Pergola u domu, kterou obdivuje každá návštěva. Tesař z Hradce poslal postup ke stavbě svépomocí + výkresy ke stažení

Příběh tesaře z Hradce

Od patnácti let pomáhal pan Ladislav tátovi na střechách, které dělal celý život. Díky zkušenostem, které nasbíral v mládí, se mu kompletně změnil život. Jeho vztah k řemeslu a práci se dřevem nás natolik zaujal, že jsme se rozhodli představit vám jeden z jeho projektů. Kompletní postup stavby venkovní pergoly stojící v prostoru atriového domu Ladislav dopodrobna popsal v exkluzivním rozhovoru včetně seznamu použitého materiálu a nářadí. Celý fotopostup i výkresy ke stažení naleznete pak v naší fotogalerii.

Ladislave, jak dlouho už se věnujete práci se dřevem?

Přesně nevím, ale už to bude několik let. Pergola u domu není jediným projektem, který se mi podařilo zrealizovat. Postavil jsem na zahradě i altán, kryté stání pro auto, dřevěnou terasu, zahradní domek i dětské hřiště.

Zaměříme se teď na pergolu. Jaký materiál jste použil na její stavbu?

Na konstrukci jsem použil BSH hranoly z modřínu vyrobené v první provozní třídě. Nebylo úplně jednoduché najít dodavatele, ale podařilo se.

V čem jsou podle vás lepší BSH hranoly oproti používanějším KVH?

KVH je konstrukční dřevo nastavované podélnými zubovitými spoji, BSH hranoly jsou podélně lepené dřevěné hranoly, kdy jsou jednotlivé vrstvy dřeva lepeny pod velkým tlakem a teplem. Díky tomu jsou pevnější a stabilnější. A navíc s minimem vad. Rád je používám, ale zejména kvůli tomu, že mají perfektně prizmatický profil, jsou dodávány v pohledové kvalitě a nekroutí se. Dále mě ještě napadá:

• jsou tvarově stálejší,
• vyrábí se na přesnou délku (žádný zbytkový materiál),
• jsou dostupné i ve větších dimenzích než KVH nebo masivní dřevo.

Popište nám, prosím, postup stavby pergoly krok po kroku

1. Dohledal jsem původní projektovou dokumentaci.
2. Oslovil jsem projektanta, který dělal původní projekt.
3. Diskutovali jsme o různých možnostech materiálového a technického řešení. 
4. Vytvořil jsem vlastní definitivní návrh a výkresy.
5. Poptal jsem u dodavatele modřínové BSH hranoly.
6. Objednal jsem řezivo.
7. Co nejpřesněji jsem zaměřil stávající stav.
8. Dořešil jsem provedení spojů na konstrukci s ohledem na mechanické vlastnosti a co nejlepší životnost konstrukce.
9. Konzultoval jsem projekt se statikem dřevěných konstrukcí.
10. Vybral jsem typ a odstín nátěru.
11. Proběhla dodávka řeziva. Hlavní nosný trám dodali přímo na zahradu, zbytek jsem stavěl v dílně.
12. Broušení, příprava konstrukce, nátěry.
13. Zkontroloval jsem stávající kotevní prvky z původní konstrukce a vyměnil některé kotevní prvky, které nebyly provedeny kvalitně. Bohužel se to neobešlo bez zásahu do fasády.
14. Namontoval jsem hlavní nosný trám za pomoci jeřábu.
15. Namontoval jsem zbytek konstrukce.
16. Oplechoval jsem hlavní nosný trám.

Celou dokumentaci najdete v galerii ke stažení:

Co bylo nejdůležitější si pohlídat hned ze startu?

Na začátku nastal hned jeden problém, a sice že v podstatě identická konstrukce zde už byla, nicméně po zhruba jedenácti letech byla kvůli postupné degradaci odstraněna.

A nehrozí stejný problém, když je dřevo opět vystaveno klimatickým vlivům?

Ano, konstrukce je samozřejmě extrémně namáhána klimatickými vlivy. Podle mých zkušeností mají obecně dřevěné konstrukce bez zastřešení životnost obvykle kolem těch deseti let. Byť by v tomto případě bylo vhodnější udělat konstrukci z oceli nebo kombinaci z oceli a hliníku, která by měla prakticky neomezenou životnost, líbilo se nám dřevo. A proto jsem se rozhodl, že použiju modřínové BSH hranoly, které budou mít výrazně vyšší životnost než smrkové.

