komplikace v průběhu výstavby?

Karel: Řešili jsme jen drobnosti např. z hlediska tloušťky zdí a síly zárubní. Do ložnice má být silnější a více izolovaná zeď, s čímž jsme nepočítali, a tedy jsme špatně objednali zárubně. Pak spíše kuriozita – sádrokartonáři zapomněli, že chceme vnitřní stěny ze sádrovláknitých desek, a tak začali stavět ze sádrokartonu a instalovat jiné věci, než jsme chtěli. Kousek jsme nechali být, např. špajzku, ale je to v místech, kde to vůbec nevadí. A pak jsme si ještě užili s elektrikáři, kteří neudělali některé přípravné rozvody tak, jak měli. Ale jinak jsme tady na stavbě naštěstí měli lidi, kteří byli pracovití a svoje řemeslo uměli.

S realizační firmou jsme měli dohodu, že zhruba po roce přijedou a zdarma opraví nedostatky a praskliny, protože dům si trochu sedne, dřevo přirozeně sesychá. Přijel sádrokartonář, byl tady celý den, přebrousil a opravil, co bylo třeba, my jsme si to jen přemalovali a krásně to teď drží.

Jak se vám zdá dřevostavba z hlediska akustiky a hlučnosti?

Karel: Akustika je dobrá, stejně jako ve zděném domě. Hlučnost je trochu větší. Je to dané tím, že jsou tu příčky z lehké konstrukce. Ale to by bylo stejné i u zděného domu, pokud v něm uděláte sádrokartonové příčky, není to vázané jen na dřevostavby. I ve zděných stavbách jsou udělané příčky bez hlukové izolace, lidi na to moc nehledí. My máme u ložnice o 10 cm silnější zeď s izolací, tam je to lepší.

Marcela: Máme porovnání se zděným domem a tam jsme zase hodně bojovali s tím, když měla nahoře dcera pokoj a my dole puštěnou televizi, bylo to slyšet a rušilo ji to. Takže to slyšet bylo.

Ale přišli jsme na to, že jsme mezi chodbou a obývákem mohli udělat dveře. Dneska už bychom tam dali alespoň nějaké kazetové posuvné dveře. Jednak aby do obýváku netáhlo z chodby, a také právě kvůli hluku. Když se manžel večer kouká na filmy a já už chci spát, trošku to ruší. Ale napsali jsme Ježíškovi a zatím jsme to vyřešili sluchátky. 

Jak jste si zařizovali interiéry?

Marcela: Nesledujeme nejmodernější trendy, není to u nás tedy jako z nějakého katalogu, ale udělali jsme si to podle svého, tak, jak se to líbí nám, protože my tady žijeme, ne nikdo jiný. Neděláme to pro sousedy, aby koukali, jak to máme doma hezké. Chceme to mít podle naší představy, pohodlné, praktické.

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

Máte krásnou bílou kuchyni. Pomáhal vám někdo s návrhem?

Karel: Kuchyně je z IKEA. Nepomáhal nikdo, ale hodně jsme využívali jejich plánovač. Máme s tím už zkušenost a vyhovuje nám to.

Bílá kuchyně je nepřekonatelným trendem – inspirace pro různé styly

Marcela: S kuchyní jsem moc spokojená, je prostorná. Minulou kuchyni jsem měla úplně malinkou a tady jsem chtěla, ať se tam vlezeme oba.

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

Jak v domě řešíte vytápění a jaké máte náklady?

Karel: Docela jasně jsme se rozhodli pro podlahové topení a jsme s tím spokojení. Je to rychlé, řídí si to termostaty, které jsou v každé místnosti. Jsou tu podlahová čidla, takže se to řídí podle teploty podlahy a prostoru. 

Marcela: A máme i krbová kamna na dřevo. Když jsem přes zimu bývala doma, hodně jsem topila dřevem. Je to takové živé a příjemné teplo.

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

Karel: Byla dlouhá zima, vytopilo se přes kubík a půl dřeva – to je pro představu asi tři polínka na den. Vytápění tady funguje dobře a tepelný komfort je naprosto v pořádku. Zálohy na elektřinu jsme zatím platili 36.000,- Kč ročně a počítám, že náklady budou tak 30.000,- Kč. Na elektřinu máme úplně vše (vaření, topení, svícení, teplá voda). Stočné a kanalizaci platíme 2.500,- Kč ročně pro dva lidi a vodu máme svoji.

Ještě mám postřeh ohledně podlahového topení. Je lepší si dopředu důkladně a detailně promyslet, kam topení dáte a kudy povede, protože je to vázané na nábytek, skříně a podobně. Nemůžete mít na podlaze s podlahovým topením třeba uzavřené postele s úložným prostorem. Hůře to pak topí a taky nechcete mít topení přímo pod postelí.

Máte v domě nějaké další speciální technologie?

Karel: Okna jsou vybavená filtrem, díky kterému se tolik nepřehřívají. Větráme přirozeně podle potřeby, přes okna a dveře uděláme průvan a rychle se vyvětrá. Je to nejlepší způsob. Dále máme i řízené větrání vzduchu. Je to taková krabička, která má průduch ven na fasádu. Není to nic jiného než klapka, která se dá na zimu zavřít. Je to pro nás lepší řešení než rekuperace. Ta může fungovat, ale člověk se o ni musí starat, měnit filtry, jednou ročně ji rozebrat a podobně. Tohle je vlastně obyčejný větrák, takže to jednou za dva roky sundám, štětečkem vyčistím a hotovo.

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

Co vám ve vašem novém domě dělá největší radost?

