Olympijský stadion ze dřeva a oceli zdobí letošní olympijské hry v Tokiu

Letní olympijské hry v Tokiu byly zahájeny v pátek 23. července 2021 v již zmiňovaném Národním stadionu ve čtvrti Šindžuku v Tokiu (japonský název je Kokuritsu kyógijó). Je na něm velice zřetelně vidět, že Japonci při přípravách nic nezanedbali. Stavbě nového olympijského stadionu věnovali velkou pozornost. Jestli se jim výsledek povedl, se můžete přesvědčit v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: © JAPAN SPORT COUNCIL, Edomura no Tokuzo – Wikipedia Commons, Arne Müseler – Wikipedia Commons

Kapacita stadionu

Stadion dokáže pojmout 68 000 diváků. Jeho kapacita se však dá rozšířit až na 80 000 pomocí jednoduchých přídavných sedadel nad atletickou dráhou. Tato fascinující velikost však nemůže být bohužel při letošních hrách využita, všichni diváci sledují zápasy a utkání virtuálně. 

Souboj dvou slavných architektů

Celý stadion pochází z návrhů architekta Kengo Kumy, který se při svém navrhování soustředil na to, aby se stadion stal symbolem tradiční japonské architektury ve spojení s modernou, svým vzhledem nám může připomínat i římské Koloseum. Architekt dbal na environmentalismus, proto se zde setkáme i s velkým množstvím přírodních materiálů.

Photocredit: © JAPAN SPORT COUNCIL

Přitom až do roku 2015 měl stadion vypadat úplně jinak. Jeho původního návrhu se ujala britská architektka íránského původu Zaha Hadid se svým futuristickým návrhem. Pro její projekt se však nepodařilo najít dodavatele a čelil kritice z mnoha stran kvůli příliš vysokým nákladům.

Japonská vláda nakonec přehodnotila své požadavky na podobu nového stadionu. Díky tomu se snížila i celková plocha projektu, nároky na konstrukční systém a samozřejmě i cena. Stavba stála nakonec v přepočtu asi 30 miliard korun (podle původního návrhu měl být dvakrát dražší).

Bude vás zajímat: Olympijský ovál ve Vancouveru 1. díl – Koncepce a požadavky

Kombinace dřeva a moderních technologií

Konstrukční systém byl zvolen takový, aby byla stavba kvalitní, trvanlivá a rychle postavená. Velká plochá konzolová samonosná střecha se skládá ze 60metrových rámů zhotovených ze dřeva a oceli. Tribuny jsou vyrobeny z jednoduchého ocelového rámu. Fasáda stadionu tvořena dřevěným obložením z lokálních zdrojů (dřevo poskytlo všech 47 japonských prefektur).

Photocredit: © JAPAN SPORT COUNCIL

Cílem projektu bylo vytvořit takovou stavbu, která bude dokonale zapadat do okolní krajiny, kde se mimo jiné nachází známý chrám Meiji Jing. I přes to, že se stadion nachází téměř v centru města, zachovává si svůj přírodní vzhled. Kolem budovy bylo vysázeno přes 47 tisíc stromů, které ještě umocňují pocit, že je příroda vnesena do města. Ne nadarmo si tento stadion získat přezdívku „Živý strom“. Stadion má tři úrovně hlediště, které se částečně skrývají pod ocelovo-dřevěnou střechou. Na stavbu bylo využíváno cedrového dřeva a modřínu.

Při výstavbě byly také hojně využívány prefabrikované prvky a recyklované materiály. Speciální konstrukce umí stadion ochránit i při zemětřesení. Olejové tlumiče dokáží absorbovat případné otřesy. Stadion světové úrovně v sobě spojuje japonskou tradici, technologii i přizpůsobení se místnímu podnebí.

Nechybí špičkové zázemí pro sportovce, ale i diváky

Ekologický design však není tím jediným, co přitáhne lidskou pozornost. Sportovci si užijí špičkového zázemí – a to jak na sportovišti, tak i ve vnitřních prostorách stadionu. O sledování sportovců se postará inovativní technika, návštěvníky potěší tribuny, které mají bezbariérový přístup a pohodlná sedadla. Handicapovaní diváci pak mohou využít služeb jednoho z mnoha asistenčních robotů, kteří budou v celém areálu rozmístěni.

Photocredit: © JAPAN SPORT COUNCIL

Vzhledem k velkému množství diváků by nebylo nic neobvyklého, kdyby se do prostor nedostávalo příliš čerstvého vzduchu. To Japonci vyřešili pomocí 185 ventilátorů. Přirozené proudění vzduchu a zvlhčovače vzduchu, které jsou v areálu umístěny, se tak postarají o to, aby byl komfort diváků ještě větší.

Stadion se bude využívat i nadále

Stadion zažívá svoji největší slávu nyní – při zahajovacím a závěrečném ceremoniálu, stejně jako při závodech v atletiky či finále fotbalového turnaje žen.

Photocredit: © JAPAN SPORT COUNCIL

Velkou nevýhodou většiny stadionů, které jsou postaveny primárně pro účely olympijských her, je jejich nevyužitelnost v době po hrách. Japonci však plánují stadion využívat i po skončení LOH. V následujících letech zde budou probíhat například paralympijské hry, fotbalová utkání, atletické závody, ale i kulturní akce.

Bude vás zajímat: 10 neuvěřitelných japonských dřevostaveb

Výstavba a slavnostní otevření

Výstavba stadionu byla zahájena v říjnu 2016 a trvala přes tři roky. Slavnostní otevření proběhlo 29. prosince 2019. Na fotky z fáze výstavby se můžete podívat v naší galerii.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.