Kde konkrétně dochází k největší degradaci?

Protože je konstrukce nezakrytá, byly největším problémem tesařské spoje, do kterých shora zatéká. Voda tam obtížně vysychá, takže je uvnitř dřeva trvalá vlhkost.

Na český trh se dostaly vruty dvojí kvality. Lidé si neuvědomují míru rizika

Jak jste konstrukčně vyřešil tato kritická místa?

Na spoje hlavního nosného trámu a vedlejších šesti nosníků jsem použil rybinové spoje vytvořené speciálními šablonami, které byly při montáži ještě polepeny polyuretanovým lepidlem. Zářezy na žiletkové spoje kotvení na stěny jsem dělal univerzální pilou, která je ovšem velmi drahá – měl jsem ji půjčenou z půjčovny.

Na spoje mezi žebry slunolamu jsem se nakonec rozhodl použít hliníkové rybinové konektory s otevřenou spárou, kterou může voda volně protékat. Tyto prvky jsou sice drahé (bylo jich celkem asi 180 kusů plus 1 000 kusů nerezových vrutů, cena celkem asi 80 000 Kč), ale v dané situaci se jevily jako nejlepší řešení.

Konstrukce tedy není vůbec chráněná před deštěm?

Hlavní nosný trám jsem oplechoval, aby byl jakožto hlavní nosný prvek ochráněn v místě upevnění na zeď a v rybinových spojích s menšími nosnými trámy. Jinak je konstrukce upevněna na stávající ocelové „žiletky“, které byly ukotvené v betonovém věnci po původní pergole.

Z hlediska statiky – propočítával jste si dopředu únosnost pergoly?

Ano, určitě. Původně jsem měl trochu pochybnosti o únosnosti těchto spojů („žiletek“) na hlavním nosném trámu, který měl dimenzi 200 x 400 x 8 500 mm a samotný bez zbytku konstrukce vážil přibližně 380 kg. Na každý tento spoj připadá zatížení celkem cca 600 kg. Konzultoval jsem to se statikem a ten mě uklidnil, že je to v pořádku. Jinak hmotnost celé konstrukce je cca 1 600 kg.

Vyskytly se pak ještě nějaké další komplikace?

Pak už jen jedna. Nejtěžší pro mě bylo přesně zaměřit otvory na hlavním nosném trámu – bylo nutné trám napasovat na stávající „žiletky“ a vyvrtat otvory pro závitové tyče s přesností cca 1–2 mm na délce přibližně 8,5 m (žiletky na zdech byly ve výšce 3 m). Měřil jsem to třikrát různými způsoby a podle konečného vyhodnocení jsem otvory nakonec vyvrtal na vrtacím stojanu.

Chápu to správně, že jste měl jen jeden pokus?

Ano, přesně tak. Byl jsem z toho celkem nervózní, protože to byl největší a nejdražší trám, se kterým jsem kdy pracoval. Při osazení trámu pomocí jeřábu si to naštěstí sedlo téměř na milimetr přesně.

Jak ostatně probíhala manipulace s trámem pomocí jeřábu?

Nechal jsem ho dovézt přímo na zahradu, kam ho naštěstí taktak sundala hydraulická ruka přes plot rovnou na kozy. Vzhledem k tomu, že jsem tam byl sám, musel jsem vymyslet, jakým způsobem vůbec otočím tak těžký trám na kozách. Nakonec jsem si poradil a používal jsem systém trubkových a normálních svěrek s pákou.

Jak dlouho probíhal celý proces? Myšleno od návrhu až po finále

Celý proces stavby pergoly od prvotní konstrukce až po dokončení trval celkem přibližně jeden rok.

Kdybyste byl opět na začátku, bylo by něco, co byste udělal jinak?

S tímto projektem jsem si dal opravdu hodně práce, a tudíž bych to příště udělal pravděpodobně stejně.

Pro srovnání – kolik stojí koupení nové pergoly k domu? Srovnání cen zde.

Velice děkujeme panu Ladislavovi za poskytnutý rozhovor pro stavební portál Dřevostavitel. Doufáme, že vás čeká ještě spousta dalších povedených projektů.

P.S. Umí úsporný dům opravdu ušetřit dost energie na vytápění a chlazení? Opravdu to potřebuji? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.