Karel: Asi to, že máme svůj vlastní dům. Jsem kluk z paneláku a nikdy jsem dům se zahradou neměl, takže tohle je takové splnění snu, jsem za to rád. Samozřejmě nás těší i lokalita a je tu krásný klid.

Marcela: A máme skvělé sousedy. Z toho jsme měli obavy, ale vztahy jsou tady nadstandardně dobré. Když jsme se nastěhovali, dost často jsme se i scházeli na různých akcích a oslavách, i když covid to trošku přerušil. Ale i jako nejstarší generace jsme tady mezi lidi zapadli a jsme za to rádi. Navštěvujeme se vzájemně na kafe, chodíme na procházky do lesa, na běžky a podobně. Pro mě je to opravdu velký bonus.

Máte nádhernou zahradu. Její rozvržení a realizaci jste si dělali sami?

Karel: V podstatě ano. Měli jsme tady sice zahradního architekta, který na to šel hodně důmyslně a vědecky, a nakonec si řekl o milion korun. To jsme odmítli. Byl to návrh i s realizací, ale byla to pro nás naprosto nesmyslná částka.

Co se týče zahrady, dal bych větší důraz na důkladnou kontrolu podloží a naplánoval vše ještě ideálně před čistou stavbou – kde budou stromky, keře, záhonky, posezení, hrací zóna pro děti, vodící kabely pro robotickou sekačku a podobně. Je totiž problém, když kolem jezdí bagr, který skládá hlínu a ocákne bahnem fasádu, nebo jezdí náklaďáky přes hotový trávník. A taky pamatovat na zadní vrátka!

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

Na co by si měli podle vás dát stavebníci pozor, pokud se chystají stavět?

Karel: Určitě se pár věcí najde:

• Dát důraz na práce, které jdou později těžko změnit, například spodní stavbu, základy a přípojky. To je věc, která se už nikdy nezmění, nahoře se může cokoli zbourat a změnit, ale dole už ne. Například sousedům vykopali přípojky do svahu a všechno jim pak teklo zpět do domu...
• Udělat si i geologický průzkum podloží, než se začne plánovat.
• Je dobré udělat maximum zemních prací najednou, nenechávat nic na později, pak se to těžko dodělává a vždycky je to komplikace. Dělá to tak bohužel většina lidí, spíš se zaměří na bydlení a dům, ale zahradu nechávají „na potom“. No a potom jim právě po trávě jezdí bagr.
• Je dobré mít někoho na inženýring, to ušetří hodně času a starostí.
• Řešit své preference kolem domu, a to dopředu a včas.
• Nekoukat tolik na peníze. Samozřejmě jsou důležité, ale je třeba jít po osvědčených firmách a udělat si osobní dojem. Potkat se s lidmi, zajet si na veletrh a podobně. Nejít po nejlevnějším. Pokud má člověk hypotéku 5 milionů, pak vás nějakých 200.000,- Kč nezabije a máte jistotu, že bude všechno v pořádku.
• Dát si pozor na řemesla! To, že vám někdo řekne, že už to takhle dělá 20 let, neznamená, že to bude dobře. Každý řemeslník by měl chodit čas od času na školení – jsou nové technologie, nové systémy, je třeba jít s dobou. Spíš více hledat a opravdu si najít někoho, kdo to dělá dobře. A jakmile to dělá špatně, nekompromisně ho vyhodit a neříkat si, že mám štěstí, že jsem vůbec nějakého řemeslníka sehnal, že to aspoň někdo udělá. Řemeslníků je hodně, jen je potřeba hledat. Radši odložit stavbu o půl roku, ale ty lidi si najít. Oběhat, zajít se klidně poptat do realizačních firem, vždycky to někdo za nějaký peníz udělá.
• Pokud nemám vůbec zkušenosti, je dobré si zajistit dobrý stavební dozor, nejlépe člověka odjinud. Člověk se musí umět ozvat, když se mu něco nezdá.

Udělali byste dnes něco jinak?

Karel: Asi tři věci:

• Nevýhoda bungalovů je, že mají tmu uprostřed domu. Dnes už bych do chodby nechal nainstalovat světlovody, aby tam byl přívod denního světla. Dnes se to prý dělá standardně, kdysi to byla spíš vymoženost (i ceny jsou už přijatelnější). To je věc, o které uvažujeme, že bychom dodělali. Musí se trochu sáhnout do stropní konstrukce, ale to by asi nebyl problém.
• Jak už jsme zmínili, přidali bychom posuvné dveře mezi chodbu a obývací pokoj. Většinu času by byly otevřené, ale měli bychom alespoň možnost je zavřít, například když v pokojích někdo spí.

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

• Do šatny bychom dali podlahové topení. Projektant říkal, že tam topení potřebovat nebudeme, ale zjistili jsme, že tam teplo není. Když ráno jdete rozespalí do šatny, vysvléknete se z pyžama a chcete se obléct, je vám zima. Vyřešili jsme to malým přímotopem, který ráno se zapneme, a je tam hned teplo. Ale příště bychom to vyřešili už ve fázi projektu.

Překvapilo vás v průběhu stavby něco?

Karel: Od realizační firmy jsme dostali startovací kufřík s nářadím do nového domu – je tam všechno, co můžete potřebovat: kladiva, klíče, prodlužovačky… Úžasná pozornost, to nás moc potěšilo. (Pozn: Kufřík si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.)

Mnohokrát děkujeme majitelům za příjemný rozhovor a přejeme jim pohodové bydlení v jejich nové dřevostavbě.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.

Plánujete stavbu rodinného domu? Navštivte ONLINE KURZ, kde se naučíte, jak správně postupovat i na co si dát pozor. více informací »