Vesnický dům u Tábora spojil kámen s dřevostavbou

Jak se vám v domě bydlí?

Bydlí se nám tady moc dobře. Dům byl projektován na trvalé bydlení a až půjdeme do důchodu, tak už tu budeme nastálo. To ale víte, když má jít člověk do důchodu, tak se mu najednou nechce být důchodce.

Prohlédněte si povedenou vesnickou dřevostavbu ve fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Martin Tůma

Jak byste popsal vaši dřevostavbu? 

Konstrukčně se jedná o hambálkovou soustavu, dřevěný rám a sendvič. Zvenku jsou modřínové obklady bez povrchové úpravy, protože modřín nepotřebuje nátěry. Celá stavba byla postavena na původních kamenných základech, působí tak nadčasově, propojeně s okolím a díky této skutečnosti jsme taky ušetřili statisíce za betonovou základovou desku. 

Proč jste se rozhodli právě pro dřevostavbu a ne pro zděný dům nebo jinou kombinaci?

Část našeho domu, celkem jedna třetina stavby je původní, zděná (kamenná), a tak jsme ji dostavěli dřevostavbou.

Photocredit: Martin Tůma

Zásadní výhodou dřevostavby je z mého pohledu čistota stavby, rychlost práce a přehlednost v návaznosti řemesel. Dřevěná konstrukce se zaklopí, až jsou hotové rozvody, stavbu pak jde velmi rychle uzavřít a celý pozemek zvelebit.

Photocredit: Martin Tůma

Když je hotové dřevěné venkovní opláštění domu a hotovi jsou řemeslníci s pokládkou stěn a podlahy, už v té chvíli člověk začíná bydlet. Okolo domu je kromě nevyrostlého trávníku čisto. Nikde není klasický nepořádek, který způsobuji zdící práce, lešení s omítkami, nic z toho není zapotřebí. A jde to rychle.

Naproti tomu, když se staví zděný dům a není to dobře zorganizováno, tak se staví déle, většinou se navíc staví přes zimu, aby konstrukce vymrzla a zbavila se vnitřní vody. V okolí domu je další práce, a dokud je bláto kolem domu, tak se špatně bydlí a zaužívání bydlení trvá déle.

Mluvíte o stavbě domu velmi erudovaně...

Já tady mluvím jako stavař, protože jsem stavař, projektant. Spoustu věcí jsem si dodělával.

Jak dlouho trval proces stavby od schválení projektu až po kolaudaci?

Doba stavby pro nás nebyla směrodatná. My jsme byli s firmou domluveni, že nám záleží na úplně jiných věcech. Nejprve se dělala spodní hrubá stavba, což bylo složitější, protože se dům atypicky pokládal na starou původní kamennou část. Nechtěli jsme všechno bourat, ale naopak dům do původního pozemku a stavby prakticky zasadit.

U dřevostavby rozhoduje o rychlosti právě spodní stavba. Samotná dřevostavba je pak otázkou tří měsíců. Pak už záleží na tom, jak rychle jdou po sobě řemeslné profese uvnitř domu.

Pro výstavbu jste tedy použili pozůstatky původního domu?

Ano, předtím tu stál dům ze 30. let minulého století, který byl postaven z levných chudinských cihel a kamenů a zdi měly tloušťku pouhých 25 cm. Dům byl zcela mimo proporce, vysoký, úzký a navazoval na roubenku v zahradě.

Nahlížení do katastru nemovitostí (KN) + NÁVOD

Část domu je kamenná či zděná. Proč jste se rozhodli pro kombinaci materiálů?

Kamenných zdí bylo škoda, tak jsme se je rozhodli zachovat a odtud jsme dům dál osazovali. Dole byl kamenný chlév s klenbami, které se bohužel nedochovaly, jinak jsou zdi původní. Zděný prvek jsme nechali okolo jader koupelny a kuchyně, protože se na něj líp dávají obklady, ale vnější stěny jsou již dřevěné.

V ložnici jsou použité i původní trámy. (Photocredit: Martin Tůma)

Použili jste ještě někde původní prvky ze starého domu?

V ložnici jsme použili staré trámy z původního domu. Terasa je rovněž přistavovaná, pouze jsme použili kámen ze staré stavby. 

Nebyla montáž takto specifického domu náročná?

Rozhodně byla potřeba manuální práce hlavně při montáži dřevěné konstrukce – žádný prvek nešlo montovat „bez ruky“. Ruční práce je méně náchylná na chybu – nejprve se postaví vnitřní konstrukce, pak se rozvedou sítě, pak se zaměří, kde bude jaký prvek. Vnitřní povrchy, jako byly dřevěné podlahy a stropy, šly jako poslední. Tím chci říct, že nemá cenu bát se palubek.

Dřeva bylo v domě použito na podlahách i stropech. (Photocredit: Martin Tůma)

Proč doporučujete právě palubky?

Tohle jsou smrkové palubky po pěti letech provozu a nikde není chybička, je to prokreslený materiál na rozdíl od lepeného dříví. Myslím si, že se vyplatí nebát se smrku. Podlaha má 5 let užívání ,a když je problém, jde to přefrézovat.

A co podlahy mimo obytný prostor? Ty už ze dřeva nejsou.

Podlahu kolem kotle tvoří mirofix, nikoli beton. Potrubí od topení není úplně izolované, takže to vede k malým prasklinkám v podlaze.

Máte tu podlahové konvektory. Jak je hodnotíte?

