„Sousedé mě po silných deštích nahlásili na úřad,“ říká Aleš. Musel platit tisíce, i když byla chyba na jejich straně

Aleši, uveďte čtenáře do svého příběhu. Jak dlouho už tu bydlíte?

S manželkou jsme začali stavět dům minulý rok na jaře a k dnešnímu dni tu bydlíme asi půl roku. Uvnitř máme základní vybavení, ale stále se ještě zabydlujeme. Do zkrášlení zahrady se pustíme až na jaře příštího roku, teď už bychom toho moc nestihli. A navíc na to ani nejsou momentálně peníze.

Jaké tu máte sousedské vztahy?

Zpočátku tu byly super vztahy a vlastně ani v průběhu výstavby se neobjevily žádné velké spory. První výměny názorů, v dobrém slova smyslu, ale přišly až s povodněmi. Na toto období jsme nebyli připravení a myslím, že ani celý zbytek Česka, alespoň podle toho, co bylo ve zprávách.

Proč nastaly rozbroje s příchodem povodní?

Naše obec není úplná rovina – všechny domy se tu staví v mírném svahu. A když jsou velké deště, tak voda logicky stéká k domům těch, kteří bydlí nejníže. Menší spor nastal s mým sousedem, který bydlí právě pod námi.

A v čem byl problém?

V době, kdy jsme pozemek kupovali, to tady vypadalo jako prales. Dokonce tak moc, že jsme ani nevěděli o svažitosti pozemku. Mysleli jsme si, že je to rovina. A sousedi mi tvrdili, že kvůli tomu, že jsem tady zastavil pozemek, a tím pádem posekal tu trávu a veškeré ty keře, které tu byly, jim teče víc vody dolů k domu. Oni tam mají navíc kaskádovitě vyřešený svah od hranice pozemku směrem ke stavbě, což podle mě není úplně ideální. Navíc nemají ani žádnou podezdívku, a to je problém.

Dokázali jste najít řešení?

Prozatím docela provizorní. Chtěli jsme to rychle vyřešit, snažil jsem se sousedům co nejrychleji vyjít vstříc, aby jim nevznikly velké škody na domě. A protože plánujeme příští rok realizovat zahradu, domluvil jsem se se ženou, že si necháme navézt hlínu už letos. Doufali jsme, že by jim ty haldy mohly pomoct, a taky že trochu ano.

Říkáte „provizorní“ řešení – bude i nějaké trvalé řešení?

Samozřejmě to takhle nemůže skončit, takže jsme se sousedem řešili, co dál. Bohužel jsou deště a silné větry stále častější a nárazovější, takže jsme se handrkovali denně. On tvrdil, že za jeho zatopenou zahradu můžu já, protože jsem vysekal veškerou trávu na pozemku a nevytvořil žádný odvodový kanál. A já si zase stál za tím, že na svém pozemku vodu zadržuju a nehodlám platit za další terénní úpravy. A tak to gradovalo až do fáze, kdy mě nahlásil na stavební úřad. Později jsem se dozvěděl, že to stejné udělal i sousedovi, co bydlí nad námi oběma.

Co následovalo?

Stavební úřad usoudil, že chyba je pravděpodobně na mojí straně a na straně toho druhého souseda, který bydlí nad námi. A oběma nám nařídil, ať si necháme udělat hydrogeologický průzkum pozemku.

Čekal jste takovou reakci?

Vůbec. A hlavně se mi do toho nechtělo, protože vypracování hydrogeologického posudku stojí skoro 20 tisíc korun. A proč bych měl platit tolik peněz, když vím, jaký bude výsledek? Takže jsem začal shánět hydrogeologa, který by udělal dva posudky dvou pozemků, dohromady za necelých 40 tisíc korun.

Co bylo nakonec výsledkem posudku?

Prolistoval jsem ten několikastránkový dokument a vyplynulo z něho, že jsem měl pravdu. A to stejné bylo i u našeho souseda, který bydlí nad námi.

Jak to myslíte?

Součástí toho dokumentu v jednoduchosti bylo to, že voda teče dolů, že půda dokáže vsáknout určité procento vody, a to nejdůležitější, že já na svém pozemku už vodu zadržuji nejvíce, jak jen můžu. Respektive dostatečně na to, abych měl ohlídaný svůj pozemek.

Jak zadržujete vodu na svém pozemku?

Veškerá voda ze střechy je svedená do plastové retenční nádrže a to stejné voda z dlažby, kterou mám před domem, kde stojí auto (aktuální ceny levnějších retenčních nádrží z plastu si můžete prohlédnout např. zde – pozn. redakce). Když jsme kopali základovou desku, pamatuju si, že jsme dělali výkopy, abychom tu vodu právě sváděli na jedno místo z celého pozemku. Navíc je tu půda, která poměrně dobře vsakuje, takže se nemůže stát, že by nebyla voda dobře zadržována.

Jak reagoval soused na výsledky posudku?

Byl naštvaný. A ve chvíli, kdy jsme mu s druhým sousedem řekli, kolik to stálo, řekl, že za ty peníze mohl rovnou udělat tu podezdívku. Ty průzkumy nám samozřejmě neproplatil. Jen by bylo lepší investovat peníze spíše do praktického řešení než do průzkumu, který jen potvrdil to, co jsem celou dobu říkal.

Jak si myslíte, že by měl tento problém soused řešit?

Už jsme se o tom bavili, ale příliš se mu do toho nechtělo. Jsou to nákladné dodělávky. Například jak jsem zmiňoval tu podezdívku – zrušit pletivo, které tam má, a vyzdít pořádný plot z tvárnic, alespoň do výšky půl metru, pak tam jde dát to pletivo. Nebo si vybudovat drenážní systém kolem celého domu. Ze všeho nejvíc by mu ale pomohlo, což je nereálné, aby před stavbou domu umístil základovou desku o něco výš. Když stavíte dům ve svahu a nad vámi jsou jiné domy, neměli byste se přece zahrabat do země. Respektuji, že tam má vjezd do garáže, a proto je jeho dům umístěný tak nízko, ale i tohle má přece nějaké řešení. Nebo alespoň je dům bez garáže menší „bolí“ než zatékání do domu.

Mockrát děkujeme Alešovi, který se podělil se čtenáři stavebního portálu Dřevostavitel o svůj příběh.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.