Podlahové konvektory, které tu máme, jsou sice kvalitní, ale nemohu je doporučit, dnes už bych se nebál normálního radiátoru. Když se nespustí ventilátor, tak konvektory topí málo, protože nemají zespodu přirozený přístup vzduchu. Když se naopak ventilátor spustí, tak mně to nevadí, protože jsem nahluchlý, ale má žena ten zvuk nesnáší, tak ho nepouštíme. Není pravda, že jsou konvektory bezhlučné. Vzhledem k tomu, jaká je to vysoká technika a kolik to stojí, tak bych raději doporučil hezký radiátor.

Co u vás hrálo nejdůležitější roli při návrhu interiéru?

Hodně důležité byly čisté linky a co nejméně lišt, na to pan architekt dbal. A tak lišty nikde nejsou, ani u podlahy. Normálně je najdete téměř v každém bytě, člověk si to ani tak moc neuvědomí, ale působí to jinak. My jsme tu lišty nahradili papírovými papundeklovými véčky, která jsou jenom zamáčknutá a těsní stejně dobře.

Obecně jsme při celém návrhu kladli důraz více na detail a kvalitu provedení namísto umělých ozdobných prvků. Důležitý je pro nás pocit, že „v architektuře žijeme“.

Proč jste zvolili dřevo jako hlavní prvek interiéru?

Pokud v domě použijete dřevo, pak stačí minimum nábytku, aby si člověk připadal příjemně. Dům je útulný na bydlení.

V čem je pro vás dřevo architektonicky zajímavé?

Se dřevem jde bez rozpaků dělat různé fajnovosti, třeba vsadit střešní sklo do dřevěné konstrukce bez přechodové lišty.

Jsou v domě další atypické prvky?

Čistý detail u střešního okna (Photocredit: Martin Tůma)

Takovou další fajnovostí jsou opačné zárubně u dveří. Je to uklidňující, nerušící prvek. Zárubně jsou nastříkané speciální povrchovou úpravou ve fabrice a do stěny se vkládají před štukem.

V koupelně je celoplošný keramický obklad. S tím nápadem přišli Italové a nyní to již umí i Španělé. Materiál se chová jako sklo, jen je třeba pohlídat, aby řemeslníci pracovali s diamantovou pilou a s vrtačkou s chlazením. Pro firmu, která to umí, nevychází práce s tímto obkladem dráž než s běžným obkladem (viz fotogalerie).

Jsou zde nějaké detaily, které jsou i praktické?

Doporučuji utratit za dražší detaily, například stropní pojezdy pro závěsy (viz fotogalerie).

Už jste v domě strávili zimní období? Jak se tu žije během zimy?

Jezdíme sem každou zimu již několik let. Topná soustava je nastavena na elektrokotel a temperování, aby dům nezamrzl. Když sem přijedeme a zatopíme v kamnech, tak je tu do tří hodin teplo, i když venku mrzne. Velmi rychle se dosáhne tepelná pohoda. Třeba teď se tu týden netopilo a teplota je stále příjemná. Teploměr ukazuje 16,6 °C.

Jaké jsou hlavní výhody vašeho domu?

Pocit z užívání. Dřevo jako materiál je člověku hodně blízké. Nepotřebujete přemýšlet, kam dát koberce. V kombinaci s mohutným prosklením to působí hezky.

Záleží na pocitu. Když někdo odmítne dřevostavbu, protože chce zděný dům, tak mu tyhle výhody přijdou nepodstatné, ale když má někdo rád dřevo a váhá, tak mohu doporučit jít do dřeva i z hlediska mnohaletého užívání. Komfort kvality a údržby je bezvadný. Prkna na podlaze se napustí jen voskem a stěny a stropy jsme nechali bez jakýchkoliv nátěrových úprav. Na stěny jsme nedávali žádnou chemii. Je to hezké a je v tom velká finanční úspora.

Výhodou byla například i instalace nerezového komínu, která se dělá úplně naposled. Měli jsme spoustu času rozmyslet si, jestli chceme změnit dispozici kamínek v interiéru, což by u zděného domu nešlo.

Photocredit: Martin Tůma

Najdete na domě nějaké nevýhody?

Nějakou bych asi najít měl... No, když má někdo rád tvrdé podlahy v obýváku, tak se nemusí přezouvat. Tady, když je venku mokro, tak s sebou boty přináší z venku kamínky, a to dřevěné podlaze škodí. Ale samočistící koberec to umí řešit.

I kdybych celý dům vyzdil, tak budu chtít dřevěné podlahy. My tu máme smrk, protože se nám to líbí, ale zrovna tak jde na podlahu použít dub nebo tropické dřevo. Je to otázka peněz a vkusu. Časová náročnost i dodavatelský systém jsou stále stejné.

Je něco, co byste dnes v domě udělal jinak?

V podstatě ne. Pan architekt přišel s nápadem zkusit panely pro svislé stěny. Já jsem zůstal u toho, že krovy musejí být dělané tesařsky, protože se lépe vážou ze surového dříví. Přicházely v úvahu i lepené profily, ale to je jiná cenová třída a je to zbytečné, protože se to stejně zakrývá. A takových rozhodování bylo plno. S výsledkem jsem ale spokojený.

Co byste doporučil lidem, kteří se právě rozhodují, zdali si pořídit dřevostavbu?

Nebát se smrku, trvat na kvalitě, nešetřit na tloušťce palubek a dát na architekta. Důležité je trvat na tom, aby dřevo bylo vyschlé, max. 12–14 % vlhkosti. 

Děkujeme moc za návštěvu a za rozhovor.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

Plánujete stavbu rodinného domu? Navštivte ONLINE KURZ, kde se naučíte, jak správně postupovat i na co si dát pozor. více